Jarní trhy

Uživatelský avatar
Isleen Dewi O'Hara
Příspěvky: 25
Registrován: pon 07. pro 2020 20:15:10
Přezdívka: RosaCar

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Isleen Dewi O'Hara »

Nejdřív se pozdraví s Edwinem a potom se její pozornost přesune na neznámého, který se sám ujme v seznamování iniciativy. Při zmínce, že jedná o Edwinovu životní lásku a jeho osobního guru se pousměje. Vypadá to toiž, že i Finn, jak se neznámý představil, bude vtipálek. ,, Těší mě. Já jsem Isleen Dewi O´Hara, ale všichni mi říkají Isleen. " Všimne si, že má Finn moc pěkný úsměv a pokusí se mu jej oplatit. Po Finnově upozornění na šmouhy na obličeji hodí po Edwinovi rádoby nazlobený pohled. ,, Počkej, až budeš potřebovat nějakou knížku." Při těch slovech se samozřejmě usmívá a vůbec se nezlobí. Vlastně i jí samotné to přijde komické, ale trochu ji to rozhodí. Přestane proto hlídat svou mluvu. ,,Go raibh maith agat," prohlásí, když si od Finna bere papírové kapesníčky. Bohužel jí to ale jako vždycky hned nedojde. ,,Promiň, chtěla jsem říct, že moc děkuju. To jsou válečnické barvy." Chvíli se věnuje tomu, aby barvu z tváře dostala, a proto se příliš nevěnuje okolí. Opět se rozhlédne po okolí až ve chvíli, kdy k ní Edwin směřuje otázku. Rozhlédne se a najde pohledem dívku, která se kouká jejich směrem. Usměje se, protože ji zná. ,,To je Tisha, určitě jsi ji musel potkat minimálně v kavárně nebo v knihovně." Isleen si opravdu nepamatovala jména všech čtenářů, to prostě není v lidských silách, ale Tishu si pamatovala. Nejen proto, že má netypické jméno, takže si ho snáze zapamatovala, ale také spolu čas od času prohodí pár slov buď v knihovně, kam Tisha často chodí nebo v kavárně, kam zase pravidelně Isleen chodí pro její oblíbený mátový čaj. S úsměvem zvedla ruku na pozdrav, a potom se obrátila k Edwinovi a Finnovi. ,, Chystáte se na trhy nebo jste už na odchodu? Ono se to takhle na okraji dost těžko poznává."
Uživatelský avatar
Angel Lunienne Hackett
Příspěvky: 165
Registrován: pát 27. bře 2015 22:06:34
Přezdívka: Meep
Bydliště: Gold Pit

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Angel Lunienne Hackett »

Ani ona by se rozhodně nebránilo toho, kdyby byl jejich polibek delší, ale přeci jen na veřejnosti to nebylo příliš vhodné. Ona sama věděla, jak to dokáže být nepříjemné, když se někteří přestanou kontrolovat a hezký pohled to rozhodně nebyl. Ona si to velmi ráda nechá na doma, kdy bude vyžadovat, aby jí vynahradil veškerou pozornost, o kterou během příprav na tuhle velkou akci přišla. Snad si řekne o nějaký bonus navíc, aby z toho nevyvázl tak snadno. Užívala si jeho objetí, než z něj byla propuštěna a mohla mu konečně předat něco na zub. Byla by opravdu škoda, kdyby Bastien vyhladověl. Jistě by byla smutná. Štrachá v kabelce, ale pobaveně zakroutí nad jeho odpovědí. "A to je všechno, co mi řekneš?" Povytáhne obočí s širokým úsměvem. "Chci víc detailů!" Zazubí se, než konečně vítězoslavně vytáhne to, co potřebovala. Příště si raději vezme batoh, protože v něm by se jí podařilo vytáhnout to, co chtěla, určitě mnohem dříve. Očividně tak ale svého květináře překvapila. Musela se tak na něj spokojeně culit, když mu předala do rukou tyhle drobnosti. Když si to převzal, nezapomněla ho ještě lehce pohladit po hřbetu dlaně. Pobaveně a zároveň spokojeně jí cukají koutky, když prohlásí ta milá slova. "Nejspíše bys měl hlad jako vlk." Opáčí ve vtipu a mezitím si zapne zip u své kabelky. Popruh si na svém rameni trochu upraví a sleduje Bastiho počínání. "Jasně, můžeme se projít. Bude to fajn!" Odpoví tedy ve chvíli, kdy se otočí jejím směrem od kolegů, kterým oznamoval svůj odchod. Začal si i rozvazovat svou zástěru. "A to nepůjdeš ve své fešné zástěře? Jaká škoda!" Uchechtne se a hned, jak k ní přijde, hodí jí ruku kolem ramen a přitiskne si ji k sobě, tak mu ona dá tu svoji kolem pasu a také ho nakrátko stiskne. Bylo moc příjemné s ním zase být. Po polibku na tvář se sluníčkově usměje. "Já? No, znáš to. Krmení dravé zvěře po ránu i při dopoledni." Okomentuje své vaření pro bratra. "Tentokrát u nás byl na oběd ještě táta, tak toho bylo potřeba udělat trochu víc. Nevěřil bys, kolik jsou ti dva schopní sníst!" Rozmáchla se rukou kolem sebe a pobaveně se na Bastiena usmívala. Ten si mezitím ukousl sendviče a když jí ukázal vztyčený palec a spokojeně zamručel, tak pobaveně zavrtěla hlavou. Komediantík. Počastovala ho něžně v duchu. "Jsem ráda, že chutná." Pronesla tedy jen. "Sunshine chtěla nutně se mnou, ale dokážeš si jí představit se tady protloukat mezi těmi lidmi? Takové malé velké telátko." Usmívala se už jen při jediné myšlence na její fenku. "Určitě se těšila, že tě uvidí. Nepochybuju o tom, že kdyby mohla, shodila by tě na zem a zalehla, aby všem ukázala, že jsi jenom její." Krátce se nad tou představou zasmála. Věděla, že by toho fenka jistě byla schopná a že by jí povalení Bastiena nedalo snad tolik práce. Přestala se k němu tak tisknout, aby měl volné pole působnosti a mohl si v klidu jíst svůj sendvič. Pustila proto jeho bok, přičemž svou dlaní ale vklouzla do té jeho, očividně odmítajíc se vzdát veškerého kontaktu. "Budeš mít třeba večer čas, nebo máš ještě nějakou práci?" Zeptala se zvědavě.
Uživatelský avatar
Latisha Kanzi Barnes
Příspěvky: 6
Registrován: pon 08. bře 2021 14:43:17
Přezdívka: Lea

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Latisha Kanzi Barnes »

*už už se otáčí, že teda přestane na ně koukat, jelikož si připadá strašně provinile, takhle sledovat víceméně neznámé lidi, ale v tu chvíli jí zelenovlasý oplatí zamávání. Že bych se zkusila přidat? probleskne ji hlavou myšlenka, přeci jen kromě lidí ze sboru a z oboru nikoho nezná a začíná jí docela chybět společenský život, když už má na něj čas. A bylo by fajn poznat nové lidi a projít trhy s nějakou společností a upřímně, vypadají zajímavě. Ano, přemlouvá se a hledá důvody, aby překonala to, jak se cítí trapně, ale alespoň se takhle bude moct omluvit. A tak udělá první krok směrem k nim, ne že by od nich byla nějak daleko. Snad se na ní neoboří, že je ruší a kdo že si myslí, že je, takhle se představovat náhodným lidem. Jen se ujistí poklepáním ruky, že má mobil stále schovaný v zadní kapse a očima přejede k dívce, která se k nim přidala. Po rtech se jí znovu rozlije úsměv, protože to je Isleen, se kterou občas prohodí pár slov v knihovně během své prokrastinace nebo v kavárně, kam Isleen chodí na čaj. Vlastně je to poprvé, co se potkávají mimo prostředí knihovny nebo kavárny. Dojde k nim až ve chvíli, kdy Isleen končí svoji otázku, s napůl přátelským napůl provinilým úsměvem na rtech a počká, než Isleen domluví.* Ahoj, jsem Tisha, nevadí, kdybych se k vám přidala? A omlouvám se, že jsem na vás tak zírala, nejdřív mě vylekal ten výkřik a pak jsem si uvědomila, že mi připadáte povědomí, teda jen ty, a pak jsem nějak sbírala odvahu se přidat, a pak jsem uviděla Isleen... *a už znovu drmolí s poněkud nervózním úsměvem na rtech, protože v ní vyvstal strach, že by po jejím představení mohlo nastat trapné ticho, což nenávidí, tak si řekla, že ze sebe rovnou dostane omluvu a třeba ze sebe setřepe ten provinilý pocit. A nebude za největšího nezdvořáka pod sluncem, její mamka ji vychovala pořádně.* Jinak ráda tě zase vidím, Isleen. *usměje se na zrzku, protože přeci jen její omluva patřila především zelenovlasému a jeho kamarádovi, a nechtěla ji opomenout.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Edwin Ryder
Příspěvky: 17
Registrován: pon 07. pro 2020 18:33:32
Přezdívka: Dolor

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Edwin Ryder »

Pšššt! *Okřikne Finna, když se právě on začne označovat za lásku jeho života a ztiší svůj hlas.* Samozřejmě, ale to ona nemusí vědět. *Pošeptá jeho směrem a aby svým slovům dodal tu správnou váhu ještě na něj mrkne, než se široce usměje. Přece Finnovi nezlomí srdíčko. Za to by si teď moc nepoděkoval, vypadá to totiž, že se Finnovi pořád nedaří zrovna dobře. Rozhodne se to ale nijak víc nekomentovat, nerad by, aby jeho kamaráda zatáhl do končin, kde být nechce. Je si jistý, že když by si Finn chtěl a potřeboval promluvit, udělá to. Proto se tím teď nebudou trápit. Když s Finnem pronesou "takže", nadšeně se na něj podívá. Soulmates! Napadne ho hned, to přece Finnovi ale nemusí říkat. Všem je přece jasné, že jsou nerozdělitelné duo a nikdo jiný pro ně neexistuje. Navrhne tedy pár aktivit, do kterých by se mohli pustit. Když už tady jsou, přece nebudou jen postávat na místě, no ne? Nad jeho komentářem o kytkách jen protočí očima a poslouchá, co by tedy raději dělal on. Když však Finn zmíní pouta, zakryje si uši jako malé dítě a začne kroutit hlavou.* La, la, la. *Přehluší se smíchem Finnova slova a mírně si pocuchá vlasy.* Prasáku. *Dovolí si ho ještě nazvat takovým jménem, samozřejmě ze srandy. Co si Finn tahá do ložnice je čistě jen na něm a on ho za to soudit rozhodně nebude. To už se k nim žene Isleen, se kterou se přivítá a s úsměvem sleduje, jak se ty dva představují. Jen co ale Finn zmíní jeho nevychovanost, úsměv mu z tváře zmizí, a tak jen tiše sleduje, jak k Isleen putují papírové kapesníčky a dokonce i nápověda, které části svých tváří jimi utřít. Is se na něj ale naštěstí nezlobí, alespoň to tak nevypadá, a tak se zase začne vesele culit.* Abys věděla, já věděl, že jemu... *Ukáže přitom na Finna.* To bude připadat sladký. *Pronese s hrdým výrazem, jako by na tom snad záleželo. Když potom Isleen přepne do Irštiny, popadne Finna za rameno a mírně s ním zatřese.* Tak a je to. Teď tě proklela, není cesty zpět. *Dramatizuje situaci, ve které jsou. On sám už na její přechody mezi jazyky byl poměrně zvyklý, pořád ho ale baví dělat si z toho legraci. Když to člověk nečeká, opravdu to totiž zní, jako by na vás právě seslala nějakou kletbu. O jeden očištěný obličej později se Edwin dokonce dozví, proč je mu ta cizinka v davu tak povědomá. Jo, určitě jí ve škole potkal, ale nemá pocit, že s ní někdy mluvil? Třeba dostane možnost to napravit. Všimne si, že Tisha stále kouká jejím směrem, a tak se na ní přátelsky usměje, aby jí dal najevo, že jí rozhodně nekousnou.* Sotva jsme přišli. *Stočí svou pozornost zase k Isleen a odpoví na její otázku.* A já začínám mít hlad. *Zatváří se trochu nespokojeně a pohladí si bříško, jako malý dítě. Plánuje na Finna udělat pěkný oči, aby ho tak popohnal k nějakému stánku s jídlem, ale to se u nich objeví Tisha a pozdraví je. Už se chystá pozdravit zpátky, ale Tisha ne a ne přestat mluvit, díky čemuž se jeho rty roztáhnou do mírného úsměvu. Přijde mu to vlastně docela roztomilý. Když už se konečně zarazí, zvedne ruku na pozdrav.* Já jsem Edwin, tohle je Finn... *Obejme Finna kolem ramen a položí mu ruku na hruď.* A Isleen už podle všeho znáš. A já osobně říkám "čím víc, tím líp", takže proč by ses nemohla přidat. *Usměje se na ní a znovu si nadhodí kytaru na zádech, jen aby to pro něj bylo pohodlnější.* Někdo taky hladovej?
Obrázek
Uživatelský avatar
Finn Adams
Příspěvky: 6
Registrován: ned 06. pro 2020 11:47:35
Přezdívka: Speedy

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Finn Adams »

*Jakmile zmíní pouta, Edwin se začne chovat jak malý dítě. Tomu se ale jen zasměje a dál se rozhlíží kolem, aby se takový stánek pokusil najít.* Vtípek. Tak klid. *I když, možná to vtípek nebyl. Záleželo by samozřejmě na slečně, ale na to ještě není tak pozdě, aby se o tom mohli bavit. Ještě by mu Edwin přelepil pusu, aby nemohl mluvit. Nebo by se prostě otočil a odešel a to nehodlal riskovat. Sleduje slečnu, která se zřejmě jmenuje Isleen nebo je to jen nějaká pošahaná přezdívka, kterou jí Edwin dal, jak si to k nim kráčí. Aby nedělal debila, zářivě se usměje a představí se jako Edwinova životní láska a guru. To první řekne dostatečně nahlas, aby to slyšela i jeho kytara. Přeci jen, nechceme tu nikomu mazat med kolem pusy, ani kytaře. Díky tomu malému představování zjistí, že se opravdu jmenuje Isleen. Velmi zvláštní jméno, ale moc hezké. Takové snad ještě neslyšel. Napadne ho, jestli není cizinka a pokud ano, z jaké je asi země. Všimne si i tváří od barvy a hodí očkem po Edwinovi, jestli něco neřekne. Ten se k tomu ale moc nemá a tak se toho prostě ujme. Oznámí slečně Isleen, že má něco na tváři, což mu sice přijde neuvěřitelně sladké, a podá jí jako velký gentleman kapesníčky. Následná výměna pohledů je pro něj jako pohlazení pro duši. Na Edwina se někdo zlobí. Sice jen naoko, ale bylo to opravdu zvláštní. Byl to takové sluníčko, že si ani nedovedl představit, jak někoho štve nebo se na něj někdo vyloženě rozlobí. V tom to ale Edwin obrátí a mávne rukou, když začne o tom, že věděl, že mu to bude připadat sladký.* Ne, teď už to nezachráníš. Tak se ani nesnaž. *Položí mu ruku na rameno s velmi vědoucím výrazem. Zarazí ho až podivná mluva, která se ozve od Isleen. Podívá se jejím směrem, protože ho zajímalo, co to do háje řekla. Přišlo mu, že se akorát přeslechl, ale dost možná to i jiný jazyk byl. Když mu Edwin oplatí to plácnutí na rameno, tak se na něj s úsměvem podívá.* Pokud to bylo prokletí, tak to patřilo tobě. A pokud ne, tak to jistě bylo poděkování nebo nějaká jiná opěvná fráze, která byla pro mě. *Pronese sladce a pak už hledá u Isleen nějakou oporu, aby to dál podporovala. A možná, aby mu řekla, že to žádná kletba opravdu nebyla.* Přesně tak, před chvílí jsme dorazili. Nebo aspoň já. Za což se omlouvám. *Řekne směrem k Edwinovi. Ten zmíní hlad, a i jemu samotnému trochu mu zakručí v břiše. Sice odcházel poměrně najedený, dělal si dnes velmi vydatný oběd, ale jídlem nikdy nepohrdnul.* Taky taky. Bude slečna Isleen souhlasit, abychom se stavili někde na jídlo? *Pronese k ní, prtoože tu nejsou jen oni dva, ale už tři. A i když to plánovali jako akci pro dva, možná dobře, že se k nim Isleen přidala. Aspoň se Edwin nebude pokoušet nějak mluvit o tom, že mu pod vrstvou korektoru prosvítají kruhy pod očima. Vedle něj zaslechne nějaký jiný hlas a když zjistí, že u nich stojí nějaká cizí dívka, tak se podívá směrem na Edwina, jestli je to někdo od něj, protože ji nezná. Ale co z jejího drmolení pochopí, není to ani Edwinova známá. Ale Isleen ji zná. Už už chce něco říct, ale ozve se Edwin. Když začne kolečko představování a zaslechne své jméno, tak se na ni sladce usměje a dokonce na ni mrkne. Dnes si nějak nemohl pomoct.* Já vím o jednom náramným stánku, kde dělají dokonalý palačinky. Čokoláda, ovoce, džem, mají všechno. Co říkáte parťáci?
Obrázek
Uživatelský avatar
Isleen Dewi O'Hara
Příspěvky: 25
Registrován: pon 07. pro 2020 20:15:10
Přezdívka: RosaCar

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Isleen Dewi O'Hara »

Isleen se snažila vyčistit si obličej od barev co možná nejrychleji, což se jí však, hlavně díky nápovědě, podařilo. Poslouchá, jak se ti dva dohadují a pobaví ji, že Edwina její jazykové výpadky nepřestaly bavit ani po tom, co je slyšel už nesčetněkrát. Když už se teď mohla po zažehnaném problému v práci konečně uklidnit, navíc s příjemnou společností, začínala mít opět dobrou náladu. Proto, když si všimla, že u ní Finn hledá podporu, rozhodla se, že si bude Edwina trochu dobírat a přidá na Finnovu stranu. ,, Jistě že to bylo poděkování. Ale ať si klidně Edwin dál myslí, že jsem keltská čarodějnice. Třeba ze mě pak bude mít respekt, což by se někdy mohlo hodit," dodá s úsměvem. Pak ale po Edwinovi rychle střelí pohledem, aby se ujistila, jestli se náhodou nezlobí. Věří ale, že zrovna jeho se nic z toho nedotkne, protože to bylo myšleno v dobrém. Stihne se ještě dozvědět, že ona na trhy teprve přišli, což je pro ni dobrá zpráva. Když pak začnou mluvit o jídle, zpětně se jí vybaví její den a uvědomí si, že od snídaně vlastně ještě nejedla. Když byla nazvána slečnou, trochu jí zčervenaly tváře, ale kdyby si toho někdo všiml a upozornil na to, bez rozmyslu by to svedla na to, jak si tváře dřela papírovým kapesníkem. ,,Určitě nebudu proti, právě naopak. Pak už se k jejich skupince přidává i Tisha, která se dá do seznamování s takovou vervou, že chvíli trvá, než dokončí svou myšlenku. V závěru se obrátí s pozdravem i na ni. Isleen se usměje, ale nic neříká, dokud se nepřivítá s ostatními. Teprve potom jí pozdrav opětuje. Nerada by ji totiž vykolejila. Hovor se poté opět vrátí k trhům a jídlu. Když se dá Finn do popisování stánku s palačinkami, zní jí to pomalu jako mučení. Adrenalin stihl vyprchat a hlad byl stále dotěrnější. ,,To zní skvěle. Palačinky nutně potřebuju!" Čekala pak, jak se rozhodnou ostatní, ochotná se jim podřídit.
Uživatelský avatar
Latisha Kanzi Barnes
Příspěvky: 6
Registrován: pon 08. bře 2021 14:43:17
Přezdívka: Lea

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Latisha Kanzi Barnes »

*lehce si pro sebe oddechne, když nikdo nezmíní její zírání a ani nikdo nevypadá znepokojeně. Oběma věnuje veselý úsměv při představovacím kolečku a oplatí Finnovi jeho mrknutí, a v a v duchu si připřadí jejich jména k obličejům, aby je nezapomněla. To se jí občas stává, i když na Edwina je asi těžké zapomenout.* Těší mě. *dodá po jejich představení už tišším hlasem, jak ji její nervy opustily a vrátil se do jejích normálních hodnot, tudíž pro mnohé tišší hlas.* Plně s tímhle mottem souhlasím. *prohodí k Edwinovi a pokýve ještě zvesela na pozdravení od Isleen, že ho zaregistrovala. A pak se stočí směr konverzace k jídlu a ona může jen přikyvovat, zvlášť když Finn začne popisovat palačinkový stánek.* Bože, to zní úžasně. Dnes jsem měla jen malou bagetu v práci a hlad se začíná ozývat. *ozve se po Isleen se souhlasem a na tváři se jí objeví zasněný výraz. Kdy naposledy měla palačinky? Pro sebe se jí nechtělo je dělat, moc práce kvůli jednomu člověku a na trzích nebyla od té doby, co se přestěhovala do Gold Pitu, takže už je neměla hodně dlouho. Pochybuje, že někdo bude prostestovat, nejíst palačinky je zločin a navíc je krásné počasí na palačinky s ovocem. A vzhledem k tomu, že jako na zavolanou se ozval její žaludek, nepochybně protože se začalo mluvit o jídle, to se ozve vždy, se tázavě zadívá nejdřív na Edwina, zda souhlasí nebo ne, a pokud ano, tak pak na Finna s jasným pokynem v očích: veď.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Bastien Morton
Příspěvky: 93
Registrován: pon 12. zář 2016 22:19:22
Přezdívka: Dolor

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Bastien Morton »

Na všechno dojde! *Zasměje se blondýnce, která se po jejich vřelém přivítání horlivě doprošuje dalších detailů ohledně jeho dne. Ano, těší se sice, až jí bude moct povědět o své malé, roztomilé zákaznici, ale jak se říká: kdo si počká, ten se dočká. Rozhodně nechce s Angel klábosit u svého stánku v ušmudlané zástěře. To si po tom všem vůbec nezaslouží. A už vůbec ne, když vezme v potaz i fakt, že mu dokonce i přinesla jídlo a zachránila ho tak od bolavého žaludku. K jeho potěšení Angel není v nějakém časovém shonu a dokonce i souhlasí s tím, že se společně někde projdou, a tak ze sebe zástěru shazuje poněkud nadšeně, což se jeho společnici podle všeho nelíbí. Zastaví se v pohybu a podívá se na ní s pobaveným výrazem.* Nepruď. Jinak se přesvědčíme, jak by vypadalo tohle... *Ukáže nejprve na flek od hlíny na svojí zástěře a poté skoro výhružně na Angel.* ...na tobě. *Nakonec to zakončí mrknutím a zástěru konečně zahodí kamsi stranou. V dalších okamžicích se konečně žene k té svojí vytoužené blondýnce a hodí jí ruku přes ramena, aby si mohl alespoň ještě na malý okamžik užít její blízké přítomnosti, než jí bude muset pustit, aby jí místo hlíny nezamazal sendvičem a aby jí náhodou nestrčil na někoho z přítomných návštěvníků. Raději se jí zeptá, jaký měla den, aby jí mohl poslouchat a spokojeně si přitom plnit žaludek. Stejně mu ale ujede jedno slastné zamručení, za které si vysloužil jen zavrtění hlavou z její strany. No co, nějak jí to pochválit musel, ne?* Jestli to jídlo bylo aspoň z poloviny tak dobrý, jako ty sendviče, tak se ani nedivím, že toho snědli tolik. *Usměje se na ní, než se znovu zakousne a začne přežvykovat. Snad nevypadá jako někdo, kdo celé týdny nejedl. Inu, úplně daleko k takovému stavu v posledních pár dnech neměl, ale to Angel vědět nemusí. Sendvič pomalu mizí a on poslouchá, že se tady dokonce mohl potkat i se Sunny. Narychlo polkne, protože k tomu má co říct.* Dobře, že tu není. *Pronese, než mu dojde, že to možná mohlo vyznít trochu ofenzivně vůči jeho oblíbené fence, a tak rychle pokračuje.* Ještě by tady hodila pod nohy míček někomu jinému a co já potom? Zůstal bych na ocet. *Nahodí hraný smutný výraz a utře pomyslnou slzičku, než se zase usměje. V její přítomnosti je těžké se totiž tvářit jinak. Možná ještě naprosto šokovaně, když po vás nečekaně leze s alkoholem v krvi. Ach, jak dlouho na ten zvláštní večer vzpomínal. Nebýt halloweenské party a nějakého toho alkoholu, asi by jí ale nikdy nemohl připravit její vysněné rande a být tady dnes s ní, jako něco víc. Ne jen ten přátelský květinář.* S tebou se ale snad občas podělí, ne? *Zeptá se, když Angel popisuje, jak by si Sunshine nárokovala jeho osobu. Jistě by z toho měl dobrý pocit, i přesto, že by ležel na studené zemi na náměstí. Když se Angel probojovala svou ručkou do té jeho, přejede jí palcem po hřbetu ruky.* No, večer to akorát musíme všechno uklidit a zavřít, aby to tu zůstalo do zítra. *Vysvětlí, jak se věci mají.*
Obrázek ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Angel Lunienne Hackett
Příspěvky: 165
Registrován: pát 27. bře 2015 22:06:34
Přezdívka: Meep
Bydliště: Gold Pit

Re: Jarní trhy

Příspěvek od Angel Lunienne Hackett »

Udělá nepatrný krůček dozadu a dá přes sebe ruce v jakémsi obranném gestu. "Dobrá, už mlčím. Možná se nechám zamazat hlínou, až půjdu domů." Zubila se. Rozhodně by nebylo ideální, kdyby se tu měla s ním procházet zamazaná jako nějaké strašidlo. Nejspíše by tak dělala Bastienovi akorát ostudu. To by nebylo dvakrát ideální, takže proto se musela téhle situaci vyhnout. Mnohem raději se nechala objímat, když odhodil zástěru a vydal se k ní. Měla opravdu štěstí, že neměl tolik práce a mohl se na chvíli utrhnout. Samozřejmě moc dobře věděla, že si ho nebude smět nárokovat příliš dlouho, protože ho jeho pracovníci jistě budou nemálo postrádat. A co se dalších slov týče? Byl to prostě a jednoduše lichotník. "Někdy ti to uvařím a můžeš to vyzkoušet, abys to mohl ohodnotit." Navrhla mu s úsměvem a těšila se, až mu bude moci něco udělat a ona bude ta, která ho bude obskakovat. Zatím k tomu neměla žádnou pořádnou příležitost. Nicméně se pustí do řečí o své milované fence. Otočí hlavu se zkoumavým pohledem na Bastiena, který prohlásil, že je dobře, že ji s sebou nevzala. Samozřejmě, že požadovala vysvětlení! Sice si o něj neřekla nahlas, ale v jejích očkách se ta žádost samozřejmě promítala. Ať už to bylo na její popud nebo ne, Bastík se pustil do osvětlování svého výroku. Jakmile předvede další malé divadýlko, tak se krátce zasměje a dá mu pusu na tvář. "To se neboj, určitě jsi speciální a míčky bude házet pod nohy jenom tobě." Ujistí ho ještě a povzbudivě stiskne jeho ruku, kterou si tak sobecky uzurpovala pro sebe. Přikývne. "Myslím, že by neměla na výběr. Já bych si tě ukradla pro sebe, toho se neboj." Šibalský úsměv doprovázený rošťáckou jiskřičkou v očku, než se naprosto nevinně zase kouká před sebe. Následně chápavě přikyvuje, když Bastien vysvětluje, jak je na tom večer s časem. "Tak pokud nebudeš příliš vyčerpaný, můžeš klidně přijít ke mně a třeba tam i přespat, abys nemusel potom někdy večer jít domů.! Navrhla mu. "Udělám ti něco k večeři." Ujistí ho ještě a napadne ji, že by měla doříct velmi podstatnou informaci: "Budu doma sama." Usmála se na něj. Ryan hodlal pít u kamarádů, tudíž se Bastien nemusel bát, že by na něj někdo ne zrovna spokojeně koukal.
Odpovědět