Park

Hledáš-li klid, místo na přemýšlení či jdeš jen cestou domů, jsi na správné cestě...
Zamčeno
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Park

Příspěvek od James Whittemore »

*Je pozdní odpoledne, když se rozhodne věnovat zase zlomek svého volného času procházkou po okolí. Přeci jen by jakožto stále bažant mezi místními měl objevovat krásy - tedy temná a opuštěná místa - města a možná zase někoho nového poznat. Dnes se ale rozhodne spíše pro ty temnější místa. Venku se začíná pomalu stmívat a tak se navlékne do své kožené bundy, která mu momentálně pro toto počasí snad postačí. Zamkne za sebou dveře svého bytu a vydá se po pěší zóně směrem do parku.
Pro koho jsou cesty v parku? Pro něj rozhodně ne. I když je pravda, že by se mohl snažit a být trochu méně nápadný. Přeci jen, chlápek, který se proplétá křovím asi není úplně nejlepší, co můžete vidět, abyste byli klidní. Obzvlášť, jestli zapomene kontrolovat své výrazy tváře a nechá vyjít emoce najevo. To by nebylo dobré. A už vůbec ne teď, když ve věcech k vybalení našel dopis od otcem, který mu tam asi hodil, když odjížděl z města. Jak on ho nesnáší. Jeho otec si zjevně myslí, že když mu na papír napíše pár citlivých slůvek o tom, jak moc pro něj znamená, jako by na všechno to, co mu udělal, zapomněl. Ani náhodou. Zakroutí hlavou, aby vyhnal tyhle myšlenky, které mu způsobovaly akorát tak bolesti hlavy. Proplete se mezi stromy a rozhlédne se kolem. Procházka kolem rybníčku, jak romantické. Škoda jen, že ne pro něj. Strčí si ruce do kapes a odbočí na úzkou pěšinku, která vede k hlavní cestě, která byla z celého parku nejrušnější. Se sklopeným pohledem kontroluje zem před ním, sem tam kopne do nějakého kamínku, do některého lehce, do některého silněji, některý by nejraději svou nohou rozdrtil na milion malých úštěpků. Křičely by kameny, že je bolí, když do nich člověk kopne, když by mohly? Zase další z jeho skvělých úvah. To by nebyl on. Přemýšlet nad zbytečnostmi. Zrovna teď totiž nemá nad čím přemýšlet, když v jeho okolí ani nikdo není, kdo by mohl být středem jeho zájmu a zábavy. Dojde na hlavní cestu a zvedne hlavu. Moment, že by zahlédl na své pravé právě pohyb? Jak to, že si ničeho nevšiml dřív?*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Park

Příspěvek od James Whittemore »

*Je pozdní odpoledne, když se rozhodne věnovat zase zlomek svého volného času procházkou po okolí. Přeci jen by jakožto stále bažant mezi místními měl objevovat krásy - tedy temná a opuštěná místa - města a možná zase někoho nového poznat. Dnes se ale rozhodne spíše pro ty temnější místa. Venku se začíná pomalu stmívat a tak se navlékne do své kožené bundy, která mu momentálně pro toto počasí snad postačí. Zamkne za sebou dveře svého bytu a vydá se po pěší zóně směrem do parku.
Pro koho jsou cesty v parku? Pro něj rozhodně ne. I když je pravda, že by se mohl snažit a být trochu méně nápadný. Přeci jen, chlápek, který se proplétá křovím asi není úplně nejlepší, co můžete vidět, abyste byli klidní. Obzvlášť, jestli zapomene kontrolovat své výrazy tváře a nechá vyjít emoce najevo. To by nebylo dobré. A už vůbec ne teď, když ve věcech k vybalení našel dopis od otcem, který mu tam asi hodil, když odjížděl z města. Jak on ho nesnáší. Jeho otec si zjevně myslí, že když mu na papír napíše pár citlivých slůvek o tom, jak moc pro něj znamená, jako by na všechno to, co mu udělal, zapomněl. Ani náhodou. Zakroutí hlavou, aby vyhnal tyhle myšlenky, které mu způsobovaly akorát tak bolesti hlavy. Proplete se mezi stromy a rozhlédne se kolem. Procházka kolem rybníčku, jak romantické. Škoda jen, že ne pro něj. Strčí si ruce do kapes a odbočí na úzkou pěšinku, která vede k hlavní cestě, která byla z celého parku nejrušnější. Se sklopeným pohledem kontroluje zem před ním, sem tam kopne do nějakého kamínku, do některého lehce, do některého silněji, některý by nejraději svou nohou rozdrtil na milion malých úštěpků. Křičely by kameny, že je bolí, když do nich člověk kopne, když by mohly? Zase další z jeho skvělých úvah. To by nebyl on. Přemýšlet nad zbytečnostmi. Zrovna teď totiž nemá nad čím přemýšlet, když v jeho okolí ani nikdo není, kdo by mohl být středem jeho zájmu a zábavy. Dojde na hlavní cestu a zvedne hlavu. Moment, že by zahlédl na své pravé právě pohyb? Jak to, že si ničeho nevšiml dřív?*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Park

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

*Dnešek je pro ní vážně dnem Sportu, dopoledne strávila odhazováním sněhu ačkoliv má v domě i mužské sousedy. Hold první patro si to vždycky slízne, alespoň teď vidí skrz celé okno a nemusí si hrán na norníka když jde ráno pro noviny. Po odpoledním čaji a dlouhém myšlenkovém souboji, zda Paolu pouze pustit do dvora a nebo ji vzít na procházku zvolila nejdrastičtější řešení. Stoupla si na váhu a hned bylo vymalováno. Nyní už s Paolou v psím zimním oblečku vyklusává směr park. Nezvolila však nejteplejší oblečení na to že tady "U Brambor" stále vládne zima, pouze zateplené černé běžecké kalhoty přes pár horních vrstev navlékla tenkou černou bundu s jakousi modrou čmáranicí na hrudníku, vzhledem ke svým záměrům to však doplnila i o tenké rukavice a kolem krku si přes pusu převázala tmavě modrý šátek s bílými puntíky, ještě zavázat boty a hurá do toho. Nevzala si ani vodítko ani sluchátku, s toužebným přáním že se nic nestane. Vysoký culík jí bimbá ze strany na stranu, když probíhá po zmrzlé zemině ve velmi tichém parku, až příliš tichém na její vkus. Ani neslyší zvuk tlapek psa brodícího se ve sněhu, zprudka tedy zastaví a začne dělat průzkum alá maják. Po zjištění že stopy nikde se rozhodne vydat postranní pěšinkou, jelikož ví že před ní se Paola nedostala. A rozeběhne se aby to měla dříve z krku a co čert nedá, za pár okamžiků málem vletí do jezírka. Naštěstí dnes nemá tak velkou smůlu a pouze se nebezpečně nahne dopředu a setrvačnost ji vrátí zpět. Všimne si nějakého chlapíka, který je očividně zabrán moc sám do svého vlastního světa a musí se skoro nanosekundu nutit aby stáhla šátek a promluvila na něj.* Zdravím, neviděl ste tady náhodou bílého... *Zastaví se v půlce věty a malý zdvořilý úsměv se změní na úšklebek, který už nepatří cizinci ale její fence. Která právě vylezla ze křoví a s výrazem neviňátka se na ní tázavě zadívala.* Paola, la gamba! *Zavelí s jiskrou zloby v očích, takhle jí zdrhat. Jako nevychované malé štěně! Povzdechne si nad tím až melancholicky a opět nasadí mírumilovný výraz, s úmyslem tu opět zanechat cizince nedotčeného svýmy náladami.* Pordon a díky za spolupráci *Tak co teď? Asi by se měla dát opět do běhu nebo jí to půl kilo navíc bude děsit i ve snech.*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Park

Příspěvek od James Whittemore »

*Rozhlédne se kolem, aby se přesvědčil, že to nebyla pouhá vidina, ale opravdu. Spočine před ním žena, která mohla být o něco mladší než on. Zkoumavě si jí prohlíží, od hlavy až k patě, pohledem, který jako by počítal každičký hnědý vlas v jejím ohonu. Podle jejího oblečení usoudí, že se vydala na běh. Blázen. I když, on asi nemá co říkat, už minimálně hodinu tady bloudí po parku, jen tak bezvýznamně, bez nějakého cíle. No a co. Trhne sebou, když si uvědomí - a to hodně opožděně - že na něj asi promlouvala. S rukama stále v kapsách jeho pohledem zamíří přímo a ostře do jejích očí, s tím, že se jí chystal poprosit, aby otázku zopakovala, jenže v tu chvíli vyběhne z křoví bílé cosi. Bílý pes. Ale ne, jak jen on nemá rád psy. Zčásti proto, že psi nemají rádi jeho. Vzpomene si na bolestivý kousanec, kterým byl obdarován jako malý hoch a přes kapsu jeho bundy si jemně promne bok, přesně na místě, kde se jizva po kousnutí nachází. Hm, snad to nebude krvelačná bestie, která na něj začne štěkat po prvním slovu, které vypustí z pusy. To by se asi neznal. Samozřejmě to není nějaký tyran zvířat, ale dal by jasně najevo, že se mu to nelíbí. Asi by to víc odnesla panička, než pes. Znovu si jí prohlédne. Přijde mu, že jí odněkud zná, přesněji ze stěny z pokoje Jeanny, jeho bývalé přítelkyně. Ale nebyl si tím jistý, takže od tohoto tématu raději upustí.* Mám pocit, že ho máte u nohy. *Řekne, i když je na to dost pozdě, ale on si tuto poznámku prostě nedokáže odpustit. Nasadí svůj odhodlaný výraz a trochu si rukama v kapsách stáhne bundu níž. Jednu z nich pak přeci jen vyndá a prohrábne si, už tak dost rozčepýřené, vlasy. Rozhlédne se kolem, jako by kontroloval situaci před tím, než se rozejde a podřízne jí hrdlo nebo jí snad ústa překryje kapesníčkem s chloroformem. Pohled pak vrátí zpátky na ní.* Vy jste odsud? Z východní? *Zeptá se a doufá, že ho neodsekne od komunikace s ní, to by se mu opravdu nelíbilo. Mohl by přeci konečně potkat někoho z jeho sousedů, pro které to tedy asi není moc velká výhra, ale co s tím nadělají? Přešlápne a sníh pod jeho vahou zakřupe. Podívá se na své nohy, které se dají do pohybu a udělají několik kroků k cizince.* Myslím, že má spolupráce nebyla tak důležitá, ale jistě, nemáte zač, až budete zase potřebovat, dejte vědět. *Promluví s jeho typickým povrchním pohledem, kdy jsou jeho velké, hnědé oči ještě víc jako dvě snímací čidla, víc, než kdy jindy. Tak co, budeš si se mnou povídat?*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Park

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

*Trhavé pohyby a nevraživý pohled na Paolu? Ten chlapík se jí moc nezamlouvá ale zatím nevypustil pusy ani slovo takže nebude předčasně soudit, nebo se o to alespoň pokusí. Její rozhodnutí rychle odklusat se změní když si všimne že se Paola nejak ošívá a jakoby si snažila něco vytáhnout zpoza límce psího oblečku něco nepohodlného. S povzdechnutím si k ní přidřepne a s malou pomocí zubů si sundá rukavice kvůli obratnosti. K cizinci pouze milým tónem zahlásí.* Dobré oko. *Je to trochu zvláštní chlapík, ty upřené pohledy jí malinko zarážejí ale to asi jen znamená že už dlouho nebyla ve styku se svými fanoušky. To je potom pohled do očí fanatika. Zřejmě se zatím pohybovala jen v "normálních" vrstvách Gold Pitu, a ani se jí svou nešikovností nepodařilo poskvrnit svoje jméno před největším místním Ničitelem celebrit. Stočí k němu pohled, dokončila totiž vysvobozování Paoly od přírodnina a nějak se j ještě nechtělo vstávat, neubrání se masce přátelského úsměvu.* Jo, bydlím tady už pár měsíců. A Vy? *Společenské vychování převládá nad zdravým rozumem, který normálně velí zmizet z dosahu podivných existencí. I když i ona je taková podivná existence, živořící na obdivu druhých lidí jenom kvůli tomu že vyspívá vysoké i hluboké noty do líbivých melodií. Ona sama je podivná existence. Počkat, vzala si prášky včas? Doufá že ano, tahle rutina už se jí pomalu vymyká z rukou. Když se k ní začne přibližovat, secvakne v jejím mozku mechanismus. Pomalu se napřímí a oplatí mu upřený pohled, ten jeho sice připomíná rentgen na což její šedozelená očka nemají, ale tak co? S mírným a dost umělým úsměvem mu odvětí.* Dobrý pozorovatel se vždycky hodí, Yvainne. *Ladným pohybem k něm natáhne ruku aniž by uhnula pohledem, proč taky? Nijak nebezpečně se ten chlap zatím neprojevuje tak proč se nepředstavit? Je dnes nějaká moc naivní, že by vyvážení za její sadistický postoj ke Ginovi? Pravděpodobně.*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Park

Příspěvek od James Whittemore »

*Sleduje, jak si ho prohlíží zpět. Tohle ho nikdy nepřestane bavit. Přemýšlet nad tím, co si o něm musí ostatní lidé myslet. Jaký na něj asi musí mít názor. Ve skutečnosti je to jedno, ale myšlenky ohledně toho jsou vždycky zajímavé. Sleduje jí, jak se přiblíží k zemi a začne svému čtyřnožci lovit cosi za oblečkem. Proč jim vůbec takové oblečky dávají? Akorát to ty psy zesměšní.* Díky, pár lidí mi to říká často. *Pokrčí lhostejně rameny s úšklebkem na tváři. Pche, celkem paradoxní, když zváží, že by vlastně měl nosit brýle. Ani neví, kde je teď má, naposledy je měl asi v osmnácti.* Hm, takže sousedka? *Pronese nahlas, dosti potěšeně, protože v tu chvíli se mu hlavou začnou honit různé myšlenky, jak by asi tak mohla probíhat jejich společná setkání. Lépe, než ta ostatní, jistě.* Já jsem tu teprve pár dní, přistěhoval jsem se. *Prozradí o sobě. Skvělé, tak už našel i někoho, kdo se bude pohybovat v jeho okolí. Uvidíme, co se z téhle brunetky vyklube za hvězdičku. Když k němu natáhne svou ruku, podívá se na ní, na její ruku, zase na ní a chvíli mu trvá, než svou pravačku vyndá z kapsy, protože tak dlouho přemýšlí, jestli jí ji má vlastně podat. Nakonec tak ale učiní a pevně, hodně pevně, jí stiskne.* James. *Prozradí jí své jméno a zase si vzpomene na svého kamaráda, který si momentálně odpykává svůj trest. Promiň, brácho. Ruku pak schová zpátky do kapsy své kožené bundy a shlédne k zemi na bílého psa.* Milovnice psů? *Zeptá se a pořádně si toho bílého hafana prohlédne. Psi a vlastně všechny domácí zvířata pro něj byla nepředstavitelnou kapitolou. U něj by se ani pavouci nedrželi. Nebo by je spíš on vyhubil. Starat se o to, třeba o psa, chodit s tím ven, platit za to. A co teprve kočky? Ani nedokázal říct, které z těchto zvířat nesnáší víc. Bleskne mu hlavou, za jakým účelem tady vlastně Yvainne je a pohled od psa vrátí zase k ní.* Hodláte se ještě proběhnout? Nebo dáte přednost dokonalým chvilkám strávených s mou maličkostí?* Dokonalé chvilky. Pro něj možná a jedině, až by skončila v tom rybníčku. Nebo kdekoliv jinde. Ale hlavně, aby to pro ní nebylo v pořádku. Nebude jí ale hned napoprvé děsit. Pokud se mu to tedy nepovedlo během těch pár minut, co s ní rozmlouvá. Kdyby ano, byl by na sebe doslova pyšný a snad by si nechal vytesat i sochu se štítkem, na kterém by stálo jeho jméno. James Whittemore junior. Žádný JJ, James. Pro všechny. Bez rozdílu.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Park

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

Už to tak bude. *Přitaká, jestli to bude jeden z těch otravných co si neustále myslí že když bydlí ve stejné ulici tak jí můžou automaticky neustále otravovat se svými problémy na ulici? Ano i takoví sousedi se na planetě Zemi vyskytují. Setřese tu myšlenku z mysli a bude dál tiše doufat že tohle nebude jeden z těch skoro stalkerů, to by už její nervy nemusely přežít.* Tak to přeju hodně štěstí, místní dokážou být až přehnaně přátelští. Člověka to až nakazí. *Řekne spíš z legrace, ne že by to byla nutně o všech pravda. Někteří jsou i škodolibí a potkala i velmi nepříjemné osoby ale ve směs? Sladcí až jí z toho bolí zuby. Dobrá, nemůže říct že ji nepobavily ty pohledy z ní na její ruku.* Neboj, není tu zvykem mazal jed na kůži. *Ne nemohla si to odpustit, takové nevěřícné pohledy už dlouho neviděla. Přikývne a docela jí i zarazí ten stisk, už druhý chlap co jí chce drtit ruku? Pozvedne nad tím obočí a když jí konečně pustí tak jí pro jistotu sevře v pěst a zase rozevře. Výborně, končetina stále funguje takže mu věnuje celkem milý úsměv.* Těší mě, Jamesi. *Trochu podivný chlapík, divně kouká, divně se chová. S tím by mohla být vlastně ještě zábava!* Spíš jen pár čtyřnožců. No měla bych ještě něco uběhnout, přeci jenom si soused takže Vaše maličkost na mě ještě natrefí. *Zdělí mu skoro diplomaticky s lehkým úsměvem a porozhlédne se po Paole, která už nedočkavě pobíhá okolo.* Tak tedy Ciao a těšilo mě. *Nasadí masku omluvného výrazu, přeci je to slušnost a pomalu začne vyklusávat směrem od jezírka. Má před sebou ještě dobrou hodinku běhání, jinak se toho zbytečného tuku nezbaví. To by byl celkem problém, oblečení má ve většině případů obepnuté tak jako tak a i půl kilo navíc se projeví třeba nezapnutím zipu od kalhot. Celkem průšvih pro veřejně známou osobu, ne?*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Park

Příspěvek od James Whittemore »

* Opět zkontroluje situaci kolem. Park byl opravdu prázdný, měl pocit, že oni jsou tu, v tom obrovském parku, úplně sami. Na tváři se mu objeví zkřivený úsměv, když mu začne osvětlovat charaktery některých místních. Jestli jí vadí až moc přátelští lidé, to by jí mohla být jeho chladná společnost příjemná. Ta představa, že by někdo vyhledával jeho společnost, byla až děsivá. Ten člověk by musel být dost velký blázen. Ještě než se přestěhoval se ho vlastně všichni stranili. Báli? Možná.* Jistě se s místními nějak vypořádám. *Odpoví a myslí to zcela vážně. Nějak. Je dost jasné jak. Většinu odradí, u šťastlivců je možné, že zajde i dál?
Při poznámce o jedu na ní hodí tázavý a možná trochu překvapený pohled. Ne? Tak to by to mohl zavést on. Nejevilo se to jako špatný nápad, i když to bylo dost nereálné a pitomé. Stejně jako většina věcí, co se mi honila v hlavě. Nahodí nucený úsměv, místo slov, že ho těší, která jsou zbytečná a nepravdivá. Nikdy ho nic netěší, pokud tedy zrovna někoho nečiní duševně nebo i fyzicky slabším. Když si s ní potřese rukou a vrátí jí zase do kapsy, pomalu pokrčí každý prst a v nejednom z nich se ozve slabé křupnutí.
Když se s ním Yvainne začne loučit, jenom pokrčí rameny a beze slov jí nechá odběhnout. Však oni na sebe jistě ještě narazí, jak sama říkala. Drží se ve vnitřní části parku a stále po očku sleduje její trasu. Začíná mu být docela zima, tak doufá, že to bude mít rychle za sebou. Jestli shazuje kila, nechápu jaká, je jak špejle. Zanedlouho jí zahlédne probíhat ve spleti stromů, takže se svižnějším tempem vydá směrem k hlavní cestě. Drží se ale ve stínech stromů, venku už opravdu padá tma. Že se nebojí.. Když probíhá už skoro kolem něj, vstoupí na cestu, dělajíc, že si jí nevšiml a srážka je skoro nevyhnutelná. Tedy, pokud nemá nějaké nadpřirozené super schopnosti, nebo dobře vyvinuté reflexy. Doufá, že ne.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Yvainne Lucianna Thorne
Příspěvky: 288
Registrován: úte 28. říj 2014 19:01:49
Přezdívka: Elin

Re: Park

Příspěvek od Yvainne Lucianna Thorne »

*Z pomalého tempa přešla do ostrého běhu po předem vytyčené trase, škoda že nešla běhat do zemědělských usedlostí jako minule. Tam nepotkala živou duši a tím pádem jí ani nikdo nerušila a nelákál svým pachem Paolu, to důvěřivé psisko. Které se rozhodlo že jí bude dělat předskokana a běžet dobré 3 metry před ní, jak prozíravé. Nevnímá tedy ani moc kam běží a přemítá o otvírání toho nového muzea, rozhodně se půjde podívat ale prý je to velká budova takže koho zlanaří aby šel sní a hlídal ji? Pár kandidátů by bylo ale jednoho před pár dna trápila a Chloe? Ta by mohla, možná. Snad někoho uloví u vchodu a nebo se bude muset spolehnout na prospekty a mapky dostupné u vchodů. A ještě jedna věc, mohly by mít ty úžasné vysvětlivky aby nebyla za idiota že neví co je to za blyštivý kámen ve vytrínce před ní. V přemýšlení jí vytrhne jakýsi pohyb hned vedle ní a najednou se objevila osoba před ní, to už neubrzdí v téhle rychlosti ale snažit se může. Ne tedy v plné rychlo ale narazila do postavy velmi silně, přeci jenom kinetika funguje a její štěstí je pro dnešek vyčerpáno. Záleží pouze na osobě zda to ustojí ale už teď pod šátkem cítí jak si při nárazu nepříjemně skousla ret a začíná to hezky pálit. Podívá se tedy vlastně do koho to narazila a pro lepší vykreslení svého výrazu si stáhne šátek.* Netušila sem že je tahle podzemní bublina tak malá. *Roztáhla by ústa do škodolibého úsměvu, kdyby ten ret tolik nebrněl. Kdo jiný než James, chlapík kterého před chvílí potkala, narovná se tedy a trochu se z toho nárazu oklepe. Sundá si rukavici a zkoumavě ohmatá poraněné místo. A hele, krev. To má vážně tak ostré zuby? Shledá sama pro sebe s pozvednutým obočím.*
~ ~ ~ ~

I stopped fighting my inner demon,
I may have Schizophrenia but at least I have eachother.
She is on my side now.

~ ~ ~ ~
Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Park

Příspěvek od James Whittemore »

*Poslední krok musel trochu prodloužit, aby mu náhodou neutekla, protože běžela rozhodně rychleji, než předtím. A podle toho se projevil i náraz. Jakmile do něj narazí, musí posunout jednu nohu dozadu, aby udržel stabilitu. Pane jo, s tak silným nárazem teda nepočítal. Instinktivně jí chytne za paže, pevně, možná až moc. Teď o ní sice věděl, ale pokaždé když do něj někdo narazil, věštilo to buď rvačku, nebo policajty a vždycky, když se chtěl podívat, kdo to je, chytil ho pevně za paže, aby mu s nimi znemožnil hýbat. Pobaveně se na ní usměje.* No, vidím, že jste měla pravdu, když jste tvrdila, že na sebe natrefíme. Nevěděl jsem, ale, že to myslíte doslova. *Poví s úšklebkem ve tváři a trochu povolí sevření, než jí pustí úplně. Na čele se mu objeví vrásky, když se Yvainne zatváří, jako by jí snad něco bolelo. A to se ani nemusel snažit.* No, už to tak asi bude. Menší, než jsem očekával. *Promluví a nakloní hlavu do strany, aby lépe viděl do jejích očí a četl z nich její emoce. Další věc, která ho tak nesmírně bavila a ostatním lidem přišla prostě divná. Nejraději měl ty oči, ve kterých byl strach, pak ty s bolestí a další ty, ve kterých byla zloba. Ano, i zlobu tam rád viděl, ženy s touto emocí v očích ho ale vždycky rozesmívaly. Na čele se mu objeví vrásky, když stáhne šátek ze svých úst a na jejích rtech se objeví kapička krve, která postupně začíná nabývat na objemu. V tu chvíli, jako by nic kolem nebylo. Ne, nebyl to nějaký magor, co by pro radost rozsekával lidi. Ale krev měl rád. Když nebyla jeho, samozřejmě. Pohledem se zamířil na zvětšující se kapku, jeho sledování ale ukončila ona, která si jí setřela. Trhl sebou a pohledem vyjel zpět na její oči.* Ve skutečnosti, jsem celkem rád, že jsem na vás narazil. Nebo vy na mě. Do mě. *Začne a zase schová ruce do kapes.* Chtěl jsem vám jenom říct, že nemám rád odmítnutí. Pro příště. *Poví s tajemným výrazem ve tváři a pohledem blázna, který si každé jeho slovo užívá. Ano, to přesně on je.* Hezky si zaběhejte. *Uculí se, otočí se na patě a vydá se pomalým tempem po cestě zpět směrem k obytné zóně.*
Obrázek Obrázek
Zamčeno