Most

Hledáš-li klid, místo na přemýšlení či jdeš jen cestou domů, jsi na správné cestě...
Uživatelský avatar
Sofia Charley Kahard
Příspěvky: 250
Registrován: čtv 07. srp 2014 22:58:47
Přezdívka: Freya
Bydliště: Edinburgh, Skotsko

Re: Most

Příspěvek od Sofia Charley Kahard »

*Před dvěma dny se to stalo a ještě stále je z toho ve svém nitru někde hluboko smutná, je, Gina zranila, ale kdyby to trvalo ještě déle, bylo by to ještě horší. Proto se tomu všemu muselo říct ono slůvko konec. A bylo to. Jimmy jí neuvěřitelně pomohl, hrozně moc. Kdyby to musela dělat sama, asi by to nesla ještě hůř. Tahle kapitola už je ale uzavřená a ona za ní udělala jednu velkou, tlustou čáru. Konec.
Dnes se však mají s Jimmym sejít na pro ni ne moc obvyklém místě, ale tím to bude ještě zajímavější, na mostě. Včerejší Vánoce si hrozně moc užila, i když je tedy čekala ze své strany smutné, nakonec a naštěstí se o příjemné prožití Štědrého dne postarala její matka a babička s Carou. Nálada se jí opravdu vyhoupla o hodně výš a za to je nesmírně ráda, rodina opět nezklamala. A když dnes ještě uvidí Jimmyho, bude se mít ještě líp. Doma se teple oblékla, neboť je venku opravdu velká zima a nechce ještě nachladnout, to by bylo, aby byla zrovna teď nemocná. Na hlavě měla opět naraženou čepici a ruce chránily rukavice, které včera i s tou čepicí našla pod stromečkem. Dnes však nejde sama, bere s sebou i Caru, která už může konečně žít zase normální život jako před tím, než se porvala s tím psem v parku. Už je úplně zdravá, to byl pro ni také dárek pod stromeček, že je její milovaná fenka už zase v pořádku. Karabina u vodítka cvakla kolem kroužku na obojku a mohlo se jít. Přidala do kroku, aby byla u mostu co nejdřív, protože už se vážně těšila. Když se octli trochu dál od centra města, rozhlédla se, aby zjistila, zda není poblíž nějaký jiný pes, co by mohl Caru zase napadnout a pustila ji z vodítka. Vidět tu radost je nepřekonatelně úžasné. Stále ji však střežila pohledem. Zanedlouho se dostavili na kraj mostu, na který Cara bez váhání vběhla, slabě pískla, aby se fenka moc nevzdálila a nedaleko od nich spatřila osobu, kterou by poznala i na míle daleko. Andílek. Byl zahleděný do nebe, takže to její slabší písknutí možná ani neslyšel, bylo by to dobré, pro ni. Potichu se s opatrným nakračováním vydala k němu, k jeho zádům a když byla těsně za ním, natáhla ruce a v chundelatých rukavicích mu dala prsty přes oči. Nic neříkala a jen se pro sebe potutelně culila. Možná ji viděl, i to je možnost.*
× you story is unique and so different... not worthy of comparison. ×
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Jimmy Dalton
Příspěvky: 230
Registrován: ned 14. zář 2014 19:21:14
Přezdívka: Meep
Bydliště: Gold Pit

Re: Most

Příspěvek od Jimmy Dalton »

*Je pravda, že je mu ještě trochu špatně a dívání se do nebe nepomáhá. Soustředí se pouze na přemýšlení, ale najednou ucítí, jak mu někdo přikryje oči. Narovná hlavu a své ruce položí na ty v těch rukavicích. V příjemným rukavicích.* Ať jsi kdokoli, budu se modlit, ať mě nestrčíš dolů. *Řekne s úsměvem. Tuší, že je to Sof. Ještě jednou ji pohladí po rukou.* Charley, buď hodná. *Otočí se k ní a usměje se. Opře se o zábradlí a drží ji za ruce. Pak pohledem sjede k její společnici.* Ahoj princezno. *Usměje se a klekne si. Vhlédne k Sofi s otázkou v očích, jestli si ji může pohladit. Nakonec se zachová dle toho a zase se narovná. Opře se o zábradlí a ohlédne se, aby čirou náhodou nespadl a zas se věnuje své společnosti.* Moc rád Tě vidím. *Obdaří ji jedním z těch jeho širokých úsměvů.* Světluško.. Čekal jsem na tohle tak dlouho a už fakt nemůžu. *Pustí její jednu ruku, aby si mohl upravit čepici a trochu víc si ji natáhnout na hlavu. Pak si k sobě trochu přitáhne Sof a své ruce drží na jejích bocích.* Jedno setkání a sebekontrola si vzala batoh a šla na výlet. Vidíš, co se mnou provádíš? *Nemůže si odpustit popíchnutí a při tom se usmívá. Pohladí ji po tváři a nakloní hlavu lehce na stranu.* Miluju Tě. *Nemohl si prostě pomoct. Dál to nešlo. Nahne se k ní. Opatrně a pomaloučku. Dává jí možnost ucuknout a nebo se k němu také nahnout. Přeci ji do ničeho nechce nutit.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Sofia Charley Kahard
Příspěvky: 250
Registrován: čtv 07. srp 2014 22:58:47
Přezdívka: Freya
Bydliště: Edinburgh, Skotsko

Re: Most

Příspěvek od Sofia Charley Kahard »

*Jen co Jimmy narovná hlavu, úsměv se jí ještě trochu rozšíří, ale stále má ruce na jeho očích. I kdyby ji neviděl, určitě bude vědět, že to je ona! Kdo jiný. Stejně ji to ale baví, jak malé dítě. Když položí svoje ruce na ty její a promluví, zavře oči a zakroutí nad jeho slovy s úsměvem hlavou. Tohle by ji ani ve snu nenapadlo a nikomu by nedovolila, aby to udělal. Po tom pohlazení už chce promluvit, pozdravit ho, sundat ruce dolů, ale Jimmy je přeci jen rychlejší. Jak, jak... jak, že ji to oslovil? Charley? Vážně? U-uh, ehm no... tak to je opravdu první. Vždycky se někomu novému představuje celým jménem, ale ještě nikdo jí Charley neřekl. Jimmy je prostě Jimmy, ten si dělá věci po svém, volí si to svoje a tohle je hrozně moc roztomilé, pro ni určitě. Řekl ji Charley. Ano, opravdu z toho je trošku mimo.* Já jsem přeci hodná a z toho mostu Tě opravdu nechci strčit dolů, jen jsem Tě chtěla překvapit nějak jinak. *Držíc ho za ruce pozoruje, jak se otáčí a zářivě se na něj usměje. Všiml si, že tu není sama a proto hned Caru pozdraví. Ta se k němu hned začne lísat a dožadovat se pozornosti. Tohle dělá opravdu jen u hrstky dobrých lidí. Každým okamžikem se víc a víc přesvědčuje, že Jimmy je ten Anděl, jak o něm každý říká a tohle to jen potvrzuje, psi a zvířata celkově to vycítí. Když k ní vyšle ten tázavý pohled, samozřejmě přikývne, proč taky ne. Pohledem zkontroluje Caru, která se po pohlazení zase začne potulovat kolem a čmuchat všude možně, aby se náhodou zase nevzdálila až moc daleko a pak zase své modré oči stočí na Jimmyho, do těch jeho, taktéž modrých, nepopsatelně úžasných.* Já Tebe taky. *Široký úsměv mu oplatí a pak ho poslouchá. Opět to oslovení, Světluško... zbožňuje je. Její zvědavost se s každým Jimmyho slovem víc a víc zvyšuje, protože to říká i takovým tím tónem. Když si začne upravovat čepici na hlavě, musí se pro sebe slabě pousmát, byl přitom tak vtipně roztomilý. Bez jakéhokoliv protestu se nechá přitáhnout blíže k Jimmymu a ruce má prozatím svěšené podél těla.* Sebekontrola je zbytečná. Pokud potkáš někoho, který Tě už od prvního pohledu uchvátí, nic Ti nepomůže, Jimmy. *Poví to takovým tajemnějším, avšak upřímným tónem a na jeho popíchnutí reaguje jen omluvným, nevinným úculem. Ucítí jeho ruku na své tváři a sladce se na něj usměje, přičemž svoji ruku tentokrát přiloží ona na tu jeho a chvilku tak zůstane.* Taky Tě miluju. *Poví naprosto stejně znějící větu, jen trochu jinak zformulovanou, a taktéž se k němu nahne. Pomalu se k němu blíží víc a víc, jejich obličeje jsou od sebe už jen kousek, teď ví, že jí na něm záleží, hrozně moc a nemůže bez něj být. Nemůže. Jimmy pro ni znamená hrozně moc, že to ani nejde vyčíslit, či nějak vyjádřit, miluje ho.*
× you story is unique and so different... not worthy of comparison. ×
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Jimmy Dalton
Příspěvky: 230
Registrován: ned 14. zář 2014 19:21:14
Přezdívka: Meep
Bydliště: Gold Pit

Re: Most

Příspěvek od Jimmy Dalton »

*Když mu začne vysvětlovat, že je hodná a nehodlá ho házet z mostu, tak jenom přikývne a zaculí se.* Když to říkáš zrovna ty, něco na tom bude Akceptuji Tvůj styl překvapení. *Řekne s úsměvem a pak se pomazlí i se psí slečnou, která se pohlazení sama dožaduje.* Jsi stejně roztomilá jako Tvoje panička. *Ještě jednou ji pohladí a zvedne se, aby zase mohl Sof chytnou za ruce. Tady na tom místě je krásně a hlavně s ní. Možná jsou jeho myšlenky trochu přeslazené, ale opravdu ji miluje a jak by řekli v jedné reklamě na limonádu - když ji miluješ, není co řešit. Po jejích tajemných slovech se uculí.* Páni, to je tak hluboké a vážné, že se bojím, že to není můj styl... Řekneme to nějak veseleji a jednodušeji.. Počkej, nech mě přemýšlet. *Pobaveně se usměje a odhalí i své bílé zuby.* Mám to. *Vymyslel to po ani ne třech vteřinách. No jo, je zvyklý na improvizaci.* Pokud je v tvém okolí Světluška, sebeovládání je Ti k ničemu. *Vyřešeno a dost to i sedí. Nicméně teď se musí věnovat jiné záležitosti.
Potěší ho, že Sof neucukne. Když řekne, že ho také miluje, tak se mu rozšíří koutky rtů do úsměvu trochu většího. Jejich nosy se téměř dotýkají. Jsou si tak blízko, že si ji podvědomě Jim přitiskne k sobě trochu víc a on přitiskne své rty k těm jejím. Bude mu asi dělat problém se jenom tak odtrhnout, protože jsou tak sametové a na tuhle chvilku čekal dlouho. Opravdu dlouho. Jak to bez ní mohl sakra vydržet? Dokázal by tady stát klidně i celý den, kdyby to bylo možné. Držel by ji ve své náruči a nikam by ji nepustil. Samozřejmě by ji pustil, kdyby si o to řekla, to je jisté, ale určitě chápete, jak jeho mozek momentálně pracuje. Kdyby byl žena - což není - tak by určitě jako ty ženské v těch filmech zvedl nohu a nechal by se unášet hebkostí rtů partnera, ale on je chlap a... Když je rozpačitý, tak přemýšlí nad hovadinami. Nakonec se odtáhne, i když to moc dobrovolně nevypadá, a usměje se na ni. Odhrne jí pramínek vlasů z tváře.* Páni.. *Tohle je asi zlozvyk, ale má tendenci tu atmosféru zlehčit, ale momentálně ho nic nenapadá.* Páni. *Zopakuje už trochu pobaveně. Fakt mu vzala slova.* Co jsi se mnou provedla...? Ani pořádnou větu sestrojit nedokážu.. *Myslí to samozřejmě z legrace. Stále ji drží přitisknutou u sebe.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Sofia Charley Kahard
Příspěvky: 250
Registrován: čtv 07. srp 2014 22:58:47
Přezdívka: Freya
Bydliště: Edinburgh, Skotsko

Re: Most

Příspěvek od Sofia Charley Kahard »

*S potěšením přikývne.* Tak to jsem velice ráda, že můj styl překvapení akceptuješ. *Řekne se zářivým úsměvem, který věnuje Jimmymu a v dalších dnech, týdnech, měsících a rocích ho těmito úsměvy bude obdarovávat mnohem častěji než jen při občasných setkáních.* Oh, slyšíš to, Caro? Tady pán ví, jak nás spolehlivě dostat. *Také podrbala fenku na hlavě a poté už ji nechala, aby prozkoumávala okolí. Dívá se na něj a teď na chvíli přišla o řeč, neboť se ztratila v jeho očích, a to doslova. On stačí jeden pohled a uvědomí si, jak moc ho miluje. A ještě úžasnější je, že ta láska je opětovaná. Jak z nějakého zamilovaného filmu. Ne, realita je ještě tisíckrát krásnější. Myšlenkami se momentálně motá jen a jen u Jimmyho.* Ale no tak, snažím se tu mluvit vážně, nekaž mi too. *Přejede si horním rtem po tom dolním, přikývne a nechá Jimmyho přemýšlet. Přitom ho sleduje a palci ho hladí po hřbetech jeho rukou.* Vážně? Tak povídej. *Zvědavě poslouchá, co za tu opravdu krátkou chvilku několika vteřin vymyslel. Ta Jimmyho nová verze ji nejprve rozesměje, ale smích za pár okamžiků zmizí a vystřídá ho opravdu široký, děkovný úsměv. Děkovný za to, že vůbec existuje. A také děkuje tomu někomu, či něčemu, že Jimmyho potkala...
Stále se k sobě oba dva pomalu, až jako v nějakých dramatických filmech, přibližují. Ale teď se rozhodně nejedná o drama, jen to mělo takový efekt. Teď se jedná o ten šťastný okamžik, který může s Jimmym prožívat. Sama se k němu o trochu více přitiskne, ruce zvedne a zachytí se prsty jeho ramen, protože by to s ní možná opravdu mohlo šlehnout. Už to nemůže déle vydržet, ale Jimmy už těch několik milimetrů překoná sám. Ano. Konečně. Svými rty se dotkne těch jeho. Těch úžasných, jemných, sladkých a svůdných rtů, na které tak dlouho čekala. Tak dlouho čekala na tenhle okamžik a dočkala se. Oba se dočkali. Ruce z ramen přesune kolem jeho krku a tenhle polibek si úžívá jak nejvíc to jde, jak nejvíc může, všemi smysly a každou vteřinou poznává, že už bez něj být nemůže. Jsou si v mnoha věcech podobní, každý má něco, co ten druhý ne, a proto se tak skvěle doplňují. I tahle dokonalá chvíle musela skončit a když se od sebe tedy na kousíček odtáhnou, nechá oči zavřené a jen dlouze vydechne, aby se z toho nějak vzpamatovala. Chvilku tak spočine a pak oči otevře a hlavu ještě trochu odtáhne a kouká na něj. Zaslechne to Jimmyho páni a koutky jí zacukají do zamilovaného úsměvu. Když to řekne Jimmy po druhé, cítí z jeho hlasu značné pobavení a i ona už se musí trochu více pousmát.* Hele, heleee.. mám tady taky začít vykládat to všechno, co se mnou děláš Ty? *Zvedne zlehka obočí a mrkne na něj. Také to myslí z legrace, jak jinak to v jeho případě jde? Nijak. Jen takhle. Hlavu na chvíli odvrátí, aby zkontrolovala Caru, jestli se někam nezatoulala, což by bylo opravdu nemilé, ale když ji spatří, musí se začít smát. Cara tam seděla, pár metrů od nich, koukala se na ně, hlavu měla od sněhu a natočenou zlehka do strany. Nešlo se nesmát, nešlo, fakt ne.*
× you story is unique and so different... not worthy of comparison. ×
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Jimmy Dalton
Příspěvky: 230
Registrován: ned 14. zář 2014 19:21:14
Přezdívka: Meep
Bydliště: Gold Pit

Re: Most

Příspěvek od Jimmy Dalton »

*Pouze se usmívá jejím reakcím. Vážně jsou obě dvě roztomilé.
Ani nemá slov. Nedokáže popsat to, jak to pro něj bylo těžké, když se musel chovat jako kdyby se nic nestalo. Teď se září jako sluníčko a každého oslní svým úsměvem. A její rty jsou tak okouzlující stejně jako ona. Je neskutečně vděčný, že i on má v životě štěstí v lásce a také za to že chvíli myslel i na sebe.
Usmívá se a pak ho něco napadne, ale podívá se na Caru. Ona má natočenou hlavu na stranu a pozoruje je.* Připomíná mi mě. *Řekne s potlačovaným smíchem, ale pak jenom zakroutí hlavou a zas se podívá na Char.* Nezašly byste si se mnou na večeři, dámy? *Samozřejmě s nimi půjde i psí slečna. Je sice pravda, že je z první večeře se Sofi Jim dost nervózní, protože neví, jak bude reagovat na jeho modlitbu.* Můžeš si si vybrat cokoli. *V její přítomnosti se prostě nejde neusmívat. Nahne se ještě pro další úsměv a pak ji chytí za ruku. Proplete s ní prsty.* Máš příjemný rukavice. *Tohle musí uznat. Ohlédne se, jestli náhodou někde nenechali hafaní slečnu. To by nebylo milé. Dovede si obě dvě k autu a odemkne ho. Sedne za volant a počká až nasednu děvčata. Dohlédne na to, že si Sof zapnula bezpečnostní pás.
Při jízdě si s ní povídá a když nepotřebuje řadit, tak ve své dlaní drží tu její a hladí ji palcem. Samozřejmě dává pozor na cestu, protože veze důležitý poklad.* Nějaké přání, kam bys chtěla přesně jet, Charley? *Otočí se na ni, když mají na výběr Nechá to na ní, ale jestli nemá žádný požadavek, tak zastaví u restaurace, kam často chodil s rodiči a bratrem,když byl malý. Otevře Sofi dveře, aby mohli vyjít s Carou ven, pak zavře a zamkne. Otevře jí dveře do restaurace a nechá ji vybrat si stůl. Gentleman, že?*
Obrázek
Uživatelský avatar
Sofia Charley Kahard
Příspěvky: 250
Registrován: čtv 07. srp 2014 22:58:47
Přezdívka: Freya
Bydliště: Edinburgh, Skotsko

Re: Most

Příspěvek od Sofia Charley Kahard »

*Pobaveně se podívá zpátky na Jimmyho.* Taky se občas tváříš jako nevinné štěně, to je pravda. *Palcem schovaným v rukavici mu přejede zlehka po tváři, chvíli tak zůstane a poté ruku stáhne a jen se na něj zamilovaně kouká. Na jeho návrh se zatváří krapet překvapeně, ale mile překvapeně. Hned na to souhlasně přikývne.* Oh.. určitě, určitě ano. *Odpoví a nepřestává se na něj culit jako sluníčko. Nemá vůbec důvod mít nějaké obavy, je tak šťastná, že už se ničeho nebojí. Když je s Jimmym, ani to nejde.* Slyšelas to, Caruš? Jdeme na večeři. *Dobře, hlas se jí při mluvení zlehka chvěje, ale to je tím příjemným příjemným pocitem mrazení, které jí probíhá po celém těle bez přestání.* Opravdu cokoli? *Zvedne obočí a s krátkým úšklebkem se skloní, Cara hned přijde a ona jí připne vodítko k obojku, už totiž jdou. A nesmírně se těší, obě dvě. Chytne Jimmyho za ruku a na jeho poznámku o jejích rukavicích se potutelně usměje.* Hřejí Tě aspoň trošku? *Položí mu otázku a pohledem zabloudí kolem dokola. Je opravdu krásně. Dnešní den se jí zaryje hluboko do srdce a už ho z něj nikdy nevymaže, nikdy. Dorazí k autu a prvně nechá naskočit na zadní sedadlo Caru, to snad Jimmymu vadit nebude, ale kdyby jo, tak už by určitě něco řekl a nezval by obě. Dveře zavře a poté si sedne na místo spolujezdce, zapne přes sebe bezpečností pád, ten Jimmyho kontrolující pohled, zda to udělala, nešel přehlédnout.
Při cestě autem si z hlavy sundala čepici, kterou si položí do klína a stejně tak rukavice. Když se tak při jízdě občas chytí za ruce, skvělá nálada stoupá ještě do větších výšin a cítí se ještě líp a líp. Už ani neví, jak to všechno, co se uvnitř ní odehrává.* Kam? Tu volbu nechám na Tobě. Jídlo je dobré všude a s Tebou mi bude skvěle kdekoli. *Odpoví s culením na jeho otázku a když dojedou na místo, před jednu restauraci, opět si na hlavu nasadí čepici, rukavice však schová do kapes od kabátku a vystoupí ven, když jí Jimmy otevřel dveře, pospíšila si, aby ho mohla obdarovat ještě jedním polibkem, který se tak těžko přerušoval. Cara už ven chce, takže si pospíší, aby fenka v autě nenadělala nějaký nepořádek, cestování takhle v autech je totiž její slabší stránka, ale když to byla taková krátká projížďka, nic se neděje. Vezme si ji na kratší vodítko, aby šla kousek od její nohy, protože přeci jen jdou do restaurace. Ještě se ujistí, že nikde není napsáno, nebo není nalepená nějaká značka, že psi dovnitř nesmí a když tomu tak není, vstoupí jako první, jelikož jí Jimmy otevřel jako gentleman dveře. Zlatíčko.* Hmmm... *Zamyšleně se rozhlédne po restauraci a pak spatří jeden volný stůl dál ode dveří, na takovém útulném místečku u radiátoru a většího akvárka se všemi možnými druhy rybek, je vybráno.* Je tady krásně. *Rozhlédne se po restauraci a opravdu, v hezčí asi ani nebyla. Vydají se ke stolu, ale prvně si sundá čepici, zase, šálu a kabát a všechno to pověsí na věšák poblíž. Až poté se teprve posadí na jednu židli a Cařino vodítko si nechá kolem ruky, možná ji za chvíli pustí, ale zatím ještě ne. Je hodná, ale kdokoliv sem může přijít, anebo se může stát cokoliv jiného. Sleduje Jimmyho možná až moc zamilovaným pohledem, ale vůbec na tohle nehledí, důležitý je pro ni On a i ta čtyřnohá chlupatá čertice vedle její židle.*
× you story is unique and so different... not worthy of comparison. ×
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Bellamy Blackburn
Příspěvky: 105
Registrován: úte 22. črc 2014 22:38:04
Přezdívka: Tess
Bydliště: Gold Pit

Re: Most

Příspěvek od Bellamy Blackburn »

*Po dlouhé době má zase na chvíli čas jen sám pro sebe. Jenže ho na jednu stranu nechce trávit úplně sám. Možná, že by mu neuškodilo pořídit si nějaké domácí zvíře, které by mu dopřávalo pocit, že tu není sám. Jenže potom chudák zvíře, když některé dny se vrací domů pouze vyspat a převléct se. Prostě na to bude muset vyzrát jinak. Dnes nad tím vyzrál společností Dolor. Tedy ještě to není zcela jisté, ale předpokládá, že se na místě určení objeví. Přece jenom nikdy neodmítla schůzku s ním. Nálada se mu hnedka lepší, při myšlence na ní. Možná proto se rychle pustí do příprav. No, pokud se jako přípravy dá považovat obléknutí džínů, bílého trička a šedé mikiny. Je rád za ty dny, kdy může nosit tohle obyčejné oblečení a obleky nechat v šatníku. Pohodlí je pohodlí. Podívá se na sebe do zrcadla a promne si neoholenou tvář. Mohl se trošku zkulturnit, ale na to už je teď pozdě. Navíc to není tak hrozné. Má jen strniště. Ještě nemá vousy dlouhé jako Gandalf. Prohrábne si vlasy, které jsou stejně pořád neuspořádané, jako většinou bývají. Už si na to tak nějak zvykl a prostě to k němu patří. Nazuje si pohodlné tenisky a vezme lehkou černou bundu s kapucí. Z háčku vezme klíče a zamkne za sebou. Dnes se vydává na cestu pěšky. Už se oteplilo a on si rád užije čas na čerstvém vzduchu.
Lehkým i když trochu rychlejším krokem se vydává na místo jejich setkání, kterým je most. Není to mimo civilizaci a není to zase ani moc na očích. Přesně jako dělané pro ně. Rozhlíží se kolem, kdyby náhodou potkal někoho známého, aby ho nezapomněl pozdravit. Pak by ho to jistě mrzelo. V tomhle je on zásadový a ne že ne. Už se blíží na most, ale ještě nevidí červené vlasy. Je tu dřív, což je dobře. Na dochvilnost si on potrpí. Jakmile stojí přibližně uprostřed mostu, opře se o zábradlí a zkříží si nohy. Teď už jen počkat na ní. Opravdu je zvědavý, s čím přijde dneska. *
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Dolor Attamora
Příspěvky: 90
Registrován: čtv 01. led 2015 3:41:55
Přezdívka: Dolor
Bydliště: Centrum - náměstí

Re: Most

Příspěvek od Dolor Attamora »

*Toto pozvání nemohla odmítnout. Je to poměrně dlouho, co neviděla "Želvího ninju" a tak se na to setkání i dost těší. Vše si dopředu načasuje, i když to nakonec dopadne úplně jinak, než mělo, to je prostě obvyklé, ale má v tom ráda pořádek. I když se taková od pohledu nezdá. No a teď je čas, dát se do příprav! Nejprve skočí rychle pod sprchu a udělá ze sebe člověka. Vlasy si splete do copánku, rozdělených podle barvy, takže je jeden červený a druhý černý a ofinu, kterou si nechala nově na hlavě splácat si přes čelo načeše tak, aby to vypadalo jako chtěný účes, i když stále moc neví, co s tím. No, snad neudělala špatně. Makeup vyřeší jako obvykle, zvýrazněné oči řasenkou, linkou a stíny a samozřejmě tmavší rty, na kterých si dnes dala opravdu záležet. Je to takové její poznávací znamení. Samozřejmě hned po vlasech. Jak jinak. Pro její dnešní outfit si vybere to, co nakoupila minulý týden, když se potkala s Darrenem. Košili s lebkami, doplněnou o černou delší sukni, tmavé silonky a černé conversky. Venku je opravdu hezky a ona si je jistá, že jí zima nebude, nebo v to alespoň doufá. Vždyť i v zimě chodí dost na lehko. Když je spokojená s tím jak vypadá, chopí se malé, taktéž nové, černé kabelky, do které si hodí mobil a klíče a těsně před odchodem si na hlavu ještě narazí klobouk, kterým završí její vzhled. Zamkne za sebou jak svůj byt, tak i salon, který pro jistotu ještě jednou zkontroluje, je tam přeci jenom její všechno. Na cestu si do uší vrazí sluchátka, aby jí rychleji utekla a ona se tak během chvíle octla na místě setkání. Jen doufá, že jí nezahlédne někde po cestě, protože by jí mohl oslovit a ona by ho jistě přes hlasitou hudbu neslyšela. Nahodí svižné tempo a vydá se na její cestu.
Proplete se mezi několika davy lidí a už se přibližuje k cíli. Proto tedy ukončí šňůru písní, které jí zní v uších a telefon i se sluchátky hodí do kapsy. Zkontroluje ještě čas, je tady přesně, takže se musí v duchu pochválit. Nahodí spokojený výraz a rozhlédne se kolem. Ani jí netrvá dlouho, než Bella zahlédne. Vždyť ví, co hledá, no ne? Přeměří si ho z dálky zkoumavým pohledem a koutky jí vyjedou lehce nahoru. Je vlastně ráda, že ho po dlouhé době zase vidí. Vykročí tedy směrem k němu. Na chvilku zase uvažuje, že by se rozhopsala jako malá holčička, což v poslední době dělá dost často, ale raději si to schová na příště. Mohlo by mu to také po té dlouhé době přijít moc a hned by se otočil na místě. Proto k němu raději jen v poklidu a s úsměvem dojde.* Dobrý den, pane. *Zazubí se na něj hned po tom, co ho pozdraví jako velice důležitá osoba ještě důležitější osobu. Jo, to dává smysl. Možná by se i uklonila, ale už zase vidí, jak by mu při pohybu zpět ublížila, nebo mu třeba narazila čelem do hrudi, šlápla na nohu, a tak. Nic nenormálního. A to mu opravdu ubližovat nechce.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Bellamy Blackburn
Příspěvky: 105
Registrován: úte 22. črc 2014 22:38:04
Přezdívka: Tess
Bydliště: Gold Pit

Re: Most

Příspěvek od Bellamy Blackburn »

*Prsty poklepává o zábradlí mostu, o které se opírá. Jeho myšlenky si lítají, kam chtějí. Vyžadovalo by mnoho práce je nějak usměrnit, a jemu se takové množství doopravdy nechce vydávat. Zahledí se tupě před sebe a ani nemrká. Po chvíli ho však z jeho transu vytrhne zvučný hlásek, který už delší dobu neslyšel. Párkrát zamrká a s povytaženými koutky úst se podívá na onu slečnu. * Dobré ráno, madam. * Oplatí jí pozdrav stejným rázem. Zkoumavě si jí prohlédne od hlavy až k patě. Skenuje svým pohledem každičký kousíček jí samotné, jako kdyby se chtěl přesvědčit, že je to stále a pořád ta samá Dolor. Na chvíli se však zamračí, protože se mu něco nezdá. Mezi obočím se mu objeví dvě vrásky a on se jí zadívá do očí. * Něco je na tobě jinačí. A nemyslím ty copánky a to, že i přesto, že jsi zmrzlinka se oblíkáš, jako kdyby bylo nějakejch 30 stupňů. * Ušklíbne se na ní a znovu si jí prohlédne. Odrazí se od zábradlí a postaví se tak na nohy. Vypne se do své výšky a udělá krok k ní. Do rukou vezme její jeden copánek a to zrovna ten černý. * Vypadáš jak malá cácorka. Nechceš koupit cukrovou vatu? * Ušklíbne se na ní provokativně. Tak nějak od ní čeká, že teď na to kývne a nedá mu pokoj, dokud od něj tu cukrovou vatu nedostane. No, ale uvidíme. Třeba se změnila za tu dobu, co se neviděli. I když to by ho asi svým způsobem mrzelo, jelikož taková dívka se jen tak nepotkává. Po chvíli jí s ním přejede po tváři a sám se nad svým činem zasměje. Poté ho znovu volně spustí a o malý kousek odstoupí.
ObrázekObrázek
Zamčeno