Západní obytná zóna

Tato čtvrť se rozkládá v okolí starých dolů diamantů Freedom 1 a Freedom 2. Najdete tu novou obytnou zónu či nákupní zónu se světovou módou a luxusním zbožím.
Zamčeno
Uživatelský avatar
Nina Hartnell
Příspěvky: 56
Registrován: čtv 26. bře 2015 18:48:18
Přezdívka: Anie
Bydliště: Východ. Obyt. Zóna

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Nina Hartnell »

*Pohodlněji se na něm usadí a krátkým pohledem zkontroluje, zda nemá náhodou vyhrnutou sukni příliš vysoko. Naštěstí, tím že má roztažené nohy, se látka sukně obepnula kolem jejích stehen a přeci jen se malinko vyhrnula ne však natolik, aby něco odhalila. * Asi? * Dovolí si malinko povytáhnout obočí v náznaku, jak moc jí jeho slova udivila. Vzhledem k tomu kolik je hodin byl nejvyšší čas shodit ze sebe pyžamo. Poznámku o sprše raději přejde, spíše jí zrovna teď zajímají vousy, po kterých přejíždí konečky prstů. Neunikne jí jeho reakce na to a jen z toho důvodu se pousměje. * Jenom trošku. * Přizná, zatímco k té jedné ruce přidá i tu druhou, jaksi jí ty chloupky na jeho tváři zaujali. * Mě se líbí, takže si je klidně nech. * Prvně mu „nevhodně“ věnuje pusu na tvář a poté se na něj zazubí. Ruce tady nakonec stáhne, jelikož si pomalu začíná připadat jako opička, která mu tu z vousů vybírá drobečky z bagety – kterou třeba ani neměl. Nad jeho výrazem se zkoumavě zarazí, ale spolehlivě to přejde, jelikož se zrovna teď, stejně jako v tom lese, cítí prostě dobře. Daleko více se však zarazí, když je k němu opětovně přitisknuta a tentokrát natolik že jí konečně v její drobné hlavičce dojde, co vlastně způsobila. Pohled do očí mu opětuje, aniž by jedinkrát mrkla, jelikož si v opravdu rekordním čase našla zálibu v tom, že se v jeho krásných očích může nechat unášet proudem klidu a pohody. Spokojeně se k němu přitiskne, ovine mu ruce kolem ramen poddávajíc se jeho polibkům. K jeho štěstí že se o žádnou dominanci nesnaží, neboť se jím nechává vest stejně jako by to byl její taneční partner. V obličeji díky jeho poznámce ještě více zčervená a pohledem ho doprovodí ke koupelně, přičemž si automaticky začne okusovat spodní ret, jakmile zahlédne jeho odhalená záda a brzy má možnost zahlédnout i jeho hruď a významný úsměv v jeho tváři. Střed jejího zájmu náhle zmizí v otevřených dveřích, odkud se rozlije uklidňující „melodie“ proudu vody ze sprchy. Ten jediný významný pohled v ní vzbudil neuvěřitelnou zvědavost, takže se zvedla z gauče a potichu lehkými krůčky se přiblíží ke koupelně. Ještě přede dveřmi si rozepne sukýnku a stáhne si tílko, které má však ještě stále na rukou a pouze si tím schovává dekolt v černé podprsence. Do bosých chodidel jí studí studená podlaha v koupelně, odkud je slyšet převážně proud vody ze sprchy a stoupající pára. Na malý okamžik jí zachvátí vlna strachu, když se skrz sklo dívá na jeho mužskou postavu a tváře jí opět o několik odstínů zčervenají. Jen co se však ujistí, že je to pořád Preston… Ten samý člověk, se kterým si ještě před chvílí vyměňovala na gauči vášnivé polibky, uklidní se. Vyčká, než si jí vůbec všimne a s pohledem upřeným vyloženě a jen na něj se svůdně nevinným pohledem, nechá spadnout tílko k zemi. Zrovna v tuto chvíli je poměrně odvážná takže aniž by uhnula pohledem nebo změnila výraz, ve kterém přibude snad jen růž, se k němu pouze v tom spodním prádle rozejde. Jedna její ručka už je schována za zády kde se zrovna snaží rozepnout zapínání černé podprsenky. Zhluboka se nadechne, aby ze sebe vůbec dostala nějaká slova. * Mu… Můžu se k tobě přidat? * Zeptá se s poněkud vyzývavějším výrazem než by chtěla, ale nemůžete se jí divit, však to dělá poprvé. *
Uživatelský avatar
Preston Ashworth
Příspěvky: 72
Registrován: čtv 02. dub 2015 22:17:12
Přezdívka: Medisha

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Preston Ashworth »

*Vteřiny mu připadají jako minuty, když si se zamyšleným výrazem nechá postupně smáčet tělo horkou vodou, ignorujíc stoupající páru kolem něj. Třeba to bylo pouze hodně ambiciózní, nabídnout takhle někomu, s kým ještě není na takové úrovni intimnosti, aby se k němu přidal. Překvapivě ale necítí žádný pocit výčitek. Spíš je jen nedočkavý a potenciálně očekává, že mu jeho přehnaná očekávání zhořknout na jazyku. Moc přemýšlíš. Teď nejsi v práci. Tvoje tělo má někdy víc rozumu jak ty.. Pohled mu pomalu sklouzne dolů, uvažujíc o své situaci, až mu za koutky opět zacuká úsměv. Je pravda, že si až přiliš dlouho zbytečně upíral ženskou společnost – vlastně si ani nemůže vzpomenout proč. Stačilo však něco málo důslednějších polibků a jeho tělo si bezpečně vzpomnělo, jaký úspěch u něj ženská společnost slaví. Momentálně se ale cítí až příliš nejistě, než aby si ve sprše ulevil, takže se pokusí raději vystřízlivět. Se zavřenýma očima chvíli šátrá podél stěny po šamponu, který si posléze vmasíruje do vlasů. Příliš pozdě tak zaregistruje Niny odvážnou přítomnost v koupelně, kdy mu zvědavost nedá a on si otírajíc šampon z čela ohlédne bokem, směrem ke dveřím. Rád by se zmohl na nějaké milovnické gesto, správně stylizovaný úsměv nebo něco podobně podbízejícího, ale ve skutečnosti je rád, že má zavřenou pusu a pouze tupě zírá. Trvá mu to několik dlouhých vteřin. Sice přes kapky pokryté skleněné dveře nevidí úplně perfektně, ale i tak je jako u vytržení, když mu tam vystřihne svlékací scénu jako z filmu. Zapře se rukou o dlaždičky ve sprše, jakmile ustoupí o malý krok, aby Nině udělal prostor. Díky vodě neslyší její slova, ačkoliv je podle pohybů na obličeji zřejmé, že mluví. Jak se zdá, alespoň podstatu jejích slov pochopil, protože na ni jeho druhá ruka pokyne stylem, ze kterého musí Nina určitě vyčíst, že je vítána a má to dokonce za minutu dvanáct.*
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Chloe Erin Black
Příspěvky: 291
Registrován: pon 30. čer 2014 16:45:27
Přezdívka: Lea
Bydliště: Gold Pit

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Chloe Erin Black »

*když se před týdnem Ginovi nemohla dovolat, začala být nervní. Ani když už měl mít zavřený obchod jí to nezvedal. A v ní se zvedla... starostlivost? Lehce. Moýná byla jen paranoidní... Stále měla v hlavě popravu Solomona... Jak mohli jen tak falešně obvinit a popravit někoho, který vlastně téměř nic neudělal. Bylo jí jedno, že v té chvíli už byl její bývalý. Stále jí na něm záleželo. Byl jeden z dvou lidí mimo její rodinu, kteří ji byli na světě nejbližší. A najednou zmizel. V prvních chvílích z toho byla v šoku. Nedokázala... nic. Pak dostala jeho dopis, nad kterým jí... prostě ukáply slzy. Protože věděla, že většina z toho je pravda. Gin jí tehdy pomohl, byl něco jako velký brácha, v jehož náručí se mohla schoulit a cítit se... chráněná. Naštěstí nebyla ten typ, co by dva tři měsíce praplakal nad smrtí milovaného. Spíš se v ní začal hromadit vztek a touha po pomstě. Chtěla se pomstít vládě, prefektuře, všem, kteří s jeho smrtí měli co dočinění.
A teď, když už tu Solomon nebyl, byl Gin jediný, který jí zbyl. Svou rodinu do těchto problémů tahat nechtěla... A navíc byla v bezpečí, o ně se nebála. Ale přece jen, Gin byl známý svým "pokusem o vraždu" a žil tady dole.. Nechtěla ztratit i jeho. Jenže co se nestalo, další den se objevila zpráva, že byl zatčený. V první chvíli tomu nechtěla uvěřit. Pak se její myšlenky stočily jiným směrem... Takže nakonec přijde i o něj? Útroby se jí sevřely nad tou myšlenkou. Nesmí. Prostě ho nezabijou. Navíc Gin je dost chytrý na to, aby se z toho vykecal. Žádné přímé důkazy proti němu nemají. Snad.
Ani nevěděla, co tu dnes dělala, ale stála před Ginovým domem. Netušila, proč sem šla, prostě potřebovala hmatatelný důkaz, že tam už není. Vyběhla nahoru pos chodech a zastavila se až před dveřmi. Položila ruku na kliku a s tichým cvaknutím otevřela dveře, ale ze svého místa se npohla a zůstala stát na prahu. Byla na nich sice páska "nevstupovat", ale s tím si Chloe hlavu nelámala. Nikdy tyhle zákazy moc neposlouchala. Byt byl skutečně málem prázdný, jen v rohu zůstala zapomenutá košile.
Nakonec z útrob bytu zaslechla nezaměnitelné zaprskání. Serena. Stále tam je. Věděla, že Serena je Ginova láska, doslova a dopísmene. A tak nějak se rozhodla jednat, úplně instinktivně. Protáhla se dovnitř, procházela se potichu bytem, než pohledem našla Serenu, co seděla na holé podlaze. Poznala ji, takhle smutná černá kočka by tu neseděla jen tak. Možná ji Serena zaregistrovala, možná taky ne, ale rozhodně nedala nijak najevo, že o její přítomnost má zájem. Několika kroky se ocitla kousek od ní, dřepla si a natáhla k Sereně ruku.* Pojď sem, Sereno. Půjdeme. *řekne k ní tiše, ale Serena na ní vrhne jen krátký pohled, než ho odvrátí zase jinam. Nechce jít, stále na něj čeká. Chudák holka. Když se k ní snaží přiblížit a vzít ji, Serena na ní jen zaprská a trochu se od ní vzdálí. Z jejích úst vyjde tichý povzdech. Má takové neblahé tušení, že se se Serenou cítí poměrně podobně... Ale někdo se o ní musí postarat. Je si jistá, že by tu byla schopná sedět i několik dní, než by se vydala najít něco k snědku. A nějak nechce dopustit to, aby se Sereně něco stalo. Nakonec se zvedne, kdžy se v její hlavě zrodí malinký plán a zamíří pro tu zapomenutou košili. Pak se k Sereně opatrně přiblíží, zabalí ji tak napůl a zvedne jí. Je sice neklidná v jejích rukou, ale to, že má kolem sebe Ginovu košili s jeho vůní, kterou zřejmě cítí jen ona, jí asi poněkud uklidňuje. Nakonec zamíří ven z bytu, zase za sebou zavře dveře, které někdo zřejmě zapomněl zamknout. Pro ni to v posledních chvílích byla výhoda. Nakonec se snaží zmizet jak nejrychleji to jde, co kdyby se někdo z vojáků nebo nějakých úřeníčků vrátil. Což není moc rychle, vzhledem k tomu, že nese vrtící se neklidnou kočku. Ale holka má smůlu, jen tak jí nepustí. Nechce ji jen tak nechat napospas ulici, ačkoliv si je jistá, že by se s tím Serena poprala. Nicméně teď holt bude nějakou dobu v její péči. Uvidí se, jak dlouho to ty dvě spolu vydrží.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Theodor Crane
Příspěvky: 108
Registrován: ned 23. bře 2014 19:10:33
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Theodor Crane »

*Už je to pár týdnů, kdy měl celý den jen pro sebe. Poslední dobou se toho přihodilo příliš. Všichni se zabíjí, pořád někdo protestuje, někomu se něco stále nelíbí, prostě všichni jako by se zbláznili. Jeho nijak moc všechny ty politické věci nezajímali a stále se jim vyhýbá. Dokud nijak neomezují jeho osobu, tak je mu jedno co vyhlašují. On se akorát nesmí zúčastnit akcí pořádaných Tajným Spolkem nebo se k nim jakkoliv přidávat. Což se opravdu nestane. Na to je až moc chytrý a má svůj život rád. A protože si na univerzitě vzal studijní volno, které si tak dlouho šetřil, tak se rozhodl se zase podívat po městě, podívat se co je nového mezi lidmi a možná skočí i do galerie popovídat si s majitelem o všem co se děje na umělecké scéně. Vzal si na sebe jen bílé tričko, kabát do půli stehen a černé džíny. Na nohy navlékl hnědé polobotky a vyšel na ulici. Prvních pár ulic se snažil znovu nadýchat toho čerstvého vzduchu, který celé město okupuje a rozhlížel se po nových domech, které si sousedi pořídili, sem tam prohodil pár slov s někým známým na ulici a užíval si klid, který mu po dlouhém stresujícím období přineslo studijní volno. Ani se nenadál a ocitl se před domem, kde žije jeho zrzavá…kamarádka? Ne. Má klid. Nebude se zaobírat tím, co vlastně oni dva jsou. Poslední dobou na ni vůbec neměl čas a neuvěřitelně ho to mrzí. Několikrát k ní jeho myšlenky zabrouzdaly, za tu dobu co se neviděli, a zajímalo ho, jak se vlastně má a co dělá. Ani se nezastaví v kroku, jen změní směr a to k jejímu domu. Co když nebude doma? Nebo tam bude někoho mít? Tak se prostě sebere a půjde zase zpátky domů. Dojde až ke dveřím a malinko si upraví ty své kudrnaté vlasy. I se zapomněl oholit a tak má na tváři strniště, ale to je jedno. S ním vypadá mnohem líp než bez něj. Zhluboka se nadechne a zazvoní.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Ira Divine
Příspěvky: 84
Registrován: úte 27. led 2015 20:02:37
Přezdívka: Dolor

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Ira Divine »

*Její pracovitá povaha jí nakonec přinesla nějaké ovoce. I přes prádzniny je v muzeu co dělat, ale její nadřízený se rozhodl jí odměnit ještě dřív, než nastane její dovolená a tak dostala pár dní volna už teď a přísný zákaz věnovat se čemukoliv, co má s muzeem co společného. To je pro ní kolikrát dost obtížný úkol, ale teď ho konečně je schopná splnit. Doma totiž neví, co dřív. Má Tequilu, které musí dořát dostatek pohybu, zařídít si nějaké věci ve městě a také se chystá vymalovat obývací pokoj, protože po jejím incidentu, kdy zakopla o pelech Tequily a rozlila kávu nejen po zemi, ale i po zdi, je to zkrátka a dobře potřeba. První volný den se ale rozhodla trávit jinak. Rozvalená na roztáhnutém gauči v obýváku, kde dnes nocovala i s Tequilou, je zahleděná se sluchátky v uších do knihy, kterou si půjčila v knihovně. Konečně mohla po dlouhé době vypnout, nebýt pořád připravená vylítnout do muzea, když by jí bylo potřeba, ulevit si od práce. Najednou se Tequila, kterou celou dobu polehává po jejím boku, sebere a rozebhně se se štěkotem směrem ke dveřím. Vyndá si z ucha tedy jedno sluchátko a ještě zaslechne zvonek. Ještě že ten malý a hyperaktivní chomáček chlupů má, jinak by chudák někdo přede dveřmi stál hodně, hodně dlouho. Skopne ze sebe deku, odloží knížku na stůl a ve svém super sexy domácím úboru vyrazí ke dveřím. Po cestě si ještě poupraví zrzavý culík a sykne na Tequi, aby byla potichu. Tento rozkaz ten pes ale stále očividně nechápe. Zakroutí s lehkým úsměvem hlavou, než vezme za kliku a otevře dveře. Malá Tequi se okamžitě procpe ven a začne, jako vždy, očichávat nohavice příchozího, na vyšší úroveň to, chudák prcek, zatím nevytáhla. Sama se rozhodne zkontrolovat, kdo že je ten tajemý návštěvník a když zahlédne známé kudrlinky a ještě známější tvář, na chvilku se zarazí. Takového návštěvníka opravdu nečekala.* No ahoj. *Řekne trochu s podivem v hlase a hned na to se jí na tváři vykouzlí lehký úsměv. Takový ten úsmev na uvítanou. Nebo by snad měla...ne. Odstoupí od dveří a víc je pootevře a pokynutím hlavy ho pozve dovnitř. Uklizeno má, to už stihla před polednem. Jediné, co by teď nejraději udělala je to, že by skočila do šatníku a udělala ze sebe ženu. Takhle to musí být opravdu "hezký" pohled.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Theodor Crane
Příspěvky: 108
Registrován: ned 23. bře 2014 19:10:33
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Theodor Crane »

*Jakmile pustí zvonek, tak na něj dolehne nervozita. Co jí vlastně má říct? Co když mu otevře někdo jiný a zjistí, že se přestěhovala, má manžela a dítě a dva psy a kočku a stará se v domově důchodců o staré a tady bydlí jen nějaká ovdovělá paní, která ještě ani nevybalila a všude má porcelán a staré obrazy, uschlé květiny a staré ubrusy a prostě celý jeho svět bude naruby? Jo, protože všechno tohle by za pár měsíců bylo možný. Zavrtí nad sebou a svými myšlenkami hlavou. Vážně. Docela dost vyšiluje. Jen kvůli jedné malé Karkulce. Kvůli Karkulce, která je jedna jediná a jinou nenajde. Začne se otáčet, že útěk bude asi nejlepší v tuhle chvíli, ale to už se za dveřmi ozve štěkot. Je to známý štěkot, takže se nepřestěhovala, nemá dva psy ani kočku. Teď jen si zkusit škrtnout toho manžela a dítě. Jo. Možná jen toho manžela. Dítě tak rychle? Není možné. Tak rychle se to přece nemůže…vytvořit a vylízt. Prostě nemožný. Pokud to není mimozemšťan. To by pak musel tuhle teorii přehodnotit. A jestli má ta ženská mimozemský dítě, tak je na útěku. Možná by mohl utéct už hned? Bohužel. Dveře už se otvírají a jemu plán na útěk ruší. U nohou se mu najednou objeví to chundelaté zvíře a jemu to vykouzlí úsměv na rtech. Sehne se, aby tu malou kuličku pořádně podrbal a pohladil. Přeci jen, už se s ní dlouho neviděl.* Nazdáár malá. *Drbe ji hezky za ouškem, když se ozve známý hlas. Otočí hlavu na Iru a zastaví se v pohybu. Už úplně zapomněl, jak vypadá. Krásná. Jak jen ji mohl tak vynechat? Rychle se postaví a usměje se. Očima už prolétl celou její postavu a všechny vzpomínky mu vytanuly na mysl.* Ahoj. *Řekne trochu zaskočeným hlasem, ale hned si odkašle a zavrtí hlavou. Tohle neznělo moc dobře. Ale co. Když ho pozve dovnitř, tak znovu zavrtí hlavou.* Ne děkuju. Byl jsem zrovna na procházce a měl jsem jen cestu kolem. *Teď co říct, že? Docela trapas.* Tak jsem se stavil….*Udělá menší pauzu, aby vymyslel, co by tu vlastně chtěl.*….zeptat, jestli nechceš jít se mnou. *Jop, to je hezký. Moc hezký Theo. Příště si všechno radši pořádně promysli. Třeba s tebou vůbec nebude chtít jít, ty se ztrapníš a už nikdy nevylezeš z bytu. Lepší den už by to být nemohl.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Ira Divine
Příspěvky: 84
Registrován: úte 27. led 2015 20:02:37
Přezdívka: Dolor

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Ira Divine »

*Pohled na Theodora a Tequilu jí vždycky jakýmsi záhadným způsobem rozněžní a zahřeje u srdce. S potěšením sleduje ty dva jak se spolu vítají a opře se o bokem o dveře, než se její návštěvník postaví a věnuje jí jeden z těch svých oslnivých úsměvů. To snad chce, aby se tady po tak dlouhé době, co ho neviděla, sesypala po jednom jeho pohledu. Je zvláštní, jak je před ním na jednu stranu tak opatrná na všechno co před ním udělá, aby se neztrapnila a na stranu druhou prostě svá a uvolněná. Šťastná. A teď, když se dlouho nevdiěli, přemýšlela, jestli se vůbec ještě uvidí. Jestli třeba neztratil zájem, nebo tak. A také se hodně obávala toho, že on čeká, až se ona ozve a... Takové ty podobné komplikace a otázky. Lehce se ušklíbne nad jeho zvláštním tónem hlasu a tím, jak se to snaží napravit a odkašle si. Že by tu nebyla jediná tak trochu vyvedená z míry? On je v této situaci ale jistě o poznání roztomilejší než ona. Tak cestu kolem? Zopakuje po něm ve své hlavě a přemýšlí, co ho asi tak při té jeho cestě kolem mohlo vést k tomu, aby se tady zastavil. On ovšem pokračuje a tak Ira doufá, že se to sama dozví bez zbytečných otázek a zatímco poslouchá, si upraví světle zelené tílko, aby jí z něj náhdou nevylézala část, která by v něm měla být schovaná. Přeci jen se teď zvedla od knihy. S malinkými otazníčky v očích čeká, co z jejího Vlka vlastně vypadne a když už konečně dokončí svůj krkolomný proslov, zamyslí se a zhodnotí jeho otázku.* Hmm. Dobře. Ale jenom když ti nebude vadit malá, opravdu malá společnost. *Prohlásí a prstem pomalu zabrouzdá k Tequile na zemi, která je oba sleduje s vyplazenám jazýčkem. Její typický šílený výraz, no.* Beztak si ale myslím, že se ti venku čekat nechce. Protože já takhle ven nejdu. *Poznamená a sama si prohlédne svůj outfit složený z šedé mikiny, zeleného tílka, tepláků stejné barvy jako mikina a celé je to završené chlupatýma ponožkama. Miss universe.* Takže? *Znovu mu otevře dveře a vyčkává, jestli tentokrát nezmění názor.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Theodor Crane
Příspěvky: 108
Registrován: ned 23. bře 2014 19:10:33
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Theodor Crane »

*Jakmile ze sebe vydá ten svůj proslov, za který by se nejradši poslal do pekel, tak se uvnitř oklepe a udělá ze sebe opět toho sebevědomého Theodora. I to jde zaznamenat jeho postavením. Vzedme se a postaví se zpříma. Přičemž očima pořád visí na té malé potvůrce před ním. Ne. Nemyslí Tequilu. Nevypadá že by zažila jakýkoliv mimozemský zákrok, takže je pořád stejná jako dřív. Teda aspoň v to doufá. Stejně tak doufá v to, že ji za tu dlouhou dobu nikdo nezahříval postel. Úplně vidí, jak se po rozloučení obrací směrem k baru a jde zapíjet ty promrhané dny, které trávil prací, malbou nebo zkoušením jeho studentů a ne s ní. Ale vypadá pořád stejně roztomile. V těch chlupatých ponožkách přímo k pomazlení. Podívá se směrem, kterým Ira ukazuje na tu malou kuličku a zvedne obočí.* Ale vždyť já přišel jen kvůli ní. Samozřejmě, že mi nebude vadit. *Podívá se zpátky na Iru s menším úsměvem a strčí si ruce do kapes od kalhot. Pak se zatváří trochu provinile, že si myslela, že přišel za Tequilou a pokrčí rameny. A možná, že to ani říkat neměl. Teď si o něm bude myslet, že je zoofil a zase se všechno podělá. Ano, pane docente, máte velmi krásný slovník. Ovšem pořád se tváří provinile a pohodí pohledem k Tequile, která je sleduje s vyplazeným jazýčkem. Celá panička. Když se znovu ozve Ira, tak se na ni podívá s úsměvem a znovu si ji celou prohlédne. Ať jsi, v čem jsi, pořád budeš až moc roztomilá, Karkulko.* Na tebe ale nikdo stejně koukat nebude. Všechny oči totiž budou směřovat ke mně a Tequile. Není potřeba se převlíkat. *Mávne rukou a uvolní ji cestu, aby mohla projít ven. Ano, opravdu očekává, že v tomhle půjde ven.* Takže? *Zopakuje její otázku s úsměvem a vyčkává, jestli po něm náhodou něco nehodí nebo nezavře dveře před nosem. To by asi zase skončil sám a tu procházku by opravdu zakončil v baru.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Ira Divine
Příspěvky: 84
Registrován: úte 27. led 2015 20:02:37
Přezdívka: Dolor

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Ira Divine »

*Trošku překvapeně zamrká, když jí Theo oznámí, že vlastně přišel kvůli Tequile. Je jí jasné, že je to takové to typické provokování. Tedy, alespoň v to doufá. Pokud by si totiž tak moc zamiloval jejího psa a o ní celkově ztratil zájem bylo by to.. dost divné.* Jo tááák. *Zahlásí a ťukne se jedním prstem do čela, jak jí to jenom nemohlo napadnout. Možná působí i malinko uraženě? Pak na chvilku zmizí za dveřmi a když se vrátí, začne Theodorovi podstrkovat všechny potřebné věci, které sebou prostě na procházce musí mít.* Takže tady, vodítko, pytlíčky, pamlsky, když by sis s ní náhodou chtěl vyzkoušet nějaké povely. Dávej na ní pozor, z vodítka jí i můžeš pustit, jen když tam nebude žádný další pes a taky dohlídni na to, aby dodržovala pitný režim. *Mrkne na něj a pomalu začne zavírat dveře, potom se ale zase zarazí.* Jo a ať je prosím do osmé večerní doma, ano? *Dodá ještě a pak mávne rukou na rozloučenou a opravdu před ním zavře dveře. Tak a teď rychlová akce. Tepláky jsou jí vlastně jedno, špinavé nejsou, ale těch chlupatých ponožek se musí nějak zbavit. Rychle si je sundá z nohou a zaběhne do ložnice, kde z šuplíku vytáhne jeden pár obyčejných a navlékne si je na nohy. Nenechala by s ním Tequilu odejít. Nebo spíš jeho s ní. To je jedno. U dveří se nazuje do bílých kecek a alespoň si rozpustí culík na hlavě, než vyjde ven. Doufá, že se Theo neumí pohybovat rychlostí světla nebo nemá neviditelné vznášedlo. Co? Sama se na chvilku zasekne a pak za sebou zabouchne dveře.* Jo a poslední věc. Taky nemůže jít nikam beze mě. *Usměje se, když už dojde Thea s Tequilou a s úsměvem se podívá na toho chlupáče, co před ní přitrouble poskakuje.* Tak co vy fešáci? Kam jdeme? *Podívá se na Thea s trochu rošťáckým výrazem. Doufá, že ho alepsoň trochu zarazilo to, co udělala.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Joe Kindle
Příspěvky: 113
Registrován: ned 17. srp 2014 23:13:35
Přezdívka: Bender
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Západní obytná zóna

Příspěvek od Joe Kindle »

* Sedí ve svém Mercedesu zaparkovaném před jeho bytem. Jeho hlavou se mísí různé myšlenky, které způsobují šokující příchod do Gold Pitu zpět, nová zodpovědnost k lidem, k sobě a také přichází nový rok, který je vždy tak depresivní. Opět tento rok slaví sám. Nechce se mu ani vycházet z toho auta, protože má všechno u sebe, jídlo, alkohol, energetické nápoje, kterým si dodává sílu na psaní článků a v neposlední řadě ani jeho oblíbený tablet, v posledních měsících velmi užívaný během žurnalistické pauzy, kterou měl. Avšak otevře dveře a bere si do ruky tašku s věcmi a dopne si knoflík u saka. Položí si tašku a ze zadního sedadla si vezme svůj Burberry kabát, který si koupil nedávno na Regent street. Navlékne se do něj a zavře dveře od auta, které následně zamkne. S taškou a otráveným výrazem jede výtahem do svého bytu v prázdném domě bez obyvatel, kteří jsou teď na oslavách s ostatními. Otevírá přes bezpečnostní kód svůj byt a vchází do něj. Svlékne si kabát a bere si sklenku, do kterého si nalije nejstarší koňak, co má doma a napije se. Pustí si televizi a také připojí tablet do domácí sítě, aby mohl sledovat světové novinky. Dá si sprchu a poté si ohřívá jídlo, aby se dnes nasytil osamotě... Protože dnes ani pizza poslíček nepracuje. *
Obrázek
Zamčeno