Východní obytná zóna

Hledáš-li klid, místo na přemýšlení či jdeš jen cestou domů, jsi na správné cestě...
Zamčeno
Uživatelský avatar
Gin Parker
Příspěvky: 417
Registrován: ned 01. čer 2014 12:26:58
Přezdívka: galena
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Gin Parker »

*Ne vždy je ale vhodné se ptát.* Reaguje na její slova, ohledně nepatřičného chování a situací. On to ví až moc dobře. Otázky, které jsou mířené na něho...jestli "je v pořádku", "nic mu není" a "co se děje" ... Neodpovídá na ně a rázně jejich původce okáže do svých mezí. Do toho, jak mu je, co cítí, nikomu nic není. Nějaký vlezlý, neupřímný zájem...jednoduché povrchní otázky, které ho dost rozdráždí. Ti lidé by to nepochopili, tak proč se ptají? Proč se vůbec starají!? Žádnému člověku se s tím, co ho straší nebude svěřovat. Se svými démony si bude prát sám, nedovolí, aby je někdo zahlédl. Proto se jí nebude ptát tím způsobem, který ho pokaždé jen naštve. Je sice pravda, že ho vyzvala ať se ptá, ale ... Proč by to i on měl dělat? Chtěla by, aby se na to zeptal?* Mě nic není. *Zamračí se a trochu překvapeně si přejede dlaní po tváři, nevěděl, že se tváří zmučeně, aby si ten nepotřebný a divný výraz, o němž netuší jak se tam objevil ani proč. To bude tím jak je už unavený, jeho obličej se skládá bez jeho vědomí tak jak se mu zachce. A na tu nohu si teď už nějakou dobu nevzpomněl, až teď když ji na něj znovu upozornila si opětovně uvědomil, jak mu v ní pravidelně pulzuje. Natáhne dlaň a zkusmo se nateklého nártu dotkne, z namoženého místa sálá teplo, jak se tělo snaží usilovně nahradit poškozené buňky. Není to nic zas tak vážného a nijak moc tomu nepomůže, zvlášť už ne teď pozdě v noci. Až se dostane domů, podívá se, co s tím. Zase obrátí pohled k ní, už snad v obličeji nemá nic zvláštního ale je s nasazenou maskou bez výrazu, jako obvykle. Obočí mu ale stejně jemně cukne, když u ní uvidí další provinilý kukuč roztomilého kotěte a on není proti koťatům odolný. Sleduje ji nechápavým pohledem, když ten polštář, který se za tu dobu určitě stal jejím nejlepším kamarádem, místo toho, aby mu znovu letěl do obličeje nebo do ruk s tím, ať opravdu raději jde pryč, dopadne tam, kde i originálně byl, to jest na polovině, kterou po svém boji s fenkou, která se s tím asi smířila, nebo přinejmenším prozatím neplánovala zpětné dobytí a spokojeně ležela v nohách postele. Poměrně opatrně a snad i tázavě se přesune na svou stranu, ale dává si pozor, aby zase neudělal něco, čím by znovu navodil její předchozí nepochopitelný stav. Je si jistý, že to bylo kvůli němu. *Takže...je mi dovoleno zůstat pod podmínkou, že budu fungovat jako tvoje osobní ohřívadlo?* Zeptá se se škádlivým úsměvem a otočí se směrem k ní na bok, hlavu si podepře rukou. Jemu to nevadí, dokonce má skoro přímo až nutkání ochranitelského pudu ji k sobě přivinout a skrýt ji před tím, co ji děsilo, bez nějakých postranních myšlenek, které zase pevně zkrotil a rázně za nimi zabouchl pomyslné dveře... Ironické, že to byl on, kdo byl původcem toho strachu.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

*Ne občas se není vhodné ptát a dalo by se říct že tohle je jedna z těch situací kdy je lepší sklapnout a jít s proudem, až po hodně dlouhé době se zeptat o co šlo. Musí se proto po jeho slovech trochu pousmát, že by nepatřil k těm vysloveným citlivkám. No i když to už si mohla odvodit dávno, jeho ledové chování až škodolibé úsměšky toho byly přeci jenom spolehlivým náznakem.* Tak to sem ráda. *Odvětí spíš ze zvyku ale nemůže se zbavit toho protivného pocitu provinění a podle všeho ani provinilého výrazu, to je opravdu super. Ze zmučeného štěněte do výrazu I don´t give a shit? To ho musí vážně iritovat svým výrazem, a jak jí to krásně jde od přírody. Sále v sedě ho sleduje jak se opatrně přesouvá jako by ho měla každou chvíli sežrat nebo co. Gin má jenom štěstí že se Paola nerozhodla dobýt svoje místo zpět, leží teď uražená v jejích nohách takže si je tak jako tak nenatáhne, což znamená menší posun na druhou stranu. Pak jí ovšem vyjede obočí nahoru a musí se držet aby se jí pouze třikrát kmitla ramena a nepoprskala ho smíchy.* Podmínku si z toho udělal až ty ale nebráním se, aspoň nezmrznu. *Ne, radši nebude sledovat jeho výraz, to pobavení cítí snad všemi smysly. Otočila se proto opět ke svému stolku aby zhasla světlo a už po tmě s natáhla nohy dokud nenarazila na Paolu a proto je pak posune víc ke Ginovi, snad to nevezme ze špatného konce. Natáhne si deku až pod bradu a po chvilce posouvání se dostane až k poměrně velkému a teplo sálajícímu objektu, přitulí se proto k němu a zavře oči ještě ale jako by nic dodá.* A když mi slíbíš že už mě nikam nebudeš házet tak ti pučim i kus deky. *Poku přijme tak ať se přikryje sám, tu deku nedrží nijak pevně a už nemá daleko k tmu že usne. Kdo by neusnul v v teple a bezpečí, i když relativním.
spokoje spala, jako by jí do vody hodili. Slunce už zářilo skrz stropní okno přímo na postel ale zatím bylo stále studené i když naprogramované. Na nedostatek tepla si ale stěžovat nemohla, ve spánku se zavrtěla a vydala spokojený povzdech. Spalo se jí opravdu dobře ale kupodivu je jí dnes nezdál její obvyklý sen, je to zvláštní ale i tak na ní prášky působí. Ocitla se totiž na louce v plném proudu jara, vůbec to není nepříjemná změna. Měla by ty prášky brát častěji, po nebi se mezitím prohánějí mraky a trochu to vypadá na déšť ale kdo by se ve spánku zajímal o takové detaily?*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Uživatelský avatar
Gin Parker
Příspěvky: 417
Registrován: ned 01. čer 2014 12:26:58
Přezdívka: galena
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Gin Parker »

*Ha ha ha. Co na tom objevila zase tak vtipného? Ona prostě nevynechá jedinou příležitost k tomu, aby se mu vysmála do tváře. On je zopakoval to, co ona prakticky řekla. Jen k tomu dodal ten svůj škádlivý úsměv. Ale současně se mu někde hluboko v něm docela ulevilo a spadlo z něj určité napětí. Zase se smála a ta chvíle před tím, kdy ležela jako bezduchá se rozplynula v závanu jejího smíchu. Na ten krátký okamžik se o ni opravdu bál, že jí nějak vážněji ublížil. A když se k tomu zpětně vracel, ten pocit se mu u sebe nelíbil. Proto doufá, že se taková situace nebude opakovat, aby se ta zbytečnost znovu nevyskytla. Nemá za potřebí starat se o ostatní, nebo na ně brát ohledy. A taky to nebude dělat. Nebo s tím začínat. Svraští obočí na znamení, že se mu nelíbí jak to interpretovala, přece by jí za to nepochválil, i když je poměrně rád, že se zas usmívá. Ona to ale stejně pravděpodobně neviděla kvůli tomu, že se už naposledy otočila čelem ke stolku, aby zhasla poslední lampičku, jejíž teplé světlo ozařovalo patro a po jejím vypnutí se místnost ponořila do tmy, kromě bílé záře měsíce, která skrz strešní okno dopadá na prostěradlo. Taky už bylo spousta hodin, jak zjistil při letmém pohledu na hodinky, které stisknutím jednoho skoro neviditelného tlačítka na jejich hraně rozsvítil, poté zase zhasl, a kovový náramek ukazující čas si odepnul ze zápěstí. Protože na jeho straně žádná polička nebyla, opatrně se natáhl přes ležící Yvi a položil je s tichým cinknutím kovu o dřevo na noční stolek vedle lampy. Pak se zase stáhl a položil si hlavu na polštář, kvůli kterému bylo tolik dramatu. Ucítí, jak se Yvi jako zakuklená housenka v dece pomalu přikulila až k němu, takže se natočil tváří jejím směrem, aby se mu když tak přitulila na hruď, což taky udělala. Nemohl k ní spát v této pozici otočený zády, s tím jak by na něm byl přitisklá by si až moc uvědomoval, jak je látka košile dělící ji od jeho jizev tenká.* Já a sliby moc nejdeme dohromady. *Trochu se pousměje do tmy, natáhne dlaň aby si přehodil část deky přes sebe a protože nemá kam moc dát ruku, s povzdechem ji položí přes ni, čímž si ji mimoděk přitiskne k sobě blíž. Ne, v zásadních věcech je člověk, co drží slovo. Nemůže jí ale slíbit, že už ji nebude zlobit... Nebo může, ale s radostí by to porušoval. Zlehka jí přejede teplou dlaní po zádech. Nevidí na ni, ale je zajímavé, jak u něj v náručí spokojeně oddychuje. Ale on si taky nestěžuje. Je mu příjemné teplo.
Naštěstí hlavně pro Yvi nechrápe ani se v noci příliš nepřevaluje, takže oba mohli strávit zbytek noci do rána ponořeni do klidného spánku. Ani sen se mu žádný nezdál, nebo přinejmenším ne žádná noční můra, kvůli které by - pokud by se mu z ní podařilo osvobodit - zůstal až do svítání zírat do stropu a z okna na jasné hvězdy. Ale nic ho nerušilo, snad díky opětovné přítomnosti odháněče špatných snů? Když mu přes zavřené oči přejel záblesk světla, ze spánku otočil hlavu bokem pryč, aby ho nic nerušilo. Stejně ale nakrčil nespokojeně obočí, když ho cosi začalo lechtat u nosu. Pomalu otevře oči a odtáhne obličej od vršku Yviny hlavy položené na jeho hrudi, kde ho její vlasy šimraly ve tváři. Rozespale zívne a trochu se napne, aby se mírně protáhl, ale pak se zase více uvolní a podívá se na spící ženu u sebe. V noci po tom všem byl asi už hodně unavený, když ho až teď v hlavě napadla otázka, co to zase sakra dělal? Proč s ní spal takhle přitulený, jako kdyby byli nějaký pateticky se milující páreček? Takový blbosti dělat. Nechápal se. A nechápal, proč mu to nevadilo. Fajn, čas s tím přestat. Budit ji ale nechce, ať se vyspí. Jenom se zvedne a odejde. Za prvé tu vůbec neměl přespávat. Pomalu z jejího boku stáhne ruku a pak jí opatrně uvolní prsty, kterými se bůhví kdy zachytila lemu košile a vytáhla mu ho z kalhot, čímž mu trochu odhalila břicho. Takhle mě vysvlíkat ty potvoro jedna... Pobaveně se pousměje a odtáhne se. Deka taky nějakým záhadným způsobem skončila pouze kolem Yvina těla, co je to za zlodějku? Jemu ale zima přes noc nebyla...komu by s ní byla? Přehodí nohy přes okraj postele a s pohledem upřeným do její tváře, jestli ji náhodou neprobudil udělá jeden krok. Ale jen jeden protože vzápětí se div nepřerazí o psa, která když se probudil seskočila z noh postele a přesunula se na jeho stranu, kde na něj od té doby...určitě číhala, protože se mu jako veselé tele propletla mezi nohama až klopýtl a svalil se s dutým zaduněním k zemi, kde se na něj jako včera opětovně vrhla a zasypávala ho psími mokrými polibky.* Ty seš ale...baka inu! *Tlumeně na ni zasyčí a odstrčí ji od sebe, už začíná dostávat praxi. Taková sabotáž jeho tichého odchodu. Znovu se postaví na nohy, ta probodnutá podpatkem už vypadá po odpočinku o něco lépe, ale pořád je dost červená a tmavě modrý kruh se zvětšil. Mrkne se na postel, i když tahle scénka nebyla příliš hlasitá, držel se aby moc nezanadával, jaksi pochybuje, že by ji to neprobudilo. I když ona spí jak zabitá.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

*Jak se asi člověk cítí když spí? Ona sama teď spí ale kdyby ste jí probudili tak vám to nebude schopná popsat ani slovem, proč vlastně? Je to u nás všech stejné a nebo se každý ctí ve spánku stejně. Koho by to ale trápilo když právě spí? Navenek spokojeně oddechuje a tulí se ke zdroji tepla, co jiného by to mohlo být? Ve skutečnosti se jí ještě zdá sen. Oblečená jako Alenka v modrých šatečkách stojí na rozkvetlé jarní louce a na něco čeká, sama neví na co. Když v tom před ní prohopká bílý králík ve fraku, podivuhodné že? Rozeběhne se proto za ním a obraz se změní i když ne moc. Z louky je zahrada, ne pěstěná ale dala by krk za to že vidí záhonky mrkve a salátu ale to není asi původní záměr její mysli. Najednou jí někdo, asi Kloboučník vstrčí do rukou obrovský šálek a nestáčí se ani nadechnout a už sedí u stolu s králíkem, Kloboučníkem a přímo před ní je kočka Šklíba, zvláštní je že nikdo nevypadá tak jako ve filmu nebo knížce. Všichni jsou mnohem temnější, mnohem zlejší. Najednou se všechno slije do černé prázdnoty a ona padá, padá jako by měla každou chvíli umřít když tu uslyší dutý náraz a uvědomí si že jí už není takové teplo. Zmateně se s ještě ospalýma očima se zvedne v loktech jelikož z nějakého důvodu skončila ve spánku na břiše. Prohrábne si rozespale vlasy a začne zaostřovat odkud vyšel ten hluk, ona sama to nebyla jelikož sen je přeci sen. S rozcuchanými vlasy shledá že se jedná opět o roztomilý výjev, neubrání se širokému úsměvu doprovázenému tichým smíchem.* Už tak brzo po ránu? Nechcete si to vy dva nechat někam do soukromí? *Nestihne to sice včas, je totiž po spánku vždycky dost... zpomalená. Rozhodně není raní ptáče, příliš dlouho proto nevydrží opřená o lokty a opět se sveze obličejem do polštáře, nechce se však udusit a proto otočí obličej na tu stranu která slibuje větší zábavu. Na stranu na které je Gin s Paolou, zavře sice oči ale už spát asi nebude. Jí stačí v tomto pro zasmání i jen to co uslyší.* Raní ptáče? *Zeptá se ho trochu chraplavým hlasem, ne dneska nebude asi ten pravý den pro práci.*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Uživatelský avatar
Gin Parker
Příspěvky: 417
Registrován: ned 01. čer 2014 12:26:58
Přezdívka: galena
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Gin Parker »

*I když byl ještě docela rozespalý, ten překvapivý pád ho probudil. Zabodne svoje čokoládové oči do těch velkých psích kukadel, sice ví, že by se psům nemělo upřeně koukat do očí, protože by to mohli brát jako pokus o to je ohrozit a vyjet po vás, u tohoto bojového plemeno by to nemusel být ještě o něco víc dobrý nápad, ale jemu je to jedno. To on je tady to větší zvíře. A ten hafan by po něm mohl přestat pořád tak hopsat. On nemá zájem se s ním nějak mazlit. Dokud jsou ty čtyřnohé štěkny v pohodě a klidu, tak je akceptuje a většinou si jich nevšímá. To u kočky by se asi ztratil na několik dlouhých a přitom tak krátkých hodin při hlazení jemného kožíšku a obdivování její vznešené majestátnosti. Ale prostě psi jdou většinou mimo pole jeho zaujetí. Tady tahle se ale asi nenechá jen tak odradit. No a bezva, ten dopad se neobešel bez toho, aby se Yvi neprobrala. Tolik k tomu se tiše sebrat. * Zase si stěžuješ? Pokud vím, tak ty jsi spala. Vždycky ale můžu dojít za tebou, že.* Ušklíbne se na ni a odstrčí neodbytnou fenku stranou, kde si konečně kecne na podlahu a jen se na něj s vyplazeným výrazem kouká, jak se škrábe na nohy. Bylo to myšleno jako vtip, ale kdyby moc chtěla...tak se za ní rád do té postele vrátí. *A jak se tak koukám, tak pořád spíš, Růženko.* Pobaveně zaznamenal, že jí hlava hned padla zpět do polštáře, jak byla asi ještě tak oslabené spánkem, že ji neudržela vzpřímenou. Sám taky ještě zívne s rukou v rozcuchaných vlasech a druhou dlaní si začne postupně rozepínat knoflíčky u po noci v ní prospané docela pomačkané košili. Měl bych se převlíct. Když poslední ozdobný knoflík vyklouzne z knoflíkové dírky a košile se mu na rozhalí odhalujíc jeho nahý trup, poškrábe se na hrudi a začne si z rukávů vyvlékat ruce, ale dost rychle se zarazí, když mu do rozespalé mysli světelnou rychlostí doputuje uvědomění, KDE a před KÝM se to začal najednou vysvlékat z košile, a že tu vlastně nemá svoje oblečení, do kterého by se oblékl. Ještěže se zarazil včas a nebyl k ní otočený zády, takže nic nezahlédla. Jeho jediné štěstí. S lehkým oddechnutím si košili upraví a rychle pozapíná lesknoucí se knoflíky zpět, pouze vrhne pohledem po Yvi ležící na posteli, která stejně asi zase usnula a nevěnuje mu pozornost. *Jsem zvyklý vstávat do práce. Dnes mám ale volno.* S pokrčením ramen odpoví na její dotaz ohledně brzkého vstávání, obloukem obejde stále naštěstí sedícího psa, který ho - proč se mu zdá se usmívá? - upřeným pohledem pozoruje a kecne si na kraj postele, kde se otočí na tu italskou rozplácninu. Jeho nenápadný odchod byl už stejně zmařen, akce sabotována psí agentkou. *A ty se budeš válet jak dlouho?* Ne, že by mu nějak záleželo na tom, jestli vstane nebo ne. On se zvládne doprovodit i sám. Trochu zakývá zraněnou nohou, aby si ji protáhl. Hm, snad půjde nacpat potom do té boty.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

Já a stěžovat si? Co tě nemá, naopak mě těší že si Paola konečně našla kamaráda na úrovni. *Přitáhne si k sobě polštář a jakými si neznámým způsobem ho nasouká pod sebe tak že se k němu může přitulit jako k plyšákovi. Kupodivu jí ani ještě nezačala být zima ale snad to bude tím že leží pod dekou ve stále ještě vyhřáté posteli a musí se nutit aby občas zamžourala očima co se děje okolo ní, ne nespí ale tak nějak se jí ale stále nechce vstávat. Pobaveně se však usměje i když přesnější je výraz ušklíbne.* To se ti jen zdá. Navíc já nejsem Růženka, já sem totiž jasnej záporák každý pohádky. *Zabručí sice rozespale ale je z jejího hlasu slyšet pobavení. Po chvíli však uslyší jak něco začne s pravidelným rytmem dopadat na střešní okno, že by na něj někdo něco házel? Zamžourá očima směrem k oknu a dojde jí že to je lehký deštík. Pak pohled stočí dolů a co nevidí. Gin se tu nějak moc bezmyšlenkovitě začal svlékat, pochybuje totiž že by se začal svlékat za nějakým účelem. Zavře proto oči, nebude na sebe pro jistotu upozorňovat ale v duchu si udělá poznámku že bez té košile nevypadá zas tak špatně. Pro jistotu to ale nedá znát na povrchu, ještě by to použil proti ním. Soustředí se proto na poslouchání kapek deště na střešní okno, je to krásně uklidňující.* Hmmm. *Zamručí po informaci že vstává brzo do práce, to ona prakticky nezná. Pokud tedy nepočítá tandemy na které dojde během koncertů a o turné nemluvě, to pak padá na hubu v backstage jakmile se dostane z zorného pole publika. Sice tam funguje adrenalin a taky bývá nabuzená stresem, samozřejmě tím pozitivním ve stylu Braň se nebo uteč. *Najednou ucítí jak se v nohách postele někdo nebo něco usadí, převalí se proto na bok a pokusí se nějak natočit aby tam lépe viděla a nemusela si vyvrátit krk jako sova.* Do doby dokud neucítím i spodní polovinu těla, nějak si nejsem jistá že ji ještě mám. *Odpoví mu klidně s upřeným pohledem, tak nějak necítí spodní polovinu těla ale že by o ní v noci přišla? Spíš si ji nějak divně přeležela nebo co. Jinak by se o ní dalo říct že už je vzhůru, dokonce i cítí jak jí kručí v žaludku. To bude ještě zajímavá, hlavně cesta dolů na nejistých nohách.*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Uživatelský avatar
Gin Parker
Příspěvky: 417
Registrován: ned 01. čer 2014 12:26:58
Přezdívka: galena
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Gin Parker »

*Haha, jsem rád, že máme tvé požehnání.* Otočí se k ní a s ironicky přimhouřenýma očima na ni pohledem, ale natáhne ruku a podrbe Paolu - jak se zrovna teď dozvěděl - mezi ušima, což asi bylo přesně to co po něm fenka celou dobu chtěla, vyžádat si od něj chvilku pozornosti a když jí konečně vyhověl, byla teď klidná jako beránek a upírala na něj svoje očka. Ti psi jsou tak nedobytní a jednoduší. S kočkami se vůbec nedají srovnávat. Ty mají svou vlastní hlavu a složitější osobnost... Tady stačí jen podrbat na bříšku nebo nabídnout kus párku a prodají i svou psí babičku. U koček není tak snadné získat jejich důvěru. Zvlášť když si prožily své. *Takže spíše Maleficent? Královna Zloba?* Navrhne jí místo Růženky Zlou královnu, která na ni při jejím narození uvrhla tu známou kletbu: "píchneš se do prstu a zemřeš". Už s její zlobivou a neposlušnou stránkou má své zkušenosti a přinejmenším oči má stejně uhrančivé jako královna všeho zla. Ale chvíle kdy ve spánku, který je tak hluboký jako u Růženky, vypadá tak nevinně...Taky pěkný pohled. Dobrá zpráva, když se trochu zapomněl a chtěl se převléct do jiné košile, kterou tu samozřejmě nemá, nezdálo se, že by se koukala na ně. *Hmm...Nevím co si mám myslet, ale víš, že tohle je už potřetí?* Znovu se položí zády na postel a trochu se posune, když pod sebou ucítí její nohy schované v teple pod dekou. Není zas tak zlomyslný, aby jí je zalehnul. Na to je moc těžký a ona by je za nějakou dobu vůbec necítila, navíc by ho nepříjemně tlačila. Dotyky na zádech by nejraději co nejvíce omezil. Co je ale hlavní, ona by si na nich určitě jen tak ležet nenechala a byl by dokopaný.* Jakže to bylo? "V tvojí přítomnosti už nikdy neusnu, kdo ví jak bych se probudila příště...?"* S širokým úsměvem, který přímo říká: "Hehehehee, asi jsem neodolatelný.", na ni zakloní hlavu a pobaveně se zakření. Opravdu zajímavé. Asi není příliš dobrá v dodržování svých slov a nedává si pozor. Což je chyba, na kterou by jednou mohla doplatit, kdo ví. Když se to stalo v klenotnictví poprvé, vypadalo to, že je pevně rozhodnutá. Ale jaksi jí to moc nevyšlo. Možná si ji za to bude nějakou chvilku utahovat, uvidíme co mu k tomu řekne. Povytáhne obočí a vklouzne rukou pod deku, kde se ještě drží teplo, a nahmatá její nožku.* Něco jsem našel, je to tvoje? *Prstem jí přejede po celé délce šlapky a podívá se na ni. *Jsi lechtivá?* Zeptá se a jemně jí bříškem prstu lechtá na holé kůži, jako by nic, jako by vůbec neměl v plánu této informace zneužít, pokud je to pravda. Tak, když už jsme si našli nějakou tu zábavu, odchod může počkat.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

Melaficent? Nevím, to sem snad nikdy neviděla ale když myslíš. *Z které pohádky by ta mohla být? No asi když před chvílí mluvil o Šípkové růžence tak by to mohla být ta zlá víla? Skoro má chuť na se podrbat hlavě jestli tam nemá rohy, ne že by proti ní něco měla ale v klasické Disney zpracování vážně víc fandila té straně špatných. Ne že by neměla ráda šťastné konce ale tak nějak to bylo na ni moc i v dětství, a když potom v pozdějším věku objevila jak to s nimi nakonec skončí... Ne opravdu nechce být znásilněna a v kómatu porodit tak 3 děti králi, který už je ženatý s jinou. A nakonec za to všechno být potrestána smrtí, ne to opravdu nechce.* Co potřetí? *Zeptá se ho dost zmateně, jak to kruci myslí? Z čistajasna tu začne něco počítat a očekává že bude držet s jeho myšlenkovými pochody krok.* Scuzi? *Tak teď už je opravdu zmatená, nemohl by jí to prostě vysvětlit? Po ránu příliš nechápe nahodilé asociace druhých lidí, i když ty ale asi nechápe nikdy. Navíc jí začíná iritovat ten jeho výraz, kdyby cítila nohy tak ho pravděpodobně dostrkala dolů, to by mu patřilo. I když jelikož si lehl vedle jejích noh tak by to mohlo být obtížnější. Radši odvrátí tvář k oknu a sleduje jak se tu to krásné naprogramované počasí rychle mění z vlahého... rána? Asi rána na deštivé a podmračené, trochu jako její pocity po probuzení. Nejdříve byla zmatená a přítulná a teď by ho nejradši skopala z postele. Což jí vlastně připomíná že neví kolik je hodin a jestli by v sobě už náhodou neměla mít raní dávku prášků, zachmuří se proto a pak ucítí něco studeného pod dekou a nedůvěřivě se podívá opět na Gina, samozřejmě že je to jeho dílo. Jako by nohy neměla už tak dost zmrzlé, zapomněla si totiž natáhnout k pyžamu i teplé ponožky, které by jí zaručily teplé nohy celou noc.* Moje to asi bude ale zato ty hrozně studíš. *Přimhouří pohled a docela by byla ráda kdyby tu ruku vytáhnul zase ven, ještě by ho moly napadnout nějaké blbiny. Pak se ale vysloveně musí pobaveně ušklíbnout.* Možná ale jdeš na to ze špatnýho konce. *Na chodidlech ji opravdu nezlechtá, její kritická místa jsou trochu víš. Ještě že ho podobná blbost nenapadla udělat třeba za jejím krkem, na zádech a nebo nedej bože na žebrech, to by asi probudila celé sousedství a jeho skopala do kuličky.*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Uživatelský avatar
Gin Parker
Příspěvky: 417
Registrován: ned 01. čer 2014 12:26:58
Přezdívka: galena
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Gin Parker »

*Možná to mohl trochu, no, uvést, očividně nepochopila na co naráží. Vypadá to, že nebude zrovna ten typ, co ráno otevře oči, čile vyskočí z postele a začne pobíhat všude kolem, tělo i mozek funkční hned na 100 %. To asi není případ nikoho kromě Supermana, ale ani on sám na tom není tak špatně jako ona. *Fajn, ještě jednou ve verzi pro ranní zombie.* Z noh postele se přesune nahoru vedle ní, aby měl obličej na stejné úrovni jako ona. Aspoň má teď perfektní výhled do jeho tváře, kde mu hraje sebevědomý úsměv. Pokud ho ale přes ještě spánkem zalepené oči a jeho už mírně rašící strniště uvidí, ale o to by nemusela být starost, přímo září. Opře se o loket a druhou rukou si přejede po hraně čelisti. Měl bych se oholit.* Tohle je už potřetí, kdy jsi se mnou usnula. Přitom se to už nikdy nemělo stát, jak jsi mi oznámila, ne? *Zvedne pohled ke stropu jako by to bylo děsně zajímavé, kde do střešního okna občas ťukne kapka deště, co se z podmračené oblohy snesla k zemi a svůj konec našla na tabulce okenního skla, a pak ho zase sklopí dolů a s povytaženým obočím se jí zadívá do očí. Neřekl by, že by se v jeho přítomnosti tak moc nudila, až by usnula, podnětů jí dává dost. A kdyby se pevně nezapřísáhl, že na ni v tom smyslu pro dnešní noc už nesáhne, tak by jí dal tolik podnětů, že by se tohle třetí spaní vůbec neuskutečnilo a zbytek noci by strávili jinak než klidným spánkem. Hele Gine, po rádu opravdu nějak akční, ne? Brzdi zas s tím. *A víš proč?* Přimhouří oči a vzdálí teda ruku, když ji studí, ale nikdo neříká na jak dlouho.* Kdo mi za prvé celou noc bral teplo a za druhé na sebe stáhl i celou deku, hm? Paola ne. *Ušklíbne se. Ne, on si toho přes noc ani nevšiml a zima mu nebyla, naopak se mu leželo až překvapivě příjemně. Jeho mozek byl opravdu utahaný, očividně. Pouze u noh cítil, že jsou studenější, jak je měl pravděpodobně většinu noci odkryté a protože je ani kvůli své výšce a Yvině skulené poloze v jaké u něj v rukách spala je ani neměl v blízkosti jejího teplého těla. Ušklíbne se na ni stylem: "Ty jsi myslíš jak jsi chytrá." a vrátí ruku, už snad trochu teplejší, zpět na její nohu.* Snad si nemyslíš, že bych zůstal jen u tohoto jednoho pokusu? A zvlášť teď kdy mám chuť zjistit, kde jsou ty správné konce. *V průběhu své řeči se rukou začne pomalu pohybovat od šlapky nahoru na nárt a pak přes útlý kotník k holeni, kde ale k jeho nemilosti narazí na látku jejích legín, které mu jaksi brání v přístupu k její kůži.* Nechceš se vysvléct? *Usměje se na ni mile a prsty si začne pohrávat s lemem úzkých kalhot. *Nebo ti klidně pomůžu já.* Až tak hodný by byl!*
Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

No jen si posluš. *Ano, po ránu je naprosto nechápavá ale tak hrozně se o tom vyjádřit nemusel. Proto když zjistí že se přesunul tak aby jí viděl do obličeje tak na něj ještě vyplázne jazyk, možná se chová jako dítě ale na to se chovat dospěle má ještě do 12 dost času. Sleduje ho sice nadále přimhouřenýma očima ale vidí dobře, spánek už jí v tomhle stádiu nehrozí. Měl by se vážně oholit. I když jasnost jejích myšlenek je stále ještě diskutabilní.* Fajn ty hade. V tom případě padej z mojí postele když ti to tak vadí. *Nasadí falešný naštvaný výraz ale v duchu se tomu směje, nikdy neuměla moc držet sliby vůči sama sobě. Na to je její vůle nějak moc krátká. Schválně se po své prohlášení ještě víc zachumlá do deky takže vážně malé pruhované iglů, mezitím hravý déšť bubnuje známou melodii do střešního okna. Kdy mělo vlastně začít pršet? Na netu psali že a tak kolem poledne ale že by spali tak dlouho? No, byla sice sama dost utahaná ale tak dlouho by určitě neprospala, spíš by to dala za vinu tomu že se tu budou ještě dlouho pošťuchovat dokud sama neuteče. Ocení když pustí její nohu, který byla i tam zmrzlá a on tomu nemusel napomáhat. Zvedne hlavu a podepře si jí lokte aby měla lepší rozhled, přeci jenom tohle začíná být docela vtipné.* A víš ty co? Ještě bych se klidně ohřála ale tobě už neřeknu, seš moc velkej škarohlíd a navíc studíš. *Zdělí mu trochu laxně a pozvednutým koutkem, ne k němu se už tohle ráno dobrovolně tulit nebude. To by ji museli někam přivázat a i pak by byla odbojná, celá ona. Vzápětí opět ucítí jeho ruku na své noze, on si prostě nedá pokoj. Nespojeně zavrtí v rámci možností hlavou ale prozatím to nijak výrazně nekomentuje.* Popravdě? Doufala sem že tě neúspěch hned na začátku odradí. *Neodpustí si pouze trochu rozmrzelou poznámku, nechá ho ale i přesto s cestovat s rukou šmátralkou dál po její noze. To však neznamená že je jí to nechává úplně v klidu, v týlu jí dokonce začala vyskakovat husí kůže. Zatím to ale stále nelechtá a ona se pouze uculí když dojde na lem jejích kalhot.* To si teda uhod, nechtěla. *Odpoví mu s pobaveným úsměvem. Že by se svlékla jenom kvůli tomu aby ji mohl zlechtat? To zrovna... * No to bys byl teda vážně laskav. *Oznámí mu stále s úsměvem na rtech ale nějak se jí do hlasu protlačil tón sarkasmu. Nemusel by totiž její prohlášení brát jako povolení jelikož už teď cítí jak si pod peřinou hraje s dolním lemem jejích kalhot.*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Zamčeno