Východní obytná zóna

Hledáš-li klid, místo na přemýšlení či jdeš jen cestou domů, jsi na správné cestě...
Zamčeno
Uživatelský avatar
Sofia Charley Kahard
Příspěvky: 250
Registrován: čtv 07. srp 2014 22:58:47
Přezdívka: Freya
Bydliště: Edinburgh, Skotsko

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Sofia Charley Kahard »

*Uslyší onu gratulaci a ještě více se jí prohloubí úsměv ve tváři a zahřeje ji u srdce. Je to opravdu ta nejkrásnější novinka, co ji, tedy je dva s Jimmym, mohla potkat.* Děkuju, děkujemeee. Je to úžasné! Já nemám ani slov... *Pokud ji Lea nezastaví, asi se jí tu ta blondýnka brzo rozteče radostí. Chvíli ji tak objímá a pak ji pustí a začne se zase ošívat, culit se a je ráda, že to Lee řekla. Bude na ni taky už moct vybalit ten dotaz, tedy, spíše prosbu o radu. Jak to podat Jimmymu? Nepochybuje o tom, že bude stejně nadšený jako ona, ale přeci jen by znala názor a radu Ley, která už to jednou zažila. Všimne si, že se Lea začala nějak smát. Čím to je? Že by ji nakazila ona sama? Néé, za tím bude určitě něco jiného! Pozvedne jeden prst, nasadí zvědavý obličejík a nakloní se k ní blíže.* Copak? *Optá se a rázem jí přijde odpověď. A té se musí zasmát i ona.* Vážně? *Zachvátí jí poněkud větší smích, který ale netrvá dlouho a není nijak hlasitý, to si stále kontroluje, aby Trish nevzbudila.* Tak to je... povedený... vidíš, hezky se to sešlo. Ale... neplánovali jsme nic takového, to je pravda. Ale v žádném případě mi to nevadí... ani by nemohlo, nemůže. Leo, já jsem tak šťastná! *Sepne ruce a zachichotá se jako malé dítě, které má radost z nové hračky. Pár dalších pramenů se jí uvolní z culíku a ona jen zatřepe hlavou, takže jí volné pramínky vlají kolem dokola a ona nepřestává s culením se.* Jimmy to... ještě neví. *Zavrtí hlavou.* To jsem si taky přišla pro radu. Už jsi si tím jednou prošla. Co... teda, jak jsi to řekla Erwinovi? Ráda bych se něčeho chytila, víš, vůbec nevím, jak mu to říct. Jako normální, hotovou věc nemůžu. Chce to něco.... speciálnějšího? Jo, to je to správné slovo. *Vysvětlí jí svůj nynější menší problémek a nevinně se usměje. Věří a ví, že Lea jí určitě poradí.*
× you story is unique and so different... not worthy of comparison. ×
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Leanne C. Kahard
Příspěvky: 231
Registrován: pát 28. úno 2014 19:46:10
Přezdívka: Lea
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Leanne C. Kahard »

*pobaveně ji pozoruje a musí se usmívat, když vidí její nadšení. Doslova září štěstím. Jestlipak byli i její rodiče nadšení, když ji čekali? Pravděpodobně ne... Stejně pořád nechápe, jak ti dva chladní prefektové mohli zplodit dítě.... dokonce dvě. Zavrtí nad těmi myšlenkami hlavou a raději se soustředí na přítomnost a Sofi. Která se po jejím vysvětlení začala smát také. Zazubí se na ni při její odpovědi.* Věřím, že jste nic neplánovali. Jinak by jste vy dva něco řekli, minimálně Erwinovi. Užívěj si to štěstí. Počkej, až se narodí, to teprve začne hra nervů. *prohlásí pobaveně a uchechtne se. Sama ví moc dobře, o čem mluví. Většina života se musí podřídit malému - spánek, jídlo, akce, přátelé, vše. Ale dá se to zvládnout. A podřizuje se dále... Ale věří, že si na to zvyknou rychle. Obočí jí překvapeně vyletí nahoru, když jí řekne, že Jim to ještě neví... A že si k ní přišla pro radu, jak mu to říct. V tu chvíli se musí znovu rozesmát. No, tak z ní si asi moc příklad vzít nemůže. Zavrtí hlavou, znovu se uklidní a pobaveně se na ni usměje.* Chápu, co mi tím chceš říct. Ale nevím, zda my dva jsem zrovna ideální příklad. Erwin mě totiž našel naprosto šokovanou sedět v koupelně chvilku poté, co jsem to sama zjistila. A když začal vyšilovat, co se se mnou děje, prostě ze mě vyklouzlo, že bude otcem. *pokrčí rameny, jako by o nic nešlo a lehce se na ni ušklíbne.* A takhle to zjistil. Tehdy jsem z toho vážně byla dost v šoku, takže jsem ani nepřemýšlela moc nad tím, jak mu to řeknu. Spíš jsem nevěděla, co sama se sebou. *dodá ještě a znovu pokrčí rameny.* Nicméně mě tak napadá... Klasika je nahodit to v řeči. Ale... proč ho nepostavit před hotovou věc? Protože upřímně, to je hotová věc. *poukáže a ani se nezmiňuje o potratu. Věří, že Sofi by si ho určitě nenechala vzít, zvlášť, když je z něj takhle nadšená. Ani ona o potratu neuvažovala, to jen Erwin to z její reakce špatně vyčetl... Nicméně se mu ani nediví.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Layla Eve Reed
Příspěvky: 284
Registrován: čtv 20. bře 2014 8:25:15
Přezdívka: galena
Bydliště: Gold Pit - Náměstí

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Layla Eve Reed »

*Nevěděla, jak se dostala domů k Sonee a Camovi, její mysl zůstala na náměstí před Prefekturou, s ním. Nohy automaticky kladla jednu před druhou a pak zase znovu od začátku. Pohybovala se dopředu a přitom se chtěla obrátit, běžet za ním a zůstat s ním. Cameronova ruka kolem ramen ji v tom ale bránila a stiskla ji pokaždé pevněji, když sebou její tělo trhlo v touze se vrátit. Dívala se zpříma před sebe, na klidné tváři pouze cestičky slz a krvavých krůpějí, Chrisovy věci si tiskla k sobě. Dívali se na ni lidé? Nevěděla a nezajímala se o to. Viděli rozcuchanou dívku se zakrvácenýma rukama, oblečením i tváří jak kráčí ulicemi. Vražedkyně. Pomysleli si? Vražedkyně. Pomyslela si. Jako bez duchá se nechala odvést, bylo jí jedno co se s ní děje a když byla uvnitř bytu, zůstala jen strnule stát a dívat se před sebe, nevěnujíc pozornost Soneiným objetím ani dotazům, které ale Cam hned tichým hlasem umlčoval a rychle ji obeznámil se situací. Neposlouchala. Pouze kývla na sprchu a nechala se odvést do koupelny, kde ji pak Sonea z rukou vzala předměty, kterých se držela jako tonoucí stébla, ale nakonec je neochotně pustila a svěsila paže kolem těla. Její přítelkyně ji tam pak zanechala a odešla si promluvit s Camem. Jako bezduchá přešla k umyvadlu a otevřela skříňku se zrcadlem, kde zjistila, že bylo všechno potencionálně nebezpečné odstraněno ještě předtím, než sem vešly. Zase ji zavřela a pohlédla na sebe, nic však neviděla. Tak jak byla, ve veškerém oblečení co měla na sobě, se postavila do sprchového koutu a pustila na sebe vodu. Tělem jí projela vlna šoku, s ledovou vodou dopadající na její hlavu se jako kdyby protrhla hráz a ona se sesunula po kachličkách k zemi a přitiskla si křečovitě sevřené pěsti k tváři. Ani prudce dopadající voda plně nepřehlušila její vzlyky plné bolesti, hlasitě projevovala svůj žal, který se z ní rval odněkud z hlubiny v její hrudi, kde jako by zelo temné, prázdné místo, které bývalo jejím srdcem. Bylo ale zlomené, roztříštěné neuvěřitelným žalem ze ztráty. Společně s krví bylo jeho jméno smýváno z jejích rtů, ale znovu a znovu ho vyslovovala, protože kdyby umlkla, zmizelo by, Chris by zmizel navždy. Vysvlékla se z bundy, která se přilepila k její kůži a mrskla s mokrou látkou do rohu sprchy, stejně tak ze sebe začala strhávat krví a vodou nasáklé obvazy omotané kolem jejích rukou, které po zemi ve vírech zamířili k odtoku, a pak se jen stočila do klubíčka a tiše plakala. Tak ji pak našla Sonea, promočenou skrz na skrz, prochladlou a celou se třesoucí. Nechala se vysvléct a usušit měkkým ručníkem, nebránila se, zase až příliš klidná, nechala se sebou manipulovat jako s panenkou. Taky tak prázdnou, taky tak mrtvou. Nějak se dostala do postele, odmítla čaj i jídlo. Necítila hlad ani žízeň, necítila žádnou z těchto biologických potřeb, které organismy vyžadují. V mysli si přehrávala výjevy, jeho překvapený výraz, když shlédl k hrudi na červenou střelku, na svoje vlastní vyděšené zalapání po dechu, když padl na zem, jeho třesoucí rty kterými jí naposledy pošeptal slůvka lásky. Oči se jí znovu zaplnily slzami, s bezmocným kniknutím se kousla do sevřené pěsti, aby nebyla slyšet a skulila se do sebe, celá se uzavřela jako poupě po setmění, kdy se jeho slunce ztratí v temnotě.* Já ho...já jsem ho tam ne-nechala... Nechala jsem ho tam. *Zašeptala. Jak to jen mohla udělat? Nechat ho tam ležet, nevzít ho sebou?! Proč...Proč se to jen stalo. Proč on? Vysíleně zavřela oči, slzy pomalu stekly po tvářích. Divila se, že je stále měla, že již dávno nevyschly. Ale byly tu. Na okamžik pomyslela na to, že její rodiče neví, jak na tom je a kde je. A pak Niece... Jak to jen řekne Niece? Jak jí sdělí, že její malý bratříček je navždy pryč, jediná rodina, kterou ještě měla je pryč? A mohla za to ona. Byla to její vina, že zemřel. Jak jí sdělí, že může za jeho smrt... Že ho zabila...
Chrisi?
Obrázek
Zamčeno