Východní obytná zóna

Odpovědět
Uživatelský avatar
Edwin Ryder
Příspěvky: 17
Registrován: pon 07. pro 2020 18:33:32
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Edwin Ryder »

*Netrvá dlouho a oba už jsou v pohodlí jeho bytu. Nevypadá to, že by se na něj Isleen zrovna zlobila za to, že jí nechal chvíli stát na chodbě a on může být jedině rád, že je s někým, kdo celou tuhle situaci chápe. Rád by byl lepším hostem, ale jeho hlava je pořád na několika místech najednou. To se ostatně stále prokazuje i na jeho chování. Rád by se soustředil jen na jednu věc, ale jeho hlava přeskakuje z jedné myšlenky na druhou, právě proto se zapře lokty o ostrůvek a prokáže tak svou frustraci. Když Isleen promluví, zvedne k ní hlavu a zamyslí se nad tím, jestli tady vlastně má čaj dle jejího přání.* Podívám se. *Ještě chvíli mu na tváři hraje zamyšlený výraz, než se odpinkne od ostrůvku a otočí se k poličkám nad malou kuchyňskou linkou. Otevře poličku úplně nalevo, kde je kromě cereálií a pytlíků s kávovými zrnky i pár krabiček čajů, mezi kterými najde i ten vysněný mátový čaj. Vítězoslavně ukáže krabičku Isleen, načež jí odloží na linku a poličku zase zavře. Otevře vedlejší dvířka, ze kterých vytáhne hrníček s vtipným designem, který dostal od jednoho ze svých kamarádů. Každý o něm totiž ví, že ho na takové hloupé, občas až trapné designy užije. Vhodí do něj jeden sáček a krabičku s čaji vrátí zpět na své místo. Nakonec napustí rychlovarnou konvici vodou a když je voda hotová, čaj zalije a postaví ho před Isleen. Pokud by vyžadovala cukr, rozhodně jí obstará i ten a také nezapomene na talířek, na který by mohla sáček čaje odložit, až bude ten správný čas. Jeho hostitelské schopnosti se při přípravě čaje trochu zlepšily a on měl aspoň chvíli hlavu zaměřenou jen na jednu věc, přesněji absolutně jednoduchou přípravu čaje. Posadí se na stoličku vedle Isleen a zeptá se na stav její nohy. Ani si neuvědomuje, že by kulhala už při jejich setkání v galerii. To proto, že se to stalo až ve chvíli, kdy se rozdělili, jak se od ní teď dozvídá.* Ty jsi...spadla ze schodů? *Zeptá se poněkud zmateně, obyčejně by se takové situaci možná i zasmál, ale dnes už ho všechen smích přešel. Když ho požádá o něco, čím by si kotník mohla zchladit, vyskočí zase na nohy a přemýšlivě se podrbe na zátylku.* Jo, něco bych tu měl mít. *Přikývne a přejde k lednici, otevře mrazák a chvíli se v něm přehrabuje, než se probojuje horou kelímků se zmrzlinou a najde sáček s mraženým lesním ovocem.* Na, tady. *Podá ho Isleen a ještě popadne utěrku, která leží u okna.* Podívám se po tom obvazu. *Dodá ještě, než se otočí na patě a znovu zmizí v koupelně. Ví, že tu lékárničku stoprocentně má, jen si není už tak moc jistý, na jaké místo jí zašil. Chvilku tedy prohledává svou koupelnu, než konečně lékárničku najde a vrátí se s ní do koupelny.* Tak jo. *Řekne s jakýmsi očekáváním, když lékárničku postaví na ostrůvek před Isleen a otevře jí, aby se mohl podívat, co všechno v ní je. K jeho překvapení je docela dobře vybavená a je v ní hned několik druhů obvazů. Vezme vždy jeden do ruky a přečte si popis na jeho obale, než najde ten, na kterém stojí "elastický obvaz"* Tady. *Vyndá ho z krabičky, kterou zase zavře a odloží jí vedle okna. Možná si Isleen vzpomene, že bude potřebovat ještě něco, a tak mu přijde zbytečné jí teď uklízet. Posadí se zase vedle ní a znovu si její kotník prohlédne. Nevypadá zrovna hezky a rozhodně teď jde snadno poznat, který z těch dvou je ten bolavý.* Chceš nějak pomoct? *Zeptá se a pohledem najde její oči. Určitě rád přiloží ruku k dílu v případě, že mu to dovolí. Jakožto záchranář by byl asi mizerný, ale obvázat nohu snad zvládne, ne? Obzvlášť když bude mít Isleen, která ho v případě nějakých hloupostí jistě zarazí. Pokud však trvá na tom, že to zvládne sama, jenom tiše přihlíží jejímu počínání, sem tam upije ze skleničky s vodou, než si odkašle, aby mohl položit otázku, která ho teď napadla zčista jasna.* Nechceš tady zůstat? *Vychrlí ze sebe bez rozmyslu a v případě, že Isleen jeho otázka šokuje, rychle ještě dodá pár slov.* Myslím kvůli tý noze...Nerad bych, aby se ti něco po cestě domů stalo, asi není nejlepší nápad s tím řídit, ne? *Zeptá se, jeho starost mu přijde oprávněná. Co když jí noha hodně zabolí a ona pak nebude mít auto pod kontrolou. Druhou takovou tragédii za večer by už asi neunesl.* Něco na spaní ti půjčím, můžeš spát u mě v posteli...Nevadí mi to. *Doplní se ještě a pokrčí při tom mírně rameny, aby naznačil, že to pro něj opravdu nečiní žádný problém. Možná, že ho v tom trochu podporuje fakt, že teď vážně nechce být sám a přestože k sobě nepotřebuje Isleen během noci tisknout jako plyšového medvídka, rozhodně by se cítil lépe, když by věděl, že tu s ním někdo je v případě, že by se o něj zase něco pokoušelo. Mohli by si i pustit nějaký film, který by je třeba přivedl na jiné myšlenky? Minimálně jeho. Samozřejmě jí ale nebude nijak přemlouvat, nechce vypadat jako nějaká zoufalá bačkora, co si bez pomoci ostatních ani neutře nudli. Když by prostě chtěla odejít, bude se s tím muset smířit a pokusit svou hlavu zaměstnat jinak.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Isleen Dewi O'Hara
Příspěvky: 25
Registrován: pon 07. pro 2020 20:15:10
Přezdívka: RosaCar

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Isleen Dewi O'Hara »

Když na ni zamává krabičkou mátového čaje, Isleen se rozzáří. ,,No paráda!" Poslouchá hukot varné konvice a trochu se zamyslí, načež ji probudilo ze zamyšlení, klepnutí hrnku. Zadívala se na hrnek a dobře si ho prohlédla. Musela se usmát. Podobný design na Edwina prostě sedí. Cukr nechce, protože čaje zásadně nesladí. Zatímco čeká až bude čas sáček vyjmout, řeč se sočí opět na její kotník. ,,No jo, když jsem se vracela se shora. Doufám, že to Veledůležitého pobaví," pronesla trochu sarkasticky. Při pomyšlení na svého nadřízeného se jí dělalo špatně. Rozhodně se nechtěla vracet zpátky ke galerii, ale tady se tématu opravdu vyhnout nedalo.
Jakmile ji donese sáček s mraženým ovocem, zabalí jej do utěrky a přiloží si ho na kotník. Hned je to trochu lepší, když je to jen dočasné řešení. Nadřízený snů, zamumlá když je Edwin v honbě za obvazem. Vlastně si ani neuvědomuje, že mluví nahlas. Snaží se ale na svého nadřízeného dále nemyslet. Tohle bude řešit v pondělí. Když zaslechne Edwina, vzhlédne k němu. Elastický obvaz má skoro okamžitě. Vezme si jej a na chvíli ho přitiskne také k balíčku mraženého ovoce. ,,Vychytávka mojí tety, je to sice potom mokrý, ale chvíli to chladí, vysvětlila rychle, protože si přišla najednou hrozně hloupě. Edwin jí nabídne pomoc. Sice jí to přijde hloupé, aby se nechávala opečovávat, ale nakonec souhlasila. Můžeš to tady podržet, prosím? S jeho pomocí má kotník obvázaný v rekordním čase.,,Děkuju." Isleen věnuje Edwinovi vděčný úsměv, ale jeho další otázka ji zaskočí. ,,Ehm...Cože?" Nechce tady překážet, ale je pravda, že s tou nohou dneska už nikam nemůže. Řídit by bylo nebezpečné a jít pěšky, navíc bez jedné boty by taky nebylo ideální, nehledě k tomu, že by asi nedošla. Navíc bude klidnější, když bude vědět, že je Edwin opravdu v pořádku. Vypadal teď už daleko líp, ale nikdo neví, jak to s ním bude za chvíli, dnes by tedy zůstat mohla. ,,Asi máš pravdu, když by ti to nevadilo, zůstala bych tady." Jeho další věta ji ale naprosto šokuje. ,,Hein? Tu plaisantes?" V případě, že ji svou frázi nějak srozumitelně vysvětlí, domluví se na dalším programu večera.
Uživatelský avatar
Edwin Ryder
Příspěvky: 17
Registrován: pon 07. pro 2020 18:33:32
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Edwin Ryder »

*Na zjištění, že si Isleen ublížila při pádu ze schodů se nespokojeně zamračí. Zastával názor, že se do prostor galerie už vůbec neměla vracet a jejího nadřízeného ve své hlavě nazýval idiotem od doby, co se rozdělili. Párkrát na toho chlapa už narazil a musí uznat, že je rád, že se s ním nemusí potýkat častěji.* Obdivuju tvojí trpělivost. *Zakroutí nakonec hlavou, sám by toho Veledůležitého vystál asi tak jeden den, než by z něj byl úplně v háji. Raději, než aby se dále rozčiloval nad věcmi, které už nezmění, vstane a vydá se na výpravu pro mražené ovoce a lékárničku, aby Isleen aspoň trochu ulevil od jejího trápení. Sleduje její počínání, jak tiskne obvaz k balení mraženého ovoce a osvětluje mu svojí taktiku, snad aby na ní nepohlížel jako na blázna. S mírným úsměvem přikývne, aby potvrdil, že to chápe, než se zeptá, jestli nepotřebuje nějak pomoct. Nakonec mu je přeci jen povoleno přiložit ruku k dílu, uposlechne tedy její rozkazy a s jeho pomocí je za chvíli hotovo. Ha. S něčím jsi pomoh.* Nemáš zač. *Zvedne pohled od jejího kotníku k jejím očím a mírně se usměje. Mysl má pořád tendence mu utíkat kamsi stranou, ale když se hodně soustředí, je schopný soustředit se jen na dívku před sebou. Nakonec jí i navrhne, jestli nechce zůstat u něj a dle jeho očekávání se setká s poněkud překvapenou reakcí. Proto se pustí do vysvětlování, které jí snad přesvědčí o tom, že nemá žádné vedlejší úmysly a opravdu jen nechce, aby Is v tomhle stavu řídila a ještě se jí snad něco stalo. Cítil by se lépe, když by věděl, že je v pořádku. Nakonec se mu povede jí přesvědčit, což se na něm podepíše spokojeným úsměvem, než jí navrhne, že by mohla spát u něj v posteli. Bohužel mu v tu chvíli tak úplně nedojde, že to vyznělo úplně jinak, než původně zamýšlel. Uvědomí si to až při jejím vyhrknutím, které mu nedává sice žádný smysl, ale dle jejího tónu soudí, že z toho není zrovna nadšená.* Hej, mě proklínat nemusíš! *Zvedne ruce do vzduchu v obranném gestu a zasměje se při vzpomínce na vyděšenou paní v galerii, než se trochu zarazí, neboť ho jeho myšlenky znovu provedou i pozdějšími událostmi. Mírně se napřímí a jedním loktem se opře o ostrůvek, než otočí pohled k Isleen.* Myslel jsem...že ty můžeš spát u mě v posteli, aby si měla pohodlí a budu spát nahoře na gauči. *Vysvětlí, aby jí uklidnil.* I když teda musím říct, že mě docela uráží, že ti ležet vedle mě přijde tak odpudivý, pff. *Odfrkne si nakonec, samozřejmě jen vtipkuje a chce jí trochu poškádlit za její vtipný výjev. Zvedne se ze stoličky a přejde do své ložnice, kde se začne přehrabovat ve svém oblečení, aby pro Isleen našel něco pohodlného na spaní. Dovede si představit, že zůstat v šatech celou noc rozhodně nechce, přestože jí sluší. Vzhledem k tomu, že sám není žádná hora, nebude asi problém s tím najít něco, co by jí sedělo. Nakonec sáhne po černých teplácích a tričku s Mickey Mousem. Co víc od něj taky čekat, no ne? Najde i šedou mikinu, kdyby Isleen byla zimomřivý člověk a s takovou výbavou se vrátí zpět k ní.* Našel jsem ti něco na sebe. Jestli chceš, dej si sprchu... *Ukáže prstem na dveře nalevo od kuchyně, za kterými je jeho koupelna.* ...jestli máš na něco chuť, posluž si. *Povolí jí dokonce nakouknout i do jeho ledničky, přestože je poměrně chudý student, nebude mu vadit, když mu Isleen něco sní nebo vypije. Ostatně říkala, že celé odpoledne stála na nohou a ani neměla pořádně čas se najíst. Jestli Isleen zmizí v koupelně, posadí se na chvíli za svůj počítač, kde otevře pár dokumentů, ze kterých se dopoledne učil na svou zkoušku. Je mu jasné, že teď si už do hlavy nic nevtlačí, ale alespoň se chce podívat, kolik mu toho ještě chybí. Hlava se ale pomalu přestane soustředit a on tak zůstane s podepřenou hlavou koukat kamsi skrz obrazovku, pokud se Isleen vrátí z koupelny, pravděpodobně neuslyší ani to. Pořád se to snaží všechno zpracovat...
Pokud by Isleen prozatím ale sprchu odmítla, zůstal by s ní v kuchyni a navrhl, že si můžou pustit třeba nějaký film. To ostatně navrhne i po jejím návratu z koupelny. Jediný problém, který v tu chvíli vidí je fakt, že jeho pohodlné doupě je v patře a on nechce tahat Isleen po schodech. Samozřejmě se můžou dívat i na televizi, kterou má dole, přímo nad kuchyňským ostrůvkem, ale jejich sezení nebude tak pohodlné.* Nebo jestli jsi unavená a šla bys radši hned spát... *Pokrčí rameny na znamení toho, že ani tahle možnost mu nevadí. V takovém případě by se ujistil, že má Isleen všechno, co potřebuje, než by jí nechal v ložnici a sám zmizel ve sprše.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Isleen Dewi O'Hara
Příspěvky: 25
Registrován: pon 07. pro 2020 20:15:10
Přezdívka: RosaCar

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Isleen Dewi O'Hara »

Když prohlásí svou legendární větu, že jej nemusí proklínat, uvědomí si, jak musela její reakce vypadat. Vůbec to tak nemyslela, ale protože byla trochu mimo, reagovala spontánněji než chtěla. Když ji pak svou větu ještě vysvětlí, zasměje se. Jasně že za normálních okolností by jí to došlo, ale dneska už jí hlava nefungovala normálně. Hele, hele, to jsem neřekla dodá vesele. Má radost, že Edwin už zase alespoň trochu vtipkuje. Na chvíli někde zmizí, když jí hledá něco na spaní. Poděkuje za oblečení a zamíří do sprchy. Už se na ni těší jako na smilování. V koupelně okamžitě zalituje, že si musí znovu rozvazovat obvaz na noze, ale nakonec jí přijde lepší jej sundat, než balancovat ve sprše ve snaze udržet chodidlo v suchu. S její dnešní šikovností by se zvládla zranit i ve sprše, což by rozhodně nechtěla. A zůstat s jednou nohou neumytou taky ne. Sprcha jí každopádně pomůže. Přestane se cítit tak moc unavená. Když se vrátí zpátky do kuchyně, zakuklená do mikiny, všimne si Edwina, jak sedí za počítačem a nevnímá. Koukne se tedy po něčem k jídlu, jak jí bylo povoleno. Předpokládá, že se učí a nechce jej tedy rušit. Říkal přece, že má před zkouškou, ne? Nepozorována tedy najde něco malého k jídlu. Dojde jí ale, že se Edwin neučí, kouká sice do počítače, ale vypadá, jak by byl někde jinde. ,,Zkoušíš, jestli se ti nepovede dostat se do toho počítače?" V případě, že nereaguje, dodá ještě: ,,Přemýšlím, že tě možná opravdu prokleju. Co ty na to? Pokud nebude reagovat ani tentokrát, bude ho bombardovat větami v cizích jazycích do té doby, dokud si ji nevšimne.
Nabídku na puštění filmu ráda přijme. Ráda se na něco podívám, jen...prosím neříkej, že musím tam nahoru, protože jestli tam dojdu, už nikdy nesejdu dolů", dodá s nadsázkou a usměje se na Edwina. Ale pokud si chceš zajít prvně do sprchy, počkám tady a pokusím se nic nerozbít. Slibuju.
Uživatelský avatar
Edwin Ryder
Příspěvky: 17
Registrován: pon 07. pro 2020 18:33:32
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Edwin Ryder »

*Žádné proklínání se k jeho štěstí nakonec nekoná a Isleen se nakonec ani neurazí. Dvojitá výhra. Dojde jí tedy pro nějaké věci na sebe, než jí nasměruje do sprchy, zatímco si sám sedne k počítači a snaží se soustředit na svou látku k učivu, ale je to těžší, než si původně myslel. Rozhodně se cítí lépe než...tam venku a dokonce i než když se vrátil domů. Léky dělají své, ale on si je jistý, že to není jen léky. Je to určitě i jeho milou společností, která momentálně využívá jeho koupelny. Přestože se neznají zrovna dlouho, nepřijde mu to vůbec zvláštní. Možná je to proto, že je Edwin takovou kamarádskou kuličkou radosti (většinou), a tak mu tak rychlé navazování kontaktů nepřijde vůbec zvláštní. Občas může ostatním přijít, že je kvůli svému povolnému přístupu až trochu nezdvořilý, ale k jeho štěstí to vypadá, že Isleen z toho velkou vědu nedělá. Při svém předstírání, že se učí, se v myšlenkách zase zatoulá do nepříjemných krajů, takže ani nezaregistruje, když se otevřou dveře koupelny a Isleen se k němu zase připojí. Až, když ho přímo osloví, Edwin trochu nadskočí a napřímí se v židli.* Co? *Zeptá se nejdřív a zpětně si přehraje, co mu Isleen vlastně řekla.* Bylo by fajn bejt na den stroj. *Otočí k ní pohled a mírně se ušklíbne. Všimne si, že je zabalená v jeho mikině a dokonce si i našla něco u něj v kuchyni. Výborně. Je nejraději, když se lidé obslouží sami, protože si nikdy není jistý, kdy je příhodné jim něco nabídnout a jestli na ně moc netlačí. Občas mohl být taková babička. "A nechceš něco? A teď?" *Navrhne tedy, že by si mohli pustit nějaký film, aby se něčím zabavili. Na její odpověď se zašklebí a hlavu na okamžik otočí k patru. Bylo by mnohem pohodlnější sedět tam, kde je gauč i křeslo, než na stoličkách u linky.* A co když tě vynesu? *Otočí se na ní Edwin s jiskřičkami v očích, než sám vyskočí ze židle a zmizí v ložnici, aby si i on mohl vzít něco na převlečení.* Hned jsem zpět. Ty se můžeš zatím zamyslet nad filmem! *Oznámí Isleen a odsune jí židličku u počítače, aby si případně mohla sednout tam, než i on sám zmizí v koupelně a dopřeje si horkou sprchu, po které se hned cítí lépe. Mnohem lépe. Sám se navleče do černé oversized mikiny a tepláků, než vyleze z koupelny. Jeho zelené vlasy jsou teď mokré a pocuchané do všech stran.* Tak, našla si něco? *Zeptá se hned, co se vrátí a zapadne na chvíli do kuchyně, aby v poličkách pohledal nějaké pochutiny, které by mohli u filmu ujídat. Dívat se na film bez ničeho je přece o ničem. Nasype do misky pár oříšků v těstíčku, křupek a dokonce najde i popcorn, který dá do mikrovlnky na okně a otočí kolečkem. Mezitím, co popcorn praská v mikrovlnce, dojde ke schodům do patra a s lišáckým úsměvem se otočí na Isleen.* Tak šup. *Pobídne jí pokynutím hlavy, skutečně odhodlán jí do patra vynést. Když by se rozhodla mu důvěřovat, nechal by jí naskočit na jeho záda a zatímco by se přidržoval zábradlí, aby zabránil tomu, aby oba přepadli, vynesl by jí do patra a opatrně jí spustil k zemi, než by sám seběhl dolů pro jídlo a nápoje. V případě, že by Isleen odmítla, ať už ze strachu, nebo proto, že jí je to nepříjemné, pokusil by se dole udělat to nejpohodlnější sezení. Jí by nechal sedět v židli u počítače, sám by si sedl na stoličku.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Isleen Dewi O'Hara
Příspěvky: 25
Registrován: pon 07. pro 2020 20:15:10
Přezdívka: RosaCar

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Isleen Dewi O'Hara »

Nakonec na ni reaguje přece jen rychle. ,,Ne-blá-zni! Být stroj by byla nuda," reagovala se smíchem a pokusila se napodobit robota. Z představy, že by ji Edwin nesl do schodů nadšená nebyla, ale zatím neřekla nic, jen se tak trochu nesměle usmála. Měla strach, že si nakonec ublíží i Edwin. To by asi úplně nejlepší podpora nebyla. Byla ale ráda, že má Edwin zase o trochu lepší náladu, což usoudila z jeho lišáckého pohledu. Byla vyzvána, aby se zamyslela nad filmem, ale nebyla toho schopná. Jakmile Edwin zmizel v koupelně, její mysl se zatoulala zpátky do galerie. Brouzdala se od té strašné události s Hanou, přes jejího nepříjemného šéfa s důležitým, až skoro potěšeným výrazem, přes její pád ze schodů, na který si vzpomněla ve chvíli, kdy se do bolavé nohy omylem nakopla. ,,Au!" Když se Edwin vrátil, zamyšlená už nebyla, ale film nenašla. Navíc si nebyla jistá, jaký druh filmů se vlastně Edwinovi líbí, protože se neznají zas až tak dlouho. Dneska by ho tedy jen velmi nerada nutila dívat se na něco, co ho absolutně nebaví. Bylo by daleko větší nebezpečí, že se jeho mysl zase zatoulá tam, kam nemá. ,,Noo, film jsem nenašla, aleee...Došla jsem k závěru, že nechám výběr na tobě. Počítá se to, jako že jsem něco udělala, že?," dodala s rošťáckým úsměvem. Pobíhal po kuchyni, než ji s dalším lišáckým úsměvem pobídl, aby se nechala nahoru vynést. Chtěla sice protestovat, ale měla najednou hravou náladu, takže mu naskočila na záda. Povedlo se jim dojít nahoru bez toho, aniž by se kdokoli zranil. Edwin ji postavil spustil k zemi a opět zmizel. Isleen tedy měla chvíli, aby si pokoj prohlédla. Oči ji přejely přes pohodlnou pohovku, kam se pomalu došourala, průhledný konferenční stolek i zajímavý motiv na stěně, až se nakonec zastavily na Edwinově kytaře. Vzpomněla si, že vlastně kytara je ten důvod, proč se začali bavit daleko více. Nebýt toho, že ho jednou viděla v kampusu hrát, jejich konverzace by se dodnes točila jen okolo vracení knížek. A to by byla škoda, protože Edwin je prostě ten typ člověka, kterého ve svém životě chcete. Takový typ kamaráda, kterého ani nemusíte znát dlouho, ale vůbec vám nepřijde divné, že jste najednou u něj doma a necháváte se vynést do schodů. Na druhou stranu Isleen se s takovými lidmi přátelila velmi ráda, vzhledem k tomu, že často cestovala, na dlouho-budující se přátelství neměla bohužel moc času. Nejprve to byla příjemná vzpomínka, ale pak jí došlo, že pokud to v pondělí špatně dopadne, a ona přijde o práci, bude se muset stěhovat znovu. Na něco takového si okamžitě zakázala myslet. Do pondělí je času dost. Návratu Edwina si málem ani nevšimla. ,,Jej, promiň, zamyslela jsem se. Myslíš," sklopila oči a chvíli trvalo, než našla odvahu se zeptat. ,,Myslíš, že bys mi mohl zahrát? Vlastně ani nevěděla, proč se zdráhala zeptat, asi byla ještě trochu zamyšlená. V případě, že souhlasil, zaposlouchala se.
Uživatelský avatar
Edwin Ryder
Příspěvky: 17
Registrován: pon 07. pro 2020 18:33:32
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Edwin Ryder »

*Zasměje se jejímu robotickému hlasu.* To je přesně něco, co by řekl stroj. *Změří si jí nedůvěřivým pohledem, než se sám dá do pohybu, aby se mohl dojít vysprchovat a co nejrychleji se k Isleen vrátit. Nemusí tady přeci šaškovat do čtyř do rána. Ještě předtím, než vyrazí do sprchy, Isleen zaúkoluje, proto se hned po svém návratu ptá, jak je na tom a zda našla nějaký film. Její odpovědi se zasměje a zakroutí mírně hlavou.* Dobrá technika, robote. *Naráží na jejich předešlou konverzaci u počítače a začne připravovat něco k snědku. Samozřejmě se na ní nemůže zlobit za to, že nic nenašla. Nejsnazší stejně asi bude si nahoře sednout a vybrat něco společně. Když přijde čas na jeho troufalou nabídku, je mírně překvapen, ale rozhodně potěšen, že ho Isleen neodmítne a nechá se vynést nahoru. Je na sebe poměrně pyšný, že se mu povedlo je oba dostat nahoru, aniž by zranil jí, nebo sebe. To se na něm prokáže spokojeným úsměvem, který ale na svou tvář pustí až ve chvíli, co po schodech sbíhá dolů, aby přinesl všechny dobroty, které předtím připravil. Popcorn už dopraskal, a tak ho přesype do misky, dokonce se mu povede všechno vzít najednou, přestože měl chvíli strach, že bude muset zametat střepy. Vrátí se tedy do patra a vše začne pokládat na stůl. Všimne si toho, že je Isleen trochu nepřítomná.* Stahuješ update?* Zavtipkuje tedy, čímž jí probudí z jejího snění. Vypadá to, že má něco na srdci, Edwin se mezitím posadí vedle ní, než Isleen konečně prozradí, nad čím přemýšlí. Jde na něm poznat, že ho její otázka docela zarazí. Pohled stočí ke své kytaře a zamyslí se.* Ehm... *Vysouká ze sebe, zatímco stále hledí na svou milovanou kytaru. Přestože je to možná zvláštní, nikdy předtím se mu nestalo, že by ho jeho návštěva poprosila o něco takového. Možná je to proto, že jeho nejčastější návštěvou byl Finn a přestože je Finn jeho fanynka číslo jedna, jeho kvílení rozhodně není důvodem pro jeho návštěvy. Je z toho trochu nervózní, ale současně ho potěší, že Isleen projeví zájem. Přeci jen, nebýt hudby, asi s ním tady nesedí. Otočí se na ní a se stydlivým úsměvem přikývne.* Tak jo. *Zaculí se, načež se zvedne a popadne svou kytaru. Posadí se zpátky na své místo vedle Isleen, párkrát brnkne, aby se ujistil, že je kytara správně naladěná, než se zamyslí, jakou písničku by jí měl zahrát. Přemýšlí, že by to mohlo být něco z jejich novinek, ale nakonec usoudí, že si nedůvěřuje natolik, aby to zahrál sám a bez chyby. Proto zvolí písničku s názve Dream boy, kterou napsal během svého pobytu v Americe. Přestože díky jejich pobytu v America získala jeho kapela dost slušné číslo posluchačů, současně to v něm vzbudilo i jakousi nelibost k tomu, že z něj každý dělá někoho, kým není. Přesně o tomhle ta písnička je. O jakémsi nereálném očekávání nejen ze strany jejich fanoušků, ale i ostatních lidí, kteří je víceméně znají jen jako ty lidi, co nahrávají své písničky online, nebo během jim přiřazené půl hodiny vystupují na podiu v baru. Přestože si ti lidé ale do hlavy vtlačí představu o tom, jaký Edwin je, nebo jaký by měl být, přestože je to daleko od pravdy. Píseň může mít na první poslech spíš nádech plný lásky, než skrytých strastí, které do jeho života hudba přivedla.* Ready? *Koukne po Isleen, než si odkašle a pustí se do hraní. Na začátku na něm jde rozhodně poznat, že je z celé situace nesvůj, dokonce se mu chvíli i červenají tváře. Hrát takhle jeden na jednoho je pro něj z nějakého důvodu strašně zvláštní. Možná je to tou intimitou? Jo, nad tím teď přemýšlej, to víš, že jo. Postupem času se ale uvolní a dá do své písničky vše. S poslední notou se ukloní do každé strany.* Díky, díky, díky že jste přišli! *Zahraje malé divadlo, kterým se snaží zahnat další nepříjemný moment, a to ten, kdy zjistí, jestli se ta písnička Isleen vůbec líbila.*
Obrázek
Uživatelský avatar
Isleen Dewi O'Hara
Příspěvky: 25
Registrován: pon 07. pro 2020 20:15:10
Přezdívka: RosaCar

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Isleen Dewi O'Hara »

Když se Edwin vrátí, opět zavtipkuje na téma robotů. Bohužel je ale příliš zamyšlená na to, aby stihla vtipně zareagovat. Její reakce je tedy velmi kostrbatá. V mysli se stále vrací ke kytaře, prostě ji nemůže dostat z hlavy. Její prosba jej očividně vyvedla z míry. To chápala, ale moc si přála, aby ji neodmítal. Kdyby se tak stalo, chápala by to, někdy na hraní nálada prostě není, ale nebyla si jistá, jestli by zvládla věrohodně skrýt zklamání. Když tedy Edwin se stydlivým úsměvem souhlasí, rozzáří se jí oči. Když na ni pak promluví, jen s úsměvem přikývne a těší se na písničku, do které se okamžitě zaposlouchá. Chvíli pozoruje Edwina, na kterém je sice poznat zpočátku nervozita, ale to je zcela běžné a normální. Ty jo, on je vlastně docela roztomilej, když je nervózní... Stop! To by stačilo Isleen, stihal se sebou provést v mysli krátký monolog, než její mysl odletěla někam mimo čas a prostor do jiných konců Galaxie. Vnímala hudbu a přemýšlela o textu, až se mohlo zdát, že v místnosti vůbec není. To se jí čas od času při poslechu hudby stávalo, ale teď už to dlouho nezažila. Zpět do reality ji vrátil až Edwin, který děkoval "obecenstvu." Její mysl se do místnosti vrátila tak rychle, že kdyby se právě nacházeli v animovaném seriálu, celou místnost by zahalil třeskot. Zatleskala mu, aby navázala na jeho divadýlko. Měla najednou tolik dojmů, že nevěděla, co má vlastně říct. Díky. To byla paráda. S vyjadřováním dojmů měla vždycky problém, ale většinou na ni její dojmy prozradil její obličej. Obdivuju, když někdo umí složit text.
Pokud se jim podařilo po hudební vsuvce vybrat film, nějakou chvíli se koukala, ale pak na ni začala padat únava a během filmu usnula, ačkoli se snažila zůstat vzhůru, jak to jen šlo. Když se pak náhle probudila, nevěděla v první chvíli, kde je. Nepamatovala si, zda se probudila už předtím a nějak se s Edwinvou pomocí dostala dolů, nebo jestli zůstala nahoře. Byla ale z předešlého dne tak moc unavená, že se rozhodla, že všechno zjistí až ráno, a opět usnula, na nic víc neměla sílu.
Odpovědět