Kavárna

Uživatelský avatar
Danielle Elizabeth Killiene
Příspěvky: 230
Registrován: ned 23. bře 2014 20:39:07
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Kavárna

Příspěvek od Danielle Elizabeth Killiene »

*Ach stáří. Ne, na to se nevymluví. Nemůže mu být zase tolik. Určitě to je z práce. Každopádně ať vypadá jak vypadá, pro Dani je stále perfektní. S neuvěřitelnou pohodou sní Henrymu všechny sušenky, které mu donesly a když si to uvědomí, tak se znovu začervená radši dá ruce z talířku, radši i ze stolu, pryč. Jen se na něj mile usměje a doufá, že to nebude komentovat. Začíná mít opravdu hlad. Když se jí zeptá na její uzávěrky, tak se znovu začervená a maličko usměje. Ono se její pracovní nasazení dost zhoršilo, když se vrátila zpátky sem. Myslela si, že to bude právě naopak, že se tu bude víc soustředit a bude tu mít větší klid. Omyl. Musela toho tolik dohnat, když se vrátila a nechala prostě práci ladem.* Ne takové nejsou. Když mám náladu, tak to jde dobře. Když ne, tak i někdy přesáhnu deadline. Stejně jako teď. *Pokrčí rameny a nechá to už být. Dost bylo o práci. Teď jí pracovní doba skončila a nepotřebuje si celý ten hektický den znovu připomínat. Pak už se ale soustředí na vyprávění o své knížce a vypadá to, že ho to i zaujalo. Možná to nebyl až zas tak špatný námět, jak si před nedávnem začala myslet. Každopádně jeho názor je pro ni tím největším přínosem. Přeci jen, je to Henry Clarkson. Když se zeptá, jestli si u ní může rezervovat výtisk, tak má chuť říct, že mu dá svůj rukopis. Ovšem ona to vše píše na počítači, takže by to nebyl moc rukopis.* Samozřejmě. Pro pana prefekta cokoliv. *Maličko se tomu zasměje a je nadšená, že je zase na chvilku uvolněná. S ním to šlo vždycky lehce. Úplně na to zapomněla, jak strašně lehké to s ním všechno bylo. Jakkákoliv překážka se najednou zdála zvladatelná a i takové trdlo jako Dani ji dokázalo překonat. Když se zeptá na knihovnu, tak se maličko zamračí. Na tohle zapomněla. Podívat se do knihovny. Ovšem. I když už ji to tam moc netáhne. Nějak z toho nadšení z knih vyrostla. Už nechce jen číst a obdivovat autory. Chce tvořit a být obdivovaná svými čtenáři.* Bohužel, knihovnu jsem ještě nestihla. *Pokrčí nad tím rameny a poslouchá odpověď na její otázku. Takže nepíše. To je ale velká škoda. Prý mu dochází nápady. V duchu nad tím jen kroutí hlavou. Ovšem navenek nic nedává znát.* To je proto, že pořád prefektuješ. Udělej si volno, jeď do přírody, odpočiň si. Ono třeba něco přijde. *Přikývne hlavou, jako že sama se sebou souhlasí a znovu si ho prohlédne. Tahle práce ho zničí. Měl by si dát konečně od všeho klid a prostě zvolnit. Jako to dělá ona. Sice potom nestíhá uzávěrky, ale jak se jí v hlavě najednou šikují nápady do řady, jako malí barevní vojáci. A pak se ozve otázka, která jí doslova roztluče srdce. On mě někam zve? Jako…ne to rande není. Navíc nejsem na to oblečená. Nikam nemůžu. Ale ještě se rozloučit nechce.* No, takhle nikam nejdu a stejně všichni zavřou než bych se oblíkla. Tak můžeme jít ke mě a něco si objednat. *Troufalý návrh, ale vážně takhle nikam nepůjde.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Henry Clarkson
Příspěvky: 214
Registrován: ned 02. bře 2014 0:23:59
Přezdívka: Bender
Bydliště: Gold Pit
Kontaktovat uživatele:

Re: Kavárna

Příspěvek od Henry Clarkson »

* Nejlepší by bylo, kdyby odešli co nejdříve z kavárny, protože obsluha už vypadá dost unaveně a stejně za chvíli mají zavíračku. Jestli chce, aby i příště mu donesli sušenky, které dnes neochutnal, na účet podniku, asi by měli pomalu jít. Navíc to nevypadá na to, že Daniele by si chtěla dát další kafe nebo něco takového. Venku už jdou někteří lidi domů a zatím nekřičí! To je až nevídané, protože v tuto noční dobu už většina opilců zpívá, křičí na celé náměstí a dělají bordel. Asi to bude tím, že tu jsou policejní hlídky a dokážou se ovládat. No jo, Andy to zařídila pěkně. Je rád, že jako prefekt nemusí dělat všechno snad sám. * Myslím si, že ve stresu se dělá všechno líp, bez toho to není tak napínavé. * Sdělí jí na to s menším úsměvem. Dříve musel toho stíhat více a ještě na čas ale teď už nemusí. Ta velká byrokracie je prostě daná tím, že lidé v úřadech nemusí. Můžou ale nemusí, protože žádný postih nemají. Proto některé věci, co měl podepsat už snad měsíc má stále na stole. Ale tak, možná by to už měl napravit v pondělí, když si to teď uvědomil. Sekretářka nic neřekla, takže je to samozřejmě její chyba, jeho to nebude. Je zvědavý ohledně její knížky, pamatuje si doby, kdy je raději četla. Ale je to dobře, že Gold Pit bude mít další spisovatelku, snad úspěšnou a světoznámou, když asi píše pro nějaké nakladatelství na povrchu. Mohl by se jí na to zeptat ale mluví už i tolik o práci, až je to nudné a skličující. Ale o čem si tak mohou teď povídat? O tom, jak se měla včera a jestli nepotkala někoho nového v životě a je teď hrozně moc mocinky šťastná? Ani neví, jestli by jí to ze srdce mohl přát. To je to samé, jako když mu některé z Prefektury oznamují, kdy se budou vdávat a on se tváří tak nadšeně. No, není to z toho, že by se vdaly a on mohl na další svatbu mít zdarma alkohol ale protože některé z nich do roka a do dne už neuvidí na Prefektuře další tři roky. Prostě praktické důvody. * Tak to už se těším, jenom můžu vědět přibližný datum vydání? * Zeptá se jí s tázavým pohledem a velkým zájmem. Jen přeci o tom mluví a bylo by dobré vědět, kdy je plánovaný konec. Tenhle týden byl hektický a příští týden už bude určitě chodit z práce prostě dříve. Nemůže být pořád takto zaměstnaný. Kdyby ale teď pověsil práci na hřebík, jaký bude smysl jeho života? Dříve to byl úspěch, fame, v neposlední řadě i ona byla na tom listě. A to dost vysoko. Jenže je to už rok. * Asi by to chtělo odjet někam na východ Evropy, možná nějaké malé městečko u hranic s Rakouskem. Slyšel jsem o tom nějaké průpovídky, teda spíš četl, že tam je nádherná krajina. * Pouvažuje nahlas, když mu navrhne to s přírodou. * Ale beze mě se to tu neobejde, takže možná za dva roky. * Možná za dva roky bude zahrabaný někde pěkně v zemi, protože ho oddělá nějaký blázen. Opět. Teda, možná už doopravdy. Vlastně mu doporučili, aby nosil neprůstřelnou vestu, kterou pořád odkládá. Asi si o to přímo říká! Jakože o tu kulku. Je zvědavý, jak odpoví na to, jestli by někam mohli zajít. No, v tuhle noční dobu nějaký fast food nebo arabské jídlo? Vypadá trochu šokovaně nebo se mu to jenom zdá? * To zní dobře ale nerušil bych tě? Když je už tolik? * Zeptá se jí, protože je sám šokovaný, měl říct prostě ano! *
Obrázek
Uživatelský avatar
Latisha Kanzi Barnes
Příspěvky: 6
Registrován: pon 08. bře 2021 14:43:17
Přezdívka: Lea

Re: Kavárna

Příspěvek od Latisha Kanzi Barnes »

Člověk by řekl, že po celém dni v práci bude unavená, ale ani to na ní nejde poznat. Ne, že by nebyla, ale má dneska dobrou náladu. Navíc jí práce jí zatím hezky ubíhala, dneska tu nebyl žádný idiot, který by jí a všem ostatním zkazil den, už byl podvečer, zákazníků ubylo, takže teď měla chvilinku klid. A jelikož dneska zavírala, byla tu sama, takže teď jí nikdo nemohl zabránit, aby si pustila, co chce: tudíž swing, jelikož ten se hodí všude. Ne, že by ho nepouštěla i během dne, ale přeci jen to promíchávála s jinými žánry. Takže teď znovu najde svůj oblíbený mix na YouTube a na rtech se jí rozlije spokojený úsměv, jen co uslyší první tóny Dramophone od Caravan Palace, sice starší, ale klasika. A pustí se do uklízení a umývání stolů, když si trochu pohne, třeba si pak stihne znovu přečíst noty do sboru než někdo přijde, protože jinak na ní Karkarov zase bude házet podrážděné pohledy, že se pořádně nepřipravila. Což u něj znamená naprosto dokonale to přece umíte na druhý pokus. Zavrtí hlavou, aby se raději nestresovala víc, než je nutné a pustí se do skládání nádobí do myčky, k čemuž si dřepne, protože jinak asi její záda odumřou, jestli se bude muset ještě jednou ohnout. Takže jediné, co jde za barem vidět, je jen vršek jejích vlasů, který se pohybuje do rytmu hudby, jak si lehce kýve hlavou do rytmu a moc nevnímá okolní svět. Asi si za chvilku půjde pro mikinu, začíná jí být zima jen v tričku s nápisem "I can't adult today" s obrázkem rozvalené tlusté kočky pod ním.
Obrázek
Uživatelský avatar
Bastien Morton
Příspěvky: 93
Registrován: pon 12. zář 2016 22:19:22
Přezdívka: Dolor

Re: Kavárna

Příspěvek od Bastien Morton »

*Začátek nového týdne je pro něj vždy plný nadšení. Konečně má totiž možnost přivést k životu jeho nové nápady na výzdobu obchodu. Každé pondělí si přivstane, vkrade se do květinářství dlouho před otevírací dobou a přerovnává věci tak, jak mu jeho aranžérská duše káže. Ne že by měl na každý týden nové téma, ale s příchodem jara se jeho obchod přeci jen musí obléct do teplejších barev, které doslova křičí, že zima už nás pomalu opouští a můžeme se těšit na teplo. A vzhledem k tomu, že Bastien umí být tak trochu ranní ptáče, mnohem raději se takových činností chopí brzo ráno, než aby v neděli zůstával v práci déle, než je potřeba. To raději odpočívá, nebo tráví čas s Angel, ideálně kombinace obojího. Obchod je už ale pro dnešek odškrtnutý ze seznamu jeho starostí, o všechno je postaráno, a tak může vyrazit domů. Tedy, skoro o všechno. Jeho nápad podávat v květinářství kávu a nějaké drobné zákusky, když už tam má to posezení, se mu pořád zamlouvá. Poslední kávová zrnka ale vyčerpal při dnešním pokusu udržet svou brigádnici při životě, a tak rychle zavolal do kavárny, ve které kávu nakupuje, pokud si jí tedy zrovna nenechává za nějakou lepší cenu přivézt z povrchu, a smluvil si hned tři balení. A právě ty tři balení musí teď vyzvednout. Ráno do práce přijel autem, to ale nechal stát před obchodem, rozhod se, že bude lepší, když se po dlouhém dni ještě trochu provětrá. Jeho kroky ho vedou ulicemi kolem náměstí, než konečně dojde k té správné kavárně. Skrze velká okna nahlédne dovnitř, kde už je prázdno, dokonce ani nikoho ze zaměstnanců se mu nepodaří zahlédnout, a tak spěšně zkontroluje hodinky, aby se ujistil, že přeci jen nejde pozdě. Ujistí se, že času má ještě dost a vezme za dveře, než jimi vejde dovnitř do místnosti, která ho okamžitě pozdraví nejen příjemnou vůní kávy, ale také hřejivým teplem, které po své procházce rozhodně uvitá. Rozhlédne se kolem ve snaze najít někoho ze zaměstnanců, ale bez úspěchu. Přejde tedy blíž k baru, než si za ním všimne hnědých kadeří, které na něj tak-tak vykukují. Zprvu ho napadne, jak by se teď hodilo, když by na baru byl jeden z těch malých zvonečků, které obvykle najdete na hotelových recepcích, aby si na sebe mohl zlákat pozornost slečny za barem. Zvoneček ale bohužel nemá, a tak si jen odkašle a doufá, že to pro přilákaní její pozornosti postačí. V případě, že se mu to podaří, dá se hned do vysvětlování .* Zdravím, měl bych tady mít objednávku. Na jméno Morton. *Obeznámí jí s důvodem své návštěvy a konečně si jí pořádně prohlédne. Nepamatuje si, že by jí někdy předtím viděl, přesto se snaží zapátrat v paměti trochu víc.* Nová tvář? *Zeptá se nakonec, když jí nedokáže nikam zařadit.*
Obrázek ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Latisha Kanzi Barnes
Příspěvky: 6
Registrován: pon 08. bře 2021 14:43:17
Přezdívka: Lea

Re: Kavárna

Příspěvek od Latisha Kanzi Barnes »

Asi měla očekávat, že může každou chvíli někdo přijít, ale nějak se v myšlenkách tak zatoulala až k další hodině laborek, že si nevšimla otevření dveří ani závanu studeného vzduchu. Ale už k ní proniklo odkašlání právě příchozího. Trhla s sebou tak, že málem upustila hrnek, co držela v ruce, no naštěstí se to nestalo a rychle se postaví a otočí se na zákazníka i s tím hrnkem v ruce a ten už na ní spouští objednávku. Díky nyní už létům praxe ale i v jejím rozhozeném stavu zvládne její mozek všechno zpracovat. "Dobrý den! Ah, ano, omlouvám se, jistě, máme ji tady... někde." tak nějak lehce zadrmolí, jako vždycky, když je překvapená nebo se táhne nepříjemné ticho, zatímco si jí zákazník prohlíží. Má spíš tendenci mluvit než mlčet. Rychle odloží hrnek do dřezu a už se chystá najít tu objednávku. Kde že přesně je? Ah, jasně, pod barem úplně na kraji, dneska jich nebylo hodně. Ale v tu chvíli na ni znovu promluví, takže se zase jako kolotoč otočí zpátky na něj až jí kudrliny na hlavě poskočí. "Ano, jsem Latisha, ale říkejte mi Tisha. Těší mě. Stálý zákazník?" zazubí se na něj zvesela, z nějakého důvodu vedoucí kavárny trvala na tom, že na cedulce musí mít celé jméno, takže se všem představuje takhle. Předchází tak blbým dotazům, proč má na jmenovce jiné jméno. Mezitím ho rychle přejede pohledem a uloží si ho do paměti, pokud je stálým zákazníkem, bude se to hodit. Jen co, teda pokud jí odpoví, usměje se na něj a zvedne ukazováček do vzduchu na znamení, že má chvilinku vydržet. Přeci jen není slušné zmizet za barem aniž by počkala na odpověď. "Momentík, hned budu zpět." omluví se, udělá tři kroky a znovu zmizí za barem, takže z ní jde vidět jen pár kudrlin a už je slyšet šramocení, jak se tam něčím prohrabuje.
Obrázek
Uživatelský avatar
Bastien Morton
Příspěvky: 93
Registrován: pon 12. zář 2016 22:19:22
Přezdívka: Dolor

Re: Kavárna

Příspěvek od Bastien Morton »

*Recepční zvonek, který si při jejich setkání stihl vykreslit v hlavě nakonec nepotřeboval, jeho zakašlání bylo dostatečné na to, aby si získal pozornost slečny za barem. Snad mu přijde, že jí trochu vyděsil, proto se na ní krátce omluvně podívá, než se pustí do vysvětlování své přítomnosti. Ne, že by se návštěva kavárny musela nějak ospravedlňovat, ale přeci jen, on si sem nepřišel pro kelímek s horkou tekutinou. Na malý okamžik ho napadne, že by slečna mohla být hodně nová a nevědět tedy nic o tom, jak se s takovou situací vypořádat. To by potom musel přijít zítra ráno a to se mu rozhodně nechce. Ona se naštěstí ale prokáže plně schopnou, i když to nejdřív vypadá, že vlastně zapomněla, kam se jeho slibované balíčky kávy položily. To jí ale rozhodně nemůže mít za zlé, sám v práci pořád něco někam odkládá a potom to zoufale hledá. Jednou dokonce nechal nůžky ve vystavené kytici! Napadne ho, že by mohl být při takovém večeru přátelský, proto se jí zeptá, jestli je tu skutečně nová, nebo ho jen šálí zrak a paměť. Dokonce se hned dozví její jméno, a tak se usměje a zapíše si ho do paměti.* Bastien. Nápodobně. A asi by se to tak dalo říct. *Krátce se zasměje, když dojde na představování i z jeho strany.* Myslím si, že právě tady se dá sehnat ta nejlepší káva ve městě, a tak si pořizuji zásoby do vlastního podniku. Vlastním květinářství na náměstí. *Vysvětlí s trochou té reklamy. No co, beztak je to napsané i u té jeho objednávky. Když mu naznačí, aby počkal, poslušně přikývne a sleduje jí, jak zase zmizí za barem. Najednou ho přepadne chuť na jejich zelený čaj a on si rychle skousne ret, aby se zastavil ve vyřčení těch slov. Přeci jen to už vypadá, že to tady pomalu uklízí a určitě by ho nepochválila za to, že jí nutí špinit další nádobí. Jak tak ale poslouchá to šramocení, nakonec mu to přece nedá a promluví.* Pokud bych tím nijak neotravoval, myslíte, že bych mohl na cestu dostat zelený čaj? *Optá se a samozřejmě nezapomene zdůraznit, že na něm trvá jen, jestli jí to nijak neznepříjemní večer. Jo, za takového milého zákazníka by ostatní asi trhali ruce. V jakoukoliv jinou dobu by si za tím stál, ale teď už jí opravdu nechtěl otravovat.*
Obrázek ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Latisha Kanzi Barnes
Příspěvky: 6
Registrován: pon 08. bře 2021 14:43:17
Přezdívka: Lea

Re: Kavárna

Příspěvek od Latisha Kanzi Barnes »

*jen co se zvedne s požadovaným balíčkem káv, zářivě se na něj usměje, jelikož s jeho hodnocením této kavárny naprosto souhlasí. Navíc tu vládne příjmená a útulná atmosféra, která se v supermoderním městě jako je Gold Pit nehledá snadno. A jak jí chyběla! V New Orleans je takových útulných zákoutí hodně, ale tady je člověk pomalu musí hledat lupou. Zatím našla jen tuto kavárnu, jedno knihkupectví a samozřejmě univerzitní knihovnu. Tam strávila nejvíce času, jak jinak. Medicína je časově náročné studium.* Těší mě. Že? Hned jsem se zamilovala, když jsem tu byla poprvé. Navíc je tu tak útulná atmosféra, která mi hodně chyběla, když jsem se se do Gold Pitu přestěhovala. *souhlasí s ním, i když to říká poněkud rychle, stále se ještě cítí trochu nesvá, protože si ho hned nevšimla, když vešel, takže její jižanský přízvuk jde v její řeči slyšet mnohem více, i když je její hlas stále tišší i přes její nadšení. Přeci jen mluví o svém oblíbeném tématu, jelikož nepracuje v kavárnách, kde se jí nelíbí. Nebo se o to minimálně snaží, ale když situace zavelí, pracuje, kde najde práci, ať už se jí tam líbí nebo ne.* Oh, květinářství? A jak se jmenuje? Trochu jsem přemýšlela o zútulnění pokoje, když už mám víc času. *vesele se na něj usměje, zatímco tázavě nadzvedne obočí. Když její mamka ještě byla naživu, bylo zvykem, že měli doma nějaké květiny, ať už kytici nebo květiny v květináči. A poněkud ji začíná deptat, jak je stále její pokoj prázdný, jak se teď její rozvrh trochu uvolnil a všechno papírování má vyřízené. Dokonce si vyštřila na příští víkend volno, to se jí nestalo už dlouho! Teda, pokud dnes projde ty noty a zítra se stihne připravit na praktika, ale to se zvládne. Balíček mezitím položí vedle kasy a než se stihne vůbec pohnout k zadávání do terminálu, ozve se jeho dotaz na zelený čaj.* Samozřejmě, není to žádná obtíž. Od toho tu jsem, ne? *znovu své ujištění doplní úsměvem. I kdyby bylo 5 minut před zavíračkou, tak by mu čaj udělala. Je to maličkost a navíc je to v popisu její práce. Zatímco se vrhne do přípravy čaje, změní se píseň na Butterfly od Swingrowers. Instintiktivně si polohlasně začne prozpěvovat společně se zpěvačkou, tuhle má ráda.*
Obrázek
Odpovědět