Den sousedských vztahů

Tady najdete vlákna s jednotlivými akcemi
Uživatelský avatar
Meredith Nielsen
Příspěvky: 46
Registrován: ned 29. bře 2015 15:18:54
Přezdívka: Medisha

Re: Den sousedských vztahů

Příspěvek od Meredith Nielsen »

*Raději se na telefon už přestane dívat nebo se tady bude nadále prezentovat jako ještě větší idiot než doposud. Pomalu by to dnešní vysoce inteligentní rozhodnutí se sem doklopýtat hodila do koše s nápady, co zrovna nevyšly, nebýt toho milého výrazu tatínka a zvědavě vyhlížejícího klučiny. Na toho se stále dívá poněkud opatrně, jako na divou zvěř, co by mohla poplašit. Nebo by mohla poplašit ji. Je ale vcelku ráda, že tu nemusí čumět tupě na děti nebo do displeje telefonu. Dělá koneckonců to, proč sem přišla - druží se. Takže na sebe v podstatě může být relativně pyšná. Co však ale nepřivítá s takovým nadšením je změna v chlapíkovo tváři. Ten milý výraz, co ji předtím natolik uklidnil a dodal důvěry se s ním nezávazně bavit, ačkoliv jeden druhého absolutně neznají, během jeho krátké odpovědi zmizí. Obočí se jí nepatrně stáhne k sobě, jak se snaží pochopit, co tím myslel. Je to ale příliš široký pojem, než aby mohla střílet trochu přesněji. Tak či tak se jí podařilo v neskonalé taktnosti uhodit očividně na ožehavé téma, z čehož se posléze cítí až nezvykle provinile. Už už má na jazyku omluvu, přičemž výraz o tom zvěstuje dlouho dopředu. Muž se ale hodně rychle omluví, odvádějíc od tématu, a tím konečně pochopí, že tady zkrátka nikdo na její blbé řeči není zvědavý a když už, tak si to akorát sama následně posere.* Eh-já.. Taky? *Odvětí s nadějným úsměvem, ačkoliv musí facku držet. A tentokrát je to jedna pro domácí tým.* Jo-hmm, já taky. Taky jsem vás ráda poznala. Mějte se. *Rozhodí rukama. Obvykle v takových situacích neví, co si s těma končetinama počít. Úsměv vyšle o něco odvážněji i malému a za to se musí sama pochválit, jelikož je zkrátka nemotora na ntou, když přijde na děti. Jeho poznámce se nervózně zasměje.* Asi to bude nejlepší. Díky. *Zastrčí před ním ještě na výraz smíru mobil do kapsy, opětujíc mávání, a ještě dlouho za nimi zůstane zírat, snad jako kdyby se jí tohle všechno zdálo, jen aby ji to vytrhlo z mrzké reality. Zanedlouho však zmizí v davu lidí, a tak se s tichým povzdechem dívá na poskakující místa hradu, kde dovádějí jiné děti.*
Obrázek
Zamčeno