Východní obytná zóna

Hledáte klid, krásný park či jdete prostě domů? Tady je správné místo...
Odpovědět
Uživatelský avatar
Chloe Erin Black
Příspěvky: 291
Registrován: pon 30. čer 2014 16:45:27
Přezdívka: Lea
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Chloe Erin Black »

Ne úmyslně. *ospravedlní se a pokrčí rameny. Uchechtne se a lehce povytáhne obočí, když začne přejíždět očima po jejím bytě. Co se mu nezdá? Pokrčí nad tím rameny a zaklapne noťas. Tak asi Serena přijde o její zdroj tepla, ale ona si najde jiný. Její pelíšek je dost teplý, o to se musela postarat.* Netulila... Myslíš, že mi jí půjčila? Já se tulila k ní. *ušklíbne se na něj a pokrčí několikrát rameny s nevinným úsměvem. Uchechtne se nad jeho návrhem. Přítel by jí nevadil, ale nutně ho nepotřebuje. S idiotem nebude, zas k němu musí něco cítit. A najít jednorázovku nikdy nebyl problém, minimálně pro ni. Takže se na něj jen vesele a zároveň ďábelsky ušklíbne.* Nebooj, mě se jen tak nezbavíš. *ještě na něj zamrká, aby to podpořila a nohy stočí do tureckého sedu.
Zvedne obočí při jeho neochotě odpovědět. V tom bude ještě něco. Minulost? Určitě. Vlastně toho o něm moc nezná. A jeho obličej okupovala ta úžasná maska, kterou občas nosívá i ona. Jen občas. Ale nečekala, že ho uvidí někdy i na něm.* Kdo to je? *její zvědavost ji nedá. Neměla by se ptát asi, ze solidarity, ale prostě musí. Následně se na něj kysele zatváří.* Hmpf. Potvoro. *zabručí na něj a založí si ruce na prsou. Zvedne se, když se přesune do koupelny a postaví se za dveře. Kousek za ně.* To by se ti líbilo! Ale ty nic nedostaneš, za trest. *poslední větu dodá potišeji a ušklíbne se na dveře. Následně jí to v očích znovu zajiskří. Určitě vyleze s ta úžasným výrazem, že to bude stát za fotku. Rychle odběhne pro mobil, posadí se na zem před dveře a nachystá si mobil. A celou dobu se při tom pro sebe kření. A když opravdu vyleze s výrazem alá já jsem sériový vrah, který zmokl v dešti. A v tu chvíli cvakne spouští a při tom se vesele šklebí. Okamžitě to odešle Yvi, prozatím bez popisku.* No nemám. Nic lepšího v obchodě nebylo. A nejsem nejmenovaný klenotník, abych nosila po kapsách kameny. *zamrká na něj a zakření se na něj. A pak vyprskne smíchy, když ho následuje a vidí ho jako uraženou kupičku mezi polštáři.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Gin Parker
Příspěvky: 417
Registrován: ned 01. čer 2014 12:26:58
Přezdívka: galena
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Gin Parker »

*I když zdrhal, nebo lépe: strategicky ustupoval, i když ještě lepší by bylo, že se konverzaci nevyhýbal vůbec, jen prostě nechtěl odpovídat, protože jeho soukromé záležitosti jsou jeho soukromé záležitosti, tu otázku "Kdo to je?". Ať už je mu Chloe jak chce blízko, je hranice, za kterou ji nepustí. Odešel, ale věděl, že to nenechá být. A ta mohl nad tou otázkou při mydlení se narůžovělými bublinkami, při kterých zatnul zuby, protože chtěl být čistý a tak tedy bude, jako poupátko. Voňavoučký, vydrbaný, zářivý, nasraný poupátko. A dokonce i hladový, protože ho Chloe ani nechce nakrmit, ale stejně nemá na jídlo zrovna ani pomyšlení. Je jen rád, že je konečně pryč z nepřátelského území Kahardů, protože Erwin není spojenec v pravém slova smyslu a ani po něm nic takového nechce. Je to věc jen mezi ním a Sofií. Teda, tak to snad mělo být, ale ona si k rozchodu dotáhla tu svou spřízněnou duši a v té chvíli mi vzala i možnost to vyřešit normálně. Nemohla to mezi námi skončit sama. Ten nedostatek... nějaké úcty k němu, nebo aspoň k tomu jejich vztahu. Vždyť byli spolu. Pronikla k němu a on ji se zdráháním nechal, pomalu ho měnila, pomalu to pro něj začínalo být opravdové. Dokonce spolu nějakou dobu i žili. A ona to pak všechno zahodila. Ne tím, že ho opustila. Tím, že to pro ni asi vůbec nic neznamenalo. Tím, že mu to nedokázala říct sama do očí. Tím, že nedbala na jeho důstojnost a toho chlapa tam dovedla, aby to řešili před ním, i když jejich vztah byl přece mezi nimi. On stál jinde, zatím. Měl do toho co říct až potom. Až co by to skončili. Neměla ho tam vodit, nechápal, proč mu to Sofi udělala. Tlumeně bouchnul pěstí do kachlíků - pevný zdi -, zaklel a opláchl si zbytek pěny. Nakonec zavřel kohoutky, ale ještě chvíli zůstal stát rukama opřenýma o zeď, voda z něj kapala na zem. Pak si vzal ze sušáku jeden černý ručník a usušil se, malý bílý přehodil volně přes mokrou hlavu, oblékl do spodního prádla a poskytnuté košile, Chloeino tělové mlíko ze stejné řady jako sprcháč (asi sleva nebo co, jinak si to neuměl vysvětlit) opravdu použít nepotřeboval. A se zbytkem těch myšlenek vyšel z koupelny, proto ten nepřístupný výraz. Sice u Chloe postřehl nějaký podezřelý pohyb, nevěděl ale co přesně, tak to nechal být a zapadl s kočkou do pohovky. Neměl náladu na nějaké velké srandičky, ale on se jich jen těžko zbaví. A tak jako největší zloduch jednou rukou hladil Serenu po hřbetě a druhou zakýval na Chloe.* Chceš vědět kdo je Sofie? *Předhodí jí něco, co ji zaručeně přitáhne a lehce se tomu ušklíbne, když opravdu doklusá až k němu.* Pamatuješ...* Začne a při mluvení natáhne dlaň, aby jí prsty přejel táhlým pohybem po tváři a zastavil se u brady, kterou si jednoduše přitáhl o trochu blíž k sobě, zatímco pokračoval.* ... před rokem - hm, ho už to bude rok - na tu naši společnou noc, a že byla fakt fajn? ...Tak tahle Sofie, zlatíčko.* Pustí ji a chytne Serenu oběma rukama, pohled upřený na Chloe, přece jen je možná docela zvědavý na její reakci.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Chloe Erin Black
Příspěvky: 291
Registrován: pon 30. čer 2014 16:45:27
Přezdívka: Lea
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Chloe Erin Black »

*když úspěšně provede svou misi, aneb vyfocení Gina a následné poslání fotky, dostatečně nenápadně, samou radostí se vesele kření nad dobře vykonanou prací. Jelikož si jí prozatím Gin nevšímá, ještě naťuká popisek pro Yvi "Velký nabručený asiat. Byl donucen použít jahodové mýdlo. Mám pocit, že je kolem něj viditelný růžový opar." s tunou smajlíků kolem. Pak zvědavě zvedne hlavu, zhasne obrazovku mobilu a dokluše k němu jako správně poslušné štěně, co má dostat piškotek. Protože na tohle je vážně zvědavá. Kdopak je ta cizinka, která v něm budí tolik negativních emocí, až o ní nechce mluvit? Překvapeně zamrká, když ucítí ruku na jeho tváři a lehce nakloní hlavu na stranu. Něco, co dělá, když je zvědavá, opravu nemá zájem mu svou tvář tisknout do dlaně. Spíš by byla raději, kdyby z ní tu pracku sundal, ale to bych se taky nemusela dozvědět nic, takže mlčí a strpí to. Obočí jí po jeho objasnění okamžitě vyletí nahoru a zůstane prakticky ve stejné pozici, ve které ji zanechal poté, co spustil ruku dolů, a přechroustává si to v hlavě. Nepřitomně si přitom protře tvář, které se dotkl, jakoby se chtěla ujistit, že tam po jeho dotyku nich nezbylo a pokud zbylo, tak to nyní spolehlivě odstraní. Pamatuje si na to. Kdo by si nepamatoval okamžik, který je dal dohromady s jejich BFF, že? Nakonec se jí vybaví, co tam mlel v baru. Není si jsitá, zda je to všechno, nebo jestli si něco nevymyslela, ale má hrubou představu. Navíc ji tak to ráno oslovil. Tehdy to urazilo její ženské ego, to si pamatuje už dobře.* He? Tamta? Blonďatá, modrooká? *dodá drobný popis, co od něj tehdy dostala. Pokud si dobře pamatuje, zlomila mu srdce. A i ta písnička tomu nasvědčovala... asi. Ne, že by tomu rozumněla, ale zněla tak. S povytaženým obočím na něj chvíli kouká zkoumavým pohledem, sleduje každé škubnutí svalu v obličeji. Její obličej kromě jakési hlubší zvědavostui neprozrazuje vůbec nic. Není to tak, že by bublala vztekem, ale jestli se jí někdy nějaká blondýnka představí jako Sofie, tak ji už jen z principu nebude mít ráda, i když by to nebyla "Ginova" Sofie. No z těch dvou kamarádky určitě nebudou.* Hmm. *zabručí nakonec a narovná se do normální polohy. Opráší si zadek a následně se zakření na Gina.* Mimochodem, fakt voníš jako čerstvě rozmačkané jahody. *dloubne si do něho pobaveně a rychle zdrhne z jeho dosahu do kuchyňského koutu. Odtud mu ještě přinese to kafe, teď už napůl vychladlé, položí mu ho hezky na stolek přímo jemu pod nos a přesune se zpět.* Dneska nevařím. Takže se musíš spokojit s chlebem, máslem a medem. *houkne na něj ještě, vlastně nic moc jiného doma kromě kafe nemá. Vyvařovat se jí nechtělo, stačí jí příprava na zkoušky ve škole. To vaří neustále něco a dost se tam i nají, takže momentálně měla doma víc jídla Serena než ona.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Gin Parker
Příspěvky: 417
Registrován: ned 01. čer 2014 12:26:58
Přezdívka: galena
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Gin Parker »

*Hned jak se přestal dotýkat její tváře, s víceméně nepřítomným pohledem si po její hraně Chloe přejela svou rukou. Aby si udržela ten pocit, nebo aby se toho co nejrychleji zbavila? Ha, tady je to spíš reakce jako ve školce s malými dětmi: "Fuuuuuuj, ona se mě dotklááá. Bleh!" následované právě agresivním třením daného "poskvrněného" místa. No jo, však ví, že jsou jeho doteky "nechutné", jak mu jednou, úplně prakticky nazačátku,, řekla ta jedna: * Blonďatá, modrooká.* Zopakuje po ní a pomalu kývne. A krásná, sladká, někdy zlobivá, chytrá a do všeho šla na plno. Plná světla. A chvilku byla i mým světlem, co proniklo... Zarazí ty myšlenky. Pevně. Rázně. Nekompromisně. To už je všechno dávno pryč. Už ji nemi-... Nikdy k ní vlastně nic necítil. To není jeho styl.* Přesně tahle.* Potvrdí nakonec, zatímco se plnou vahou opře dozadu o opěradlo pohovky a zakroutí rameny párkrát směrem dozadu a zpátky, aby si je protáhl v nenuceném pohybu, i když ve skutečnosti, jako by mu zatuhl každý sval v těle. Její zkoumavý pohled ale zpříma opětuje, nikam s ním neuhýbá. Dává si dobrý pozor na to, aby mu do tváře nic neproniklo. Žádný záškub, žádný výraz, nic. Stejně ale slyší, jak mu v hlavě tepe krev. Ale to, co cítí na spánku, snad nebude naběhlá tepající žilka. Zvedne jednu dlaň a pošlíchá si s ručníkem po hlavě, aby pomohl sušení vlasů. Protože i když se snaží, skrývá a dusí v sobě vzpomínky, vše s ní spojené, uzavírá se zpátky za své pečlivě vystavěné - znovu vystavěné - hradby... Stejně na něj její jméno stále působí. Ať se brání, jak chce. Nemůže s tím udělat nic, než na sebe nadávat. Na to, jak slepý předtím byl, a jak se ho stále drží jakýsi přízrak toho jeho, prvního, vztahu. První a poslední. Pomyslí si.* Tak si kousni dřív, než zakousnu já tebe. *Ušklíbne se na ni s ironickým pobavením, v duchu tiše oceňujíc to, že ho nechává být a nerýpe v tom. On to chce zahodit už úplně za sebe, neohlížet se. No chtít můžu... Raději by se už bavil o tom, jaké to bylo ve věznici, než o ní. Odsune si Serenu-chan jemně z klína a vytáhne se na nohy. Pak hned zamířil do už mu známé skříně, kde je Chloeino ložní prádlo, aby si od tam vytáhl nějakou deku a polštář pod hlavu. Už už čeká, že až ten prádelník otevře, spadne na něj nějaké poníkové nebo neodiseyovské povlečení, když teď Chloe tak mění styly na sladce jahodovou, naštěstí je tam vše při starém, a tak si vytáhne jednu tmavě fialovou larisu, pod kterou bude spát, a do druhé ruky popadne polštář, a to všechno pak zase shodí na pohovku, proti čemuž se Serena ohradí tím, že vyskočí na opěradlo a to počínání s lehkým kmitání ocásku sleduje zelenýma očima šelmy. *Stejně nemám na jídlo ani pomyšlení.* Zavrtí hlavou, že to nevadí a natáhne ruku pro hrnek, který mu donesla, aby se napil. Jasně, kofein, ale on je tak unavený, že ho jeden malý hrnek nezabije. Polkne vlažnou tekutinu a odloží kávu zpátky na stolek. Pak odsune stranou polštář a znovu se s krátkým povzdechem posadí, obě ruce nad hlavou, a ručníkem si dosouší vlasy, které jsou delší, než je zvyklý, ale nijak zvlášť mu to nevadí. Bohužel neměl ve vězení po ruce kadeřníka.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Chloe Erin Black
Příspěvky: 291
Registrován: pon 30. čer 2014 16:45:27
Přezdívka: Lea
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Chloe Erin Black »

Hm hm. Vím. *zabručí potichu na jeho tuplované ujištění, že to je ta, o které si myslí, že to je. Na vteřinu v jejích očích probleskne lehké zklamání, když ani na vteřinu nepovolí svou masku a nedovolí jí nakouknout škvírou dovnitř. Ale co, chce si to nechat pro sebe, chce. Vlastně už se jí jednou "vyplakal na rameni", takže to nepotřebuje podruhé. Ušklíbne se na něj a tváří se, jakoby něco přece jen uviděla. Může mu nasadit do hlavy brouka, pokud jí to teda zbaští. No... Nevsadila by si na to. Spíš by si tipla, že ji prokoukne jako křišťálovou stěnu. Háá, no, tak to přijde nazmar. Nevadí. Vykoukne na něj od kuchyňské linky, když oznámí, že si může ukousnout. Odloží nůž, kterým právě ukrojila dva krajíce chleba, na prkýnko a s veselým úšklíbnutím opatrně přejde k němu. Skoro jakoby měla před sebou vyděšené divoké zvíře a zachytí jeden pramen kdesi navrchu na jeho hlavě a lehce zatahá.* Hmmm... Ne, nekousu si. Máš moc chlupů. Hlavně tady. *zakření se na něj a poklepe si nad oblast mezi rty a nosem. Tu u něj zdobí jeho pěstovaný knírek. Nevině na něj zamrká a ve vteřině je zase pryč z jeho dosahu. Vrátí se k jejich večeři - vyšmátrá med a máslo a namaže oba chleby nejprve máslem, pak medem. Zakousne se do svého, do druhé ruky opatrně vezme Ginův a už je zase u něj. Ne, že by to byla nějaká dálka, těch pár kroků.* Na, ham. *zahuhlá s plnou pusou a strčí mu jeho krajíc skoro před pusu. Výraz v jejím obličeji dává celkem jasně najevo, že buď si to vezme dobrovolně, nebo to do něj bude nacpáno násilím, ať už má hlad nebo ne. Očividně ji nezajímá stav jeho žaludku, prostě to sní a hotovo. Mezitím do sebe celkem rychle souká ten svůj.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Gin Parker
Příspěvky: 417
Registrován: ned 01. čer 2014 12:26:58
Přezdívka: galena
Bydliště: Západní obytná zóna

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Gin Parker »

*Nápodobně.* Sladce se na ni zaculí, když si Chloe poklepe na místečko nad horním rtem, naznačujíc jeho knírek a odtáhne hlavu pryč, ho přestala tahat za vlasy. Vrací jí stejným úderem tak, že i jí pod nosem raší černé chmýří, a přiitáhne si Serenu před sebe, jako živý štít. Samozřejmě, že Chloe žádný knírek nemá - třeba si ho zrovna vytrhala -, ale proč ji nepozlobit.* Všechny máte tak vtipný poznámky, ale pokud bych ten knírek neměl... ani byste mě nepoznaly.* Zamumlá si pro sebe tak trochu obecně, snad se ještě nenašel někdo, kdo by neutrousil nějaký dojem z jeho chlouby. Chloe zase hned odběhla, takhle navečer a jakoby nemohla postát. Narovná se na pohovce, aby viděl, co to tam na té kuchyňské lince kutí, protože na to, aby vstal a po vlastních nohách se tam vydal ho už neužije. Raději si vykroutí krk, lenost a únava vítězí.* Takže mě přece jen nenecháš hladem? Dík. *Zeptá se s pousmáním, když cinkání kovu o sklo ustane a Chloe se k němu vydá s krajícem chleba, o kterým si myslel, že mu ho normálně teda podá, ale když mu do toho málem namočí nos - podle vůně med -, nejprve hlavou ucukne, aby se vyhnul zalepení. Pak se ale rezignovaně natáhne a kousne si do chleba, který mu pak zůstane v puse a raději ho pak normálně přidrží rukou. Dvě, maximálně tři kousnutí z jeho strany a chleba s medem byl pryč. Hlad sice neměl, ale jeho žaludek proti nějakým živinám neprotestoval.* Jdi spát Chloe, ať se ti zdá o mě. *Pobídne ji, hlavně proto, že on se chce taky vyspat. Ale na rozdíl od ní ale neměl zájem na jakýchkoli snech. Nejlepší bylo, když noc přežil bez jakýchkoli obrazů. I ty poměrně příjemné se mohly v mžiku změnit. V poslední době se mu ale nedařilo spát příliš klidně. Když to vezmeme statisticky, celou noc prospal asi tak úplně maximálně jednou za týden, reálnější bylo spíš za dva týdny. Naposledy protře chlupatou látkou ručníku vlasy a pak ho přehodí přes opěradlo vedlejšího křesla, aby uschl, než začne na gauč ukládat svou úctyhodnou délku, Serena-chan pomaličku našlapuje po obvodu okraje, vyčkávajíc. Doufal, že když už si Chloe nevšímá, pochopí, že ho má nechat být. S povzdechem položí hlavu na polštář, ale přetočí ji na stranu, aby se tváří dotýkal hřejivého kožíšku, který se vedle něj uvelebil. *Sereno-chan, jsem tak rád, že jsi v pořádku...* Broukne ke kočce japonsky, kdyby snad Chloe ještě odposlouchávala, tak nemá zájem, aby mu rozuměla. Takové věci mu jdou lépe, když jiní lidé - i ti, kterým je to určeno - nerozumějí tomu, co říká. Pak to může aspoň jednoduše zakamuflovat. Zavře oči a jednou rukou Serenu pomalu hladí, cítí jak se rozvalila a poddala mazlení. I on se víc uvolnil, snad nakonec usne.
Usnul, a docela rychle, ale taky jen na krátkou dobu, kdy ho pak probudila příchozí zprávy, které možná jen přes rozespalý mozek nepochopil, tak se snažil usnout znovu, ale protože se to už nedařilo, vyhrabal Chloe po chvilce prohledávání stolu kus papíru a tužku a nakonec si tak dvě hodiny črtal nejrůznější nápady, co mu za poslední měsíce přicházely na mysl, i některé, které ho napadly v průběhu dnešního večera, než se utahal natolik, že se vrátil do postele ke kočce a mohl spát dál.*
Obrázek
Odpovědět