Východní obytná zóna

Odpovědět
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od James Whittemore »

*Pozvání k líbání jejích rtů, jejího těla, k možnosti držet si její tělo tak blízko, jako právě on, by odmítl jen naprostý idiot. Hezké holky se zkrátka neodmítají. Ale ona byla něčím zvláštní, výjimečná. Ona byla někdo, kdo v jeho životě udělal největší rozruch, aniž by se o to vlastně snažila. Někdo, o kom se mu zdálo, sny to byly špatné i dobré. Někdo, kvůli komu se snažil chovat jinak, ale v jiném slova smyslu, než dřív. Dřív vytáhl vždy tu povahu, která mu nejvíc pomůže druhého člověka zmanipulovat, získat si jejich důvěru. S ní to tak ale není. Pro ní chce být opravdu a upřímně lepší. A teď stojí u ní a nárokuje si její rty. Tolikrát se mu o tomhle zdálo. A teď je to přímo před ním. Když ho při prozkoumávání jejího těla Dani zatáhne za vlasy, je to, jako by tahala za otěže jeho trpělivosti. Líbí se mu to a líbí se mu to hodně. Hlavně proto, že teď ví, že i jí se to líbí. Bylo by tedy zbytečné na něco čekat. Prostě jí popadne a odnese si jí do své ložnice, odkud jí neplánuje po zbytek večera propustit. Dnes je jeho, jenom jeho. Neunikne mu, jak si ho prohlíží, když si sundává tričko. V duchu se jí omluví, že jí nedopřál pohledů víc, ale to by znamenalo, že jí nemůže být nablízku a to bylo naprosto nepřijatelné. Když byly její ruce v jeho plné kontrole, pokračoval ve tvoření cestiček svými rty po jejím těle, její slabé sténání a jeho jméno akorát přitopilo pod kotlem. Stačilo tak málo, jenom jeho jméno, které vyšlo z jejích rtů a on už cítí, jak moc blízko je k tomu, aby přetekl a prostě se jí zmocnil. Bez žádných pozlátek, jemných doteků a sladkých slov. Chce všechno, co mu může nabídnout a on je ochoten dát jí všechno, co si ona chce vzít. Po jejích dalších slovech mu vyskáče husí kůže po celém těle a na chvíli se zarazí ve svých počinech. Do háje. Do háje, do háje, do háje. Opakuje si v hlavě ta dvě slova, protože ví, že tady to končí. Víc trpělivý už být nezvládne. A ona mu teď otevřela dveře, které vedly k nádherným momentům, spojení dvou těl. Prosit ho znovu nemusí. Jen hlupák by se nechal prosit víckrát. Strhat z ní oblečení a prožít s ní to, co s nikým jiným. Takový je jeho plán.
Po vrcholu nemá daleko k tomu, aby se rozpustil a vsákl do matrace pod nimi. Leží na zádech, divoce oddychuje a očima sleduje pomyslný bod na stropě jeho ložnice. Potřebuje chvilku. Potřebuje chvilku, na to aby popadl dech a uvědomil si, že je vážně vzhůru a tohle není jen další z jeho zvrácených snů. Jako by se o tom chtěl přesvědčit, natočí hlavu na stranu a pohlédne na Dani, která leží vedle něj. Natáhne se po ní a beze slov si jí přitáhne na svou hruď, ruce kolem ní pevně obmotá, jako by jí nikdy neplánoval ze svého sevření propustit. Chce jí mít ještě chvíli u sebe. Potřebuje cítit teplo jejího nahého těla proti tomu jeho, její jemnou kůži a cítit její vůni. Hruď se mu stále zběsile zvedá, dech má zrychlený a asi by ho nepřekvapilo, když by mu srdce vynechalo službu. Obzvlášť po tom, jak se o sebe během posledních týdnů staral. Jednou rukou začne Dani jemně jezdit po zádech, druhou ruku si dá pod hlavu a pořád se dívá do stropu. V hlavě mu hrají obrazy toho, co se dělo, vidí jí v celé své kráse, její pohledy, její rty, které křičí jeho jméno. A když si vzpomene, jak to celé vlastně začalo...* Prosím, křič na mě častěji. *Vyvalí ze sebe jedním dechem. Takhle se dlouho po akci necítil. Nikdy to pro něj nebylo zrovna...náročné. Nikdy se netřásl, jako teď. A ještě nikdy se jako teď necítil. Za to všechno může jen a jen ona.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Danielle Elizabeth Killiene
Příspěvky: 230
Registrován: ned 23. bře 2014 20:39:07
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Danielle Elizabeth Killiene »

*Její slova měly ten správný účinek, který chtěla. Je to na něm vidět. Doslova z něj sálá horkost a chtíč. A jí se to hodně líbí. Líbí se jí, že ho do tohohle stavu dovedla jen slovy. Přijde si teď tak žádaná, jako snad nikdy. A to jen díky němu. Ještě včera by tohle považovala za nemožné. Jakože, často myslela na jejich polibek před jejím domem nebo se ráda dívala při práci na jeho ruce a přemýšlela, co všechno by se s nimi dalo dělat. Nikdy taková ovšem nebyla. To jen kolem něj si přijde jako by se vrátila do pubertálních let a nemyslela na nic jiného. A hlavně to považovala za nemožné po tom, jak se k ní celou dobu choval. A teď tu leží pod ním, polonahá, zadýchaná a trochu červená v tvářích, dívá se mu do očí a pohledem ho prosí o uvolnění. Celá ta jejich situace se odstupňovala na takovou úroveň, že teď už není cesty zpět. Teď nesmí couvnout. Z jeho pohledu je jasné, že nechce, ale s ním je možné vše. Může ji teď poslat do háje. Nebo jí to nějak oplatit. K jejímu milému překvapení, ji nic takového nečeká. Čeká ji pravý opak. Krásný, divoký opak.
Zadýchaně jen leží na jeho posteli a dívá se do stropu. Wow. Tak tohle absolutně nečekala. Samozřejmě, přemýšlela o tom, jaké by to mohlo být. Ale takové to nikdy v její hlavě nebylo. Ani v těch proklatých knihách z červené knihovny. Právě si přijde jako by měla nad všemi těmi uspokojenými ženami navrch, protože zažila něco mnohem víc, než ony. Zažila dokonce víc, než spisovatelky, které tyhle své postelové sny psaly. Přijde si díky tomu neuvěřitelně dobře. Samozřejmě, nejen kvůli tomu. Její zkušenosti byly právě otřeseny v základech. Slyší vedle sebe Jamese, jak oddechuje stejným tempem jako ona a přemýšlí, co se mu teď asi tak honí hlavou. Jestli myslí i on na to, co právě udělali, jestli se mu to líbilo nebo jestli toho naopak lituje. Podle toho, jak se tvářil a s jakou surovostí se na ni vrhnul si myslí, že se mu to líbilo. Ale co ona ví. Třeba je to dobrý herec. Ucítí na těle horké ruce, které se kolem ní obtočí a pak už je natisknutá u něj. Tak se mu to přece jen líbilo. Jinak by se k ní takhle netulil. Cítí, jak je stále zadýchaný a když položí ruku na jeho hruď, tak ucítí i jeho rychle bijící srdce. To ji donutí se malinko pousmát. Takže mu dala docela zabrat. Je ráda, že v tom takhle není sama. Jakmile pronese svou poznámku o křičení, tak se zasměje. Nikdy by si nemyslela, že jí o to bude ještě prosit. I když možná to díky té hádce bylo tak divoký. Možná by i ona sama chtěla víc křičet. Teď už je doopravdy přesvědčená, že se to líbilo i jemu.* Tak víc křičet? Ještě předtím jsi mi řekl, že to je to poslední, co bys chtěl. Takže jak to teda je? *Řekne mu do krku, na který ho následně políbí. Ani neví, jestli tohle může. Možná je na takové mazlení ještě moc brzo? Chce vůbec, aby tohle došlo z mazlení do vztahového mazlení? Chce to James? Třeba je jen na nezávaznou akci. Třeba by to tak bylo nejlepší. Chtěla by to ona? Zapřemýšlí, jestli jí by se to líbilo jen jako nezávazný vztah. Jen přátelé co se občas dostanou do postele toho druhého. Moc neví, co si teď o tomhle má myslet. Nechce říkat, že se spolu vyspali jen kvůli hádce a frustraci, ale kdyby k tomu nedošlo, tak tu teď neleží. Možná je na nějaké škatulkování ještě moc brzo? Měla by přestat přemýšlet. Měla by vypnout mozek a jen ležet. Ležet, hřát se v Jamesově objetí a užívat si té přítomnosti člověka. Od jejího posledního sexu uběhlo…pár let. Proto se v tomhle už tolik neorientuje a vyžívá se v tom lidském kontaktu, který má teď k dispozici. Skoro zapomněla jak to vlastně v tomhle světě chodí. Ale opět by o tom měla přestat přemýšlet. Ví jen, že teď se jí z postele nechce zvednout a neplánuje to ani v dohledné době. Pokud ji teda James nevyžene. Zavře oči a ještě víc se k Jamesovi přitulí. Nechce, aby ji vyhodil. Je trochu unavená, ale taky je jí tu s ním příjemně.* Prosím, nevyhazuj mě. *Zašeptá mu do krku a zavře oči. Teď může doufat jen v to nejlepší a to, že ji ještě nechá se o něj hezky ohřívat jako takový malý blonďatý toast v toastovači.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od James Whittemore »

*S pohledem upřeným ke stropu se mu pomalu všechno kolem něj přestává točit, srdce se uklidňuje, stejně jako jeho dech. Obzvlášť teď, když má Dani zase blízko u sebe a může si ještě chvíli užívat tepla jejího těla zjišťuje, jak uklidňující to vlastně může být. Nikdy si nedopřeje s někým jen tak prostě ležet v posteli. Vždycky dojde jenom na to a v dalších vteřinách už se zvedá, buď aby svou společnost vyhodil z bytu, nebo se alespoň odebral do sprchy a mohl být sám, doufajíc, že zmizí sama. Teď nic takového ale nechtěl. Chtěl jí mít tady, přesně tam, kde je. Když se Dani rozesměje, samotnému se mu na tváři objeví úsměv. Poslouchá, jak si ho za jeho slova dobírá a pobaveně zakroutí hlavou Potvora. Ještě bude zlobit. Přestože spolu právě zažili něco neskutečného, její rty na jeho krku pošlou záchvěv jeho tělem.* Vždyť moc dobře víš, co tím myslím. *Prohodí bez jakýchkoliv zábran a jednou rukou jí pohladí ve vlasech. Uvědomuje si, že vlastně neví, co si teď může dovolit. Je ze všeho pořád strašně zmatený, hlavně ze všech těch pocitů, které se v jeho nitru melou. Když přišla, cítil vztek, nenávist a bolest. To se poté přehouplo v chtíč, touhu a absolutní šílenství, když by si to Dani celé nakonec rozmyslela a on neměl jak upustit páru, pravděpodobně by explodoval. A teď? Teď ani sám neví, jak se cítí. Tenhle pocit nezná. Je nový, ale je mu zvláštně příjemný. Spokojenost, možná? Beztak nesejde na tom, jak se cítí on, dokud nebude vědět, jak se cítí ona. Chtěl by jí třeba dát pusu do vlasů, ale neví, jestli může. Jestli je to teď vhodné. Tedy, jeho rty se během dnešního večera objevily na spoustě jiných, zajímavějších místech, ale tohle mu připadalo jiné. Jako by tím překračoval nějakou hranici, o které vlastně ani neví, jestli existuje. Rozhodne se nic neriskovat a raději si jen užívat její přítomnost, dokud může. Tiše si povzdechne a svou tvář trochu nakloní jejím směrem, aby na ní aspoň trochu viděl. Její další slova ho absolutně šokují. Netušil, že by je mohl slyšet. Že by chtěla zůstat. Tady, s ním? Srdce se mu rozbuší zase o trochu rychleji. Ta část jeho mozku, která je stále obývána tím starým, děsivým Jamesem nedokáže pochopit, že je něco takového možné, aniž by jí musel vyhrožovat, unášet nebo opíjet. Tohle se mu povedlo bez jakýchkoliv odporných šíleností. A ona tu teď s ním chce být déle.* Nevyhodím. *Pronese jemně do jejích vlasů, po kterých jí znova pohladí. Neví, jak se s tímhle vyrovnat. Zná jenom hrubost, vztahy které jsou jen o sexu a ničem jiném, není v nich žádná náklonost nebo sladké momenty. To, co teď prožívá s ní je něco naprosto nového a on zkrátka neví, jak se s tím vypořádat. Zavře oči a snaží se uklidnit svou mysl. Párkrát se hlouběji nadechne, nechce Dani nijak vyrušit a vyhnat jí z jeho hrudě. Je čas se na chvíli zastavit. Uklidnit se.* Chceš skočit do sprchy? *Zeptá se jí po pár minutách chraplavým hlasem. Nechce jí pouštět. Ale taky nechce, aby tady ležela nahá, upocená a byla jí zima. Opatrně jí ze sebe sesune a posadí se. Pohlédne na ní, napůl zahalená v jeho peřinách, vlasy pocuchané a tváře pořád rudé. Přesně takhle jsem si tě vždycky představoval. Ušklíbne se a nakloní se k ní, aby si mohl ukradnout ještě jeden sladký polibek. Mmm. Potom vyskočí z postele a natáhne na sebe alespoň trenky, načež se vydá do koupelny, připravit jí ručník. Moc jich neměl. Ostatně, ničeho moc neměl. Ručníků, talířů, skleniček. Vždycky žil sám, a tak pro větší počet domácích potřeb nikdy nebyl důvod. Vrátí se z koupelny a posadí se na roh postele, pořád trochu semletý jejich harašením. Jestli Dani využije jeho sprchu, nechá jí se v klidu umýt, pokud ovšem nebude chtít jinak. V takovém případě by mu nedělalo problém se k ní přípojit.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Danielle Elizabeth Killiene
Příspěvky: 230
Registrován: ned 23. bře 2014 20:39:07
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Danielle Elizabeth Killiene »

*Opře se o ruku, aby mu viděla do tváře a dělá, že opravdu tvrdě přemýšlí nad tím, co teď řekl. Potom zavrtí hlavou a vrátí se zpátky do jeho objetí.* Ne. Fakt nevím, co tím myslíš. *Přitiskne se k němu a hlavu si znovu schová do jeho krku. Ještě než se pořádně uvelebí, tak se natáhne k jeho uchu a zašeptá.* Možná mi to budeš muset vysvětlit. *Vrátí se znovu zpátky a usmívá se nad touhle jejich malou hrou. I když právě prožila takovou extázi, tak s podivem nemá dost. Ani by se nezlobila, kdyby se teď na ni znovu vrhnul. Vrhne ji to do víru myšlenek, jestli se to vůbec hodí. Jestli to, co teď dělají, se dělá po sexu normálně nebo jestli to je něco, co by vůbec dělat neměli. Všechno je hrozně matoucí a vůbec hrabat se teď v jejích myšlenkách je dost kontraproduktivní. Všechny jí totiž lítají hlavou a každá otázka nebo myšlenka vytvoří další otázku nebo myšlenku. Takže právě teď je její hlava to poslední místo, kde chce hledat odpovědi. Znovu se víc přitulí k Jamesovi a zaslechne jeho hlas, kterým ji ujišťuje, že dnes tu bude moct zůstat. Ucítí ve vlasech jeho ruku a docela se jí to i líbí. Takové malé ujištění, že to myslí vážně. Chvíli si tenhle jejich moment užívá a pak ji vrátí do reality jeho hlas, kterým se jí ptá jestli chce do sprchy. Chvilinku nad tím přemýšlí a pak souhlasně přikývne. Možná by se cítila líp a myslelo by jí to líp, kdyby se vrhla do teplé vody. James vedle ní se posadí, ale dál už se nehýbe. Podívá se na něj a zjistí, že si ji prohlíží. Teď, když není poháněna vším tím chtíčem, tak by se chtěla víc zahalit. Ale James ji předběhne a než stihne něco udělat, tak jí vlepí malý polibek na rty. Usměje se a sleduje, jak si natahuje trenky. Možná by jí ani nevadilo, kdyby si je nezval, ale tak třeba příště. A pak už James zmizí, zřejmě do koupelny. Poprvé od chvíle, co sem přišla, se rozhlédne kolem sebe. Ani si jeho byt pořádně neprohlédla. Opře se o lokty a rozhlíží se po jeho ložnici, která je…strohá. Ne jako její. Ta její je možná trošku přeplácaná, oproti té jeho. Ale chápe to, je chlap, nepotřebuje mít všude kolem svíčky, plný regál květin nebo několik obrázků. V rozhlížení ji vyruší James, který ji přinesl ručník. Usměje se na něj a poděkuje.* Díky moc. Kudy do koupelny? *Zeptá se a vyleze z pěkně vyhřáté postele. Natáhne na sebe kalhotky a tričko. Zatím nic jiného nepotřebuje. Navíc, ráda by si udržela nějaké dekorum, i když už ji nahou viděl. Teď by byla radši zahalená. Jakmile jí dá James instrukce, kudy do koupelny, tak se tam i vydá. Po cestě se moc nechce zastavovat, ale rozhlíží se po jeho bytě, aby zjistila, jak to tu vlastně vypadá. Trochu se zastydí, že byla tak zaměřená sama na sebe, že si ani nevšimla, jak pěkný byt James má. I když je uspořádán celkem jednoduše a není tu skoro žádná dekorace, sedí jí to k němu. Zaleze do koupelny, kde se zahlédne v zrcadle a zastaví se. Nikdy se neviděla s takovým…divokým vzhledem. Vlasy má dost rozcuchané, tváře pěkně červené a některá místa na krku má trochu nafialovělá. Nedá jí to a trochu se nad tím usměje. Ještě nikdy takhle nevypadala. A dost se jí to líbí. Přejde ke sprše, zapne si vodu a svlékne se. Jakmile je voda dost teplá, tak si vleze dovnitř, zatáhne závěs a stoupne si pod teplý proud vody. A po tom divočení, které teď zažila je to tak příjemné. Rychle ze sebe smyje všechen pot a jiné tekutiny a využije k tomu trochu Jamesova sprchového gelu. Hold bude vonět jako on. Co se dá dělat. Musí si domů pořídit ten stejný, aby ho tam James mohl mít, pokud někdy bude u ní. Pozastaví se nad svou myšlenkou a zapřemýšlí nad tím, co ji to teď napadlo. Už je zase mezi svýma myšlenkami a neví jak z nich pryč. Nechce, aby tohle bylo naposledy co Jamese uvidí. Ale neví, jak se cítí na to, aby mu kupovala jeho sprchový gel k ní domů. Na to je to ještě moc čerstvé. Znovu vypne své myšlenky a rozhodne se to nechat na později. Až bude sama a nebude kolem ní James, který ji tím svým kukučem vůbec nepomáhá. Vyleze ze sprchy, utře se ručníkem, který ji tam připravil James a usuší si konečny vlasů, které si nechtěně namočila. Následně se znovu oblékne do trička a kalhotek a vydá se zpátky do ložnice. Jakmile ho zahlédne, tak se usměje a trochu nervózně stojí mezi dveřmi. Co teď? Co teď budou dělat? Co by se teď vůbec mělo stát?* Takže, co teď? Chceš jít spát? Nebo je na tebe ještě moc brzo? Nebo mám jít domů? Jestli chceš, tak klidně půjdu domů. Víš jak, nechat ti tu soukromí a tak. *Trochu nervózně si zastrčí vlasy za ucho a zkouší se z něj nějak poznat, co teď přijde za odpověď. Moc sama neví, co by chtěla za odpověď a pokud by se to snažila ve své hlavě vyřešit, znovu by se do toho zamotala.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od James Whittemore »

*Pochybuje, že si Dani uvědomuje, jak moc teď svýma svůdnýma řečičkama dráždí hada bosou nohou. Jestli v tom bude ještě chvíli pokračovat, neručí za sebe. Nechce teda, aby si o něm myslela, jaký je to nenasyta a nemyslí na nic jiného. I když teď je to zrovna pravda. V mysli mu pořád vyskakují obrázky toho, co spolu dělali a myslí si, že ho ještě nějakou dobu budou pronásledovat. Nějaké její šeptání by ho teď vlastně nemělo vůbec nijak rozházet. Jenže ona je tak zatraceně svůdná a sexy. Zajímalo by ho, jak moc se o to vlastně snaží. Sakra. Představy na to, co by s ní rád dělal přivedou do oblasti jeho boků pnutí, a tak se raději rychle posadí a přikryje se peřinou. Stejně si neodpustí ukradnout si další pohled na ní, než se zvedne z postele a vydá se do koupelny, aby mohl Dani připravit nějaký ten ručník. Otevře skříňku vedle umyvadla a vyndá z ní jeden ručník, který následně odloží na umyvadlo a sám se o něj opře. Podívá se na sebe do zrcadla. Chvíli je při pohledu na sebe hrdý. Konečně dostal to, na co tak dlouho čekal. Současně měl ale strach. Nechtěl o to hned přijít, jako o všechno ostatní. Samozřejmě, že pokud by Dani chtěla odejít, už navždy, nemá jí v tom nijak zabránit. Co když odejde? Skloní se k umyvadlu a ledovou vodou si opláchne obličej. Musíš se probrat. Vypne kohoutek, popadne ručník a vydá se zpátky do ložnice. Opře se o futra a prohlédne si Dani, která se stále válí v jeho posteli a rozhlíží se kolem. Tak přece jen neodešla. Jistá jeho část se bála, že až se vrátí, uvidí možná tak prázdnou postel a jak se za Dani zavírají vchodové dveře. To by nebyl hezký pohled. A rozhodně ne tak hezký, jako ten, který se mu naskytnul teď. Sleduje jí, jak se obléká, přejede přitom pohledem každý kousek jejího těla. Jako by se dost nevynadíval předtím. Se spokojeným úšklebkem na rtech jí sleduje, jak se k němu přibližuje se záměrem dojít si pro ručník. Natáhne se po ní svojí velkou rukou a přitáhne si jí k sobě, hezky tělo na tělo. Nemůže jí přece jen tak nechat projít, no ne? Shlíží na ní dolů, následně se k ní sehne a ještě jednou jí za dnešní večer chamtivě políbí, neodpustí si lehce skousnout její ret. Taková sladká třešnička na konec.* Levé dveře na chodbě. *Odpoví a propustí jí ze svého sevření, ještě ze za ní kouká, jak mizí v koupelně, samozřejmě sjede celou její postavu, ale speciální pozornost věnuje jejímu zadečku. Hned co se za ní zavřou dveře, otočí se a zmizí zase v ložnici, kde sebou se slabým povzdechnutím hodí na postel. Co teď? Trochu mu zakručí v břiše. Uvědomí si, že vlastně nic nejedl. Měl v plánu si něco uvařit, jenže pak přišla ona, začala na něj křičet, pak se to celé nějak semlelo. Nechce se ale do něčeho pouštět, třeba má hlad i ona. Počká, až vyleze ze sprchy a zeptá se jí také. Mezitím může jen sedět na rohu postele a přehrávat si obrázky nahé Dani v hlavě. Nemůže se jich nabažit. Za chvíli slyší, jak se vypne voda a Dani ťapající po chodbě. Když se objeví ve dveřích, skoro by jí nepoznal. Od té rozpálené ďáblice má teď ten stydlivý andílek před ním hodně daleko. Usměje se na ní a zvedne se z postele. S pohledem vlka, který sleduje svou kořist si jí prohlíží, zatímco k ní pár kroky přejde a pramínek vlasů jí zastrčí za ucho. Ano, chce se jí dotýkat, pořád a všude. Ať je to třeba jen blbej pramínek vlasů. Nad jejími slovy zakroutí hlavou.* Nechci, abys někam chodila. *Zabručí tiše a prsty jí přejede po tváři.* Pokud teda nechceš ty, to je jasný. Jestli tu se mnou nechceš být, doprovodím tě, jen si taky dám rychlou sprchu. *Protlačí se kolem ní do chodby, ještě se zarazí a znovu se na ní otočí.* Ale vážně nechci, abys chodila. *Zopakuje ještě jednou, načež se sám vydá do sprchy. Netrvá mu to dlouho. Nechce, aby tam Dani byla dlouho samotná a cítila se v jeho bytě nepatřičně. Když vyleze s ručníkem kolem pasu, na chvíli zase zmizí v ložnici a hodí na sebe nějaké oblečení na doma.* Chceš něco půjčit? *Houkne na ní. Páni. První noc a ty už jí cpeš do svýho trička? Vyndá jí případně ze skříně nějakou jeho mikinu a tričko, ať si vybere, co se jí líbí víc a vyrazí z ložnice do kuchyně.* Přemýšlel jsem nad tím, že mám docela hlad. *A na tebe mám chuť.* Dala by sis něco? *Zeptá se a otevře ledničku. Musí se o ní dobře postarat. Splnit jí každé přání...*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Danielle Elizabeth Killiene
Příspěvky: 230
Registrován: ned 23. bře 2014 20:39:07
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Danielle Elizabeth Killiene »

*Jakmile je připravena na cestu do koupelny, tak zahlédne, jak si ji James prohlíží a musí se nad tím trochu usmát. Ani nechápe, co ho k tomu vede. jestli se mu fakt tolik líbí nebo jestli je za tím něco jiného. Jakmile se vydá směrem k Jamesovi a snaží se kolem něj protáhnout, tak ucítí velkou, teplou ruku, která se jí obtočí kolem těla a najednou je opět přitisknutá na jeho těle. Hm. Na tohle by si možná i zvykla. Přijde jí to hrozně zvláštní, že z ní doslova nemůže spustit ruce. Zároveň jí to přijde hrozně příjemný. A vtipný. Celou dobu, co si ji drží v náručí, tak se usmívá a pak si znovu ukradne její rty. A i když je to krátký polibek, to jeho kousnutí v ní znovu zažehne oheň. Hm. Umí hrát. Předtím ho provokovala ona a teď to zase dělá on. Syčák. Jakmile ji pustí, tak se neubrání širokému úsměvu a zavrtí nad ním hlavou.* Teď si kvůli tobě budu muset dát studenou sprchu. Takže díky. *Protáhne se s úsměvem kolem něj a jde po jeho instrukcích do koupelny, kde se jí v hlavě začne přehrávat celá jejich dnešní akce. Od hádky, po líbání na lince až k dokonalému spojení. Celé se jí to zdá až podezřele moc dobré. Neví, jestli udělala něco tak úžasného, že by si takovou odměnu zasloužila, ale zřejmě ano. Je tady, hezky červená ve tváři, rozcuchaná a velmi uspokojená. Vleze si do teplé vody a po všem tom mytí si na chvilku ještě zapne studenou sprchu, protože ten polibek, co jí před chvilkou dal v ní rezonuje ještě teď. Z koupelny vyleze čistá, vonící po jeho sprchovém gelu a s pořádným zmatkem v hlavě, který v ní probudil právě onen sprchový gel. Neví co teď prostě dělat. Ví, že nejlepší způsob, jak se s takovou situací vypořádat je nechat to plavat, ale to by musely její myšlenky doslova odplavat. Když vejde zpátky do Jamesovy ložnice, tak jí všechny myšlenky přejdou, protože sedí na rohu postele a dívá se na ni. Nechat plynout a myšlenky nechat odplavat. Sleduje, jak k ní po jejím nervózním koktání jde a znovu jí všechny myšlenky odplujou pryč. Zaregistruje, že jí strká vlasy za ucho a musí se usmát. Trochu posedlý těmi vlasy ne? James zakroutí nad její otázkou hlavou a to ji trochu uklidní. Ještě víc ji uklidní jeho prsty, které jí přejedou po tváři. Co to je do háje? Proč je u něj v náručí tak klidná. Když se James nabídne, že ji doprovodí domů, pokud tu nechce být, tak už chce zakroutit hlavou, ale on ji předběhne a skoro běží do koupelny. Ona ale nechce jít domů. Nemá na výběr, James jí zmizel, než stihla něco říct a teď musí počkat. Nechce mu teď nějak narušovat soukromí, jinak by mu už vlítla do koupelny a řekla mu to. Znovu se rozhlédne po bytě a zarazí ji, že tu nemá žádné fotky rodiny. Divné. Na to se ho možná bude muset i zeptat. I když její rodina nebyla její pravou rodinou, jejich fotky má doma skoro všude. Možná nemá rodinu. Stejně jako by pravděpodobně neměla ona, kdyby se jí neujala její adoptivní maminka. Možná by se neměla ptát. Možná to je pro něj bolestné téma. Radši to nechá na něm. Ať jí to řekne, až bude chtít. uslyší dveře koupelny a když se otočí, tak nevěří vlastním očím. James, celý vlhký a v ručníku. Bohové, děkuju za tohle vaše požehnání. Děkuju, že se na tohle můžu dívat. Děkuju, děkuju, děkuju. Než se stačí rozkoukat, James už je v ložnici a tak za ním zamíří. A přijde zrovna ve chvíli, kdy se převlíká. Děkuju bohové, že jste mě donutili se pohnout v ten správný čas, abych nepřišla o tohle krásné představení. Pozorně si ho prohlíží, jako předtím on ji a skoro ani nezaregistruje, že se jí na něco ptá, dokud na posteli nepřistane mikina a tričko. Spokojeně se usměje a vyrazí si pro oboje. Svlíkne si teda to své a vsune se do jeho, které jí je trochu velké. Ale to nevadí. Přijde jí to roztomilé. Na to si vezme jeho mikinu a vydá se za ním do kuchyně, kde už se James dívá do lednice. Posadí se na jednu z barových židlí u ostrůvku a opře si hlavu o dlaň. Dovolí si pohlédnout na jeho pěkný zadek a až pak mu odpoví.* Když o tom tak mluvíš, tak bych si něco i dala. A děkuju. Že tu můžu zůstat. Lepší než se tahat zpátky do západní. Navíc, to tu máš moc hezký. Do toho ještě ta pohodlná postel a příjemná společnost. Nezůstat, tak jsem hloupá. *Usměje se a dál si ho prohlíží u té lednice. Jako by se dívala na ten nejšťavnatější kousek jídla, který kdy viděla. Hned by ho sezobla jako malinu. Třeba se na to ještě dostane řeč. Trochu v to i doufá.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od James Whittemore »

*Nechá jí oblečení na posteli a vyrazí do kuchyně, zkoumat, co všechno má vlastně v ledničce. Slyší za jeho zády kroky a posouvání židličky, na kterou si Dani následně sedne. Trochu se mu uleví, že i ona má hlad. Aspoň nebude vypadat jak nenažraný prase. Sice není zas tak pozdě, ale některý lidi mají striktní pravidlo nejíst ve večerních hodinách. Což on absolutně nechápe.* Hm. *Zabručí polohlasně a začne se v ledničce přehrabovat.* Nejsem zrovna kuchař...můžu udělat jen něco rychlýho, špagety, tousty? *Zavře ledničku a otočí se na ní. Prohlédne si jí, jak v jeho oblečení sedí na barové stoličce, hlavu podepřenou a také si ho prohlíží. Ten pohled ho na chvíli zarazí. Rozhodně ráno nečekal, že se jeho večer vyvine tímhle směrem. Ráno mu přišlo jako reálná možnost to, že ho Dani úplně odsekne ze svého života, bude ho nesnášet a pravděpodobně ho i vyhodí a on si zase bude muset hledat novou práci. Nikdy by ho ale nenapadlo, že ten samý večer po jejich ranním incidentu bude u něj doma, navlečená v jeho oblečení po tom nejlepším sexu, co kdy zažil. Co se to s tebou děje? Pořád se z toho všechno pořádně nevzpamatoval. Z jeho pocitů, z otázek, jak to celé asi vnímá ona. Musí se napít. Na tohle se vážně musí napít. Projde kolem ní ke konferenčnímu stolku v obýváku a napije se z lahve piva, kterou nechal stát na stole, když se Dani objevila. Je to už ale nějaká doba a pivo je teď poměrně zteplalé, proto se zakření a lahev sebou odnese do kuchyně, kde jí postaví na linku. Lepší. Hnusný, ale cítím se lépe. Navíc Dani jeho společnost označí za příjemnou. Pár let zpět by se to rozhodně nestalo. Nikdy, nic z toho. Rty se mu roztáhnou do pobaveného úsměvu a on se opře o linku.* Tak příjemná společnost, jo? *Podráždí jí trochu. Společně se pak shodnou na toustech k jejich pozdní večeři a on se pustí do příprav. Možná ho trochu mrzí, že nemůže Dani připravit něco lepšího? Tedy, vařit se v tuhle dobu s pětihvězdičkovým jídlem by asi také nebylo úplně ideální, ale krmit jí tousty a těstovinami asi taky dlouho nemůže. Moment. Proč nad tím přemýšlí? Na chvíli se zapomene a při krájení mu sjede ruka, nůž zajede do jeho prstu a on bolestně sykne.* Do prdele! *Zanadává, nůž nechá ležet na lince a svou ruku přesune nad umyvadlo, aby moc nenadělal. Hluboké to není, nebolí to, ale teče to docela dost.* Promiň. *Omluví se Dani nějak tak instinktivně, asi za to, že nadával? A docela nahlas? Natáhne se po malém ručníčku a prst do něj zabalí, jen aby se aspoň mohl pohybovat po bytě a nenechával za sebou krvavou stopu. Trochu rozpačitě se otočí na Dani. Ta holka má snad sama o sobě léčivej efekt. Jinak si neumí vysvětlit, proč se skoro okamžitě dá do smíchu.* Doufám, že je máš ráda krvavý. Jinak je nedělám. *Zasměje se nad svým špatným vtipem, zatímco ručník pořád tiskne na prst. Obyčejně by ho taková situace docela naštvala. Naštvala by ho jeho neschopnost, možná by nadával trochu víc, nebo do něčeho praštil. Ale teď ne. Teď se směje jak naprostej idiot vtipu, kterej je ještě k tomu dost špatnej.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Danielle Elizabeth Killiene
Příspěvky: 230
Registrován: ned 23. bře 2014 20:39:07
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Danielle Elizabeth Killiene »

*Společně se shodnou na toustech a je to pro ni taková příjemnější varianta než špagety. Je přeci jen večer a nějaké velké jídlo by si ani nedala. Toast je takový akorát. Je zvědavá, jak ho dělá James. Jestli to je jen suchý kousek chleba nebo je na něm něco extra speciálního. Se svými bohy se ovšem shodne, že jeho zadek a vlastně on celý je něco extra speciálního. Ani by dnes nemusela jíst. Stačil by jí on a jeho příjemná společnost. Sleduje ho, jak krájí chleba a nejvíc ji zaujmou jeho paže. Jak jinak že? I když pracuje s něčím tak delikátním, jako chleba, je vidět, jak obří jsou jeho ruce a jak statné jsou jeho paže. Mohla by se na ně dívat celý den. Teda pokud by jeho milost vynechala to řezání a krvácení. Jako by celou tu podívanou sledovala z pohledu třetí osoby. Jak ona kouká, James řeže, ale zřejmě nedává pozor a najednou zajede nožem do svého prstu. A ona to viděla. Viděla, jak se nebezpečně blíží k prstu, ale nestihla ho zastavit. I když se to nestalo jí, zabolí jí z toho prst a trochu se jí z toho navalí. Přeci jen, vidět krev není nic příjemného. V jedné knize o tom četla, že je to jen projev naší mysli, která si uvědomí, že vlastně nejsme nesmrtelní, ale že se nám kdykoliv může něco stát. Ona si po jejich hrátkách přišla neuvěřitelně. Přišla si jako bohyně. Nesmrtelná. Oslňující. Ale tahle podívaná ji dokonale uzemnila zase zpátky. Snaží se zadržet své tekutiny v sobě a vyskočí ze židle, aby nějak pomohla Jamesovi. Ovšem ten to má viditelně pod kontrolou, jelikož je jeho prst zabalený v ručníku. Ovšem to tu krev nezastaví před tím, aby vytekla, že? Musí si to teď pořádně přidržovat. Vypadá to, že večeře je teď na ní. Zarazí ji, když zaslechne smích a podívá se na něj, jestli se téhle situaci opravdu směje. A je to tak. Nejdřív ji napadne, že je v nějakém šprýmařském pořadu a celý tenhle večer byl jen součást nějakého vtipu. Ale nikde nejsou žádné kamery. Nikde se jí nesmějí další lidé a jsou tu jen oni dva. Dovolí se tedy trochu pousmát, ale stejně bere tuhle situaci trochu vážněji než on. Zaslechne jeho vtípek a trochu se mu zasměje. Dobře možná trochu upustí od té vážnosti, ale jen na chvilku. Vtip to teda moc dobrý nebyl, ale oceňuje snahu.* Nějak vtipnej, na to, že sis skoro uřízl prst. *Dojde k němu a popostrčí ho k barovým židličkám.* Sedni si, drž si to a já to radši udělám. *Řekne s úsměvem a podívá se do všech skříní, aby se seznámila s jeho obsahy. Přeci jen, tohle bude muset být rychlé.* A ne, že se budeš zvedat. Budeš sedět na zadku a koukat se. *Mrkne na něj a dostane fikaný nápad, jak ho udržet na židličce. Jakmile se mu znovu přehrabuje ve skříňkách, tak se nastaví přesně tak, aby měl James krásný výhled. A ještě se tam trochu zavrtí. Vyndá si pánvičku, jako by právě teď nic nezkoušela a přejde k ledničce, kde vezme máslo, sýr a šunku. Ta bude pro Jamese. Pro ni jen sýr.* Nebudu se tě ptát, jak to máš rád. Teď ti ho totiž udělám, jak to mám ráda já. *Znovu na něj mrkne. Tentokrát to byla taková slovní hříčka. Tohle bude ještě zábava. Položí pánvičku na sporák a zapne ho na nízký stupeň, aby se pomalu prohřívala. Uřízne 4 krajíčky, namaže je ze všech stran a položí dva na pánev, kde to pěkně zasyčí. Na její kousek položí dva plátky sýra a na Jamesův sýr-šunka-sýr. Následně oba výtvory přiklopí posledními krajíčky a celý toast obrátí, aby se opekla i druhá strana a sýr se hezky rozpustil. Mezitím se natáhne do skříňky a vyndá dva talíře. Na každý naloží jeden toast, vypne plotýnku a s úsměvem postaví talíř před Jamese a před její místečko u ostrůvku.* Tak doufám, že ti toast à la Dani bude chutnat. Tak jako já. *Neodpustí si ještě jednu malou poznámku a pak už si sedá na židličku a sleduje jeho reakci na její počin. Není to nic dokonalého, ale aspoň si u toho zvládla neuříznout prst.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
James Whittemore
Příspěvky: 124
Registrován: ned 11. led 2015 15:31:12
Přezdívka: Dolor

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od James Whittemore »

*To, jak se na něj Dani nevěřícně kouká ho pobaví ještě víc. Možná by se ale vážně měl přestat smát jako šílenec, než se Dani sebere a nechá ho tu samotného, s rukou od krve a nedodělanými tousty. Když ho označí za vtipálka, jen nevinně pokrčí rameny a nechá se postrčit k barovým židličkám, na jednu z nich se usadí a začne zkoumat ručník, který se pomalu nasakuje v jednom místě krví. Její rozkazy okamžitě poruší, začne totiž ručník odmotávat, aby se podíval, jak na tom jeho prst je. Skoro se až diví, že pořád krvácí, o dost víc, když na to teď ještě k tomu netlačí. Proto to raději rychle zabalí, než si toho Dani všimne a poslušně vyčkává na další rozkazy.* Můžu se koukat na tvůj zadek? *Zeptá se s úšklebkem na rtech. Dani ale podle všeho jeho slovy není nijak zaskočená, ještě se před ním nakrucuje. To už si rovnou můžeš na nějakej talíř sednou a naservírovat mi sama sebe. Napadne ho, zatímco si užívá svůj výhled.* Když bych věděl, že si musím uříznout prst, aby ses o mě začala starat, udělám to už dávno. *Zavtipkuje, trochu tím možná naráží na to, jak dlouho je vlastně Dani v jeho hledáčku. Přestože dřív to bylo jiné, než teď. Dřív to byla zábava, oběť, malá srnka, kterou chtěl ten velký zlý vlk za každou cenu ulovit a sníst. Pořádně si na ní slupnout. Ostatně, to chtěl i teď. Jen jeho důvody byly trochu jiné. Už to pro něj není zábava. Dívá se na ní spíš jako na někoho, koho nejdřív musel ztratit, aby mu došlo, jak moc ho vlastně v životě potřebuje. A to jí vlastně nikdy pořádně neměl. Z myšlenek ho probudí její provokativní poznámka, za tenhle večer už několikátá. Přestaň, jinak místo toustů budu mít tebe a ty budeš o hladu.* Tak to už se těším. *Odpoví jí a po jejím vzoru na ní mrkne zpátky. Když se vzduchem začne linout lahodná vůně, zvedne se ze židličky a odkráčí do koupelny. Jestli si chce tousty vychutnat, rozhodně nemůže mít místo ruky krvavý ručník. Vyhrabe lékárničku a prst si řádně ošetří, teda nejlépe, jak jednou rukou zvládne. Když se vrátí, Dani už servíruje, posadí se tedy zpátky na svou židličku a vyčkává. Když se před ním objeví talíř, uvědomí si, jak moc se na nějaké jídlo vlastně těšil. Dani ho zase obdaruje další poznámkou, nad kterou už musí jen nevěřícně zakroutit hlavou. Tímhle tempem bude ona ta, co si bude dovolovat čuňačinky v knihkupectví.* Jestli chutná tak dobře, jako ty, tak si myslím, že nebude jediný problém. *Nakloní se k ní, rukou si jí přitáhne k sobě a než se zakousne do toustu, ještě si ukradne polibek. Oba se pořádně nadlábnou, nádobí skončí jen ve dřezu. Rozhodně teď nechce plýtvat čas takovou aktivitou. Ne, když se může s Dani tulit na gauči při sledování nějakého programu na televizi. To ale netrvá dlouho. Dani za okamžik na jeho ramenu usne, natáhne se tedy po ovladači a televizi vypne, aby jí snad nevzbudila. Určitě je po takovém dni unavená víc, než dost. Neodpustí si chvilku se na ní jen dívat. Na to, jak pokojně oddechuje. U něj v náručí. Do prdele. Když i on sám uzná za vhodné, že už je to trochu děsivé, opatrně se zvedne a popadne jí do náručí, odnese jí do ložnice a položí jí na postel. Sám ještě na chvíli odběhne, zhasnout ve zbytku bytu a uklidit oblečení, které ze sebe jen strhal v koupelně. Když se vrátí do ložnice, Dani stále oddechuje, jen se stihla roztomile zabalit do jeho peřiny. Neubrání se slabému úsměvu. I když bez nějakých peřin a oblečení celkově vypadá přímo božsky, tohle taky není špatný pohled. Zaleze si vedle ní a obmotá ruku kolem jejího pasu, pořádně se k ní přitiskne, aby cítil teplo jejího těla a mohl tak pohodlně usnout. Možná vůbec poprvé v životě.*
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Danielle Elizabeth Killiene
Příspěvky: 230
Registrován: ned 23. bře 2014 20:39:07
Přezdívka: Speedy
Bydliště: Gold Pit

Re: Východní obytná zóna

Příspěvek od Danielle Elizabeth Killiene »

*Celou cestu v taxíku přemýšlela nad jediným. Nad slovem, které teď pěkně zamíchalo kartami. Rád. Ta malá holčička ani neví, co v nich teď tím jedním slovem rozdmýchala za myšlenky. Skrz sklo sleduje světla jejich města a přemýšlí, co se teď bude dít. Atmosféra mezi nimi se znatelně změnila. Jak se předtím nechtěli od sebe vzdálit, teď jako by se tím jedním slovem všechno změnilo. James má celou cestu zavřené oči a jakoby se uzavřel do své vlastní hlavy. Pohledem se přesune ze skla k němu a prohlédne si ho. Teď ji totiž nevidí a má možnost to dělat nerušeně. Všechny ty myšlenky, které jí běhaly hlavou, když nevěděla co s ním je, se neobjevily jen tak, že? Byly jen někde hezky skryté a teď, když věděla, že jim jde obou o život, tak se prodraly na povrch. Pro ni je to zatím těžké se bavit o slově rád. Ale ví, že jí James není lhostejný. Ne po dnešku. Po dnešku jí přijde, že je všechno jinak. Je v tom něco víc. I pro ni. Po dlouhé době má zase ty podivné motýlky v břiše a nepříjemný pocit u srdce. Jako by se jí svíralo. Možná to je strach? Strach z toho, že ji má rád jen jako kamarádku a zároveň strach z toho, že ji má rád jako něco víc. Všechny ty protichůdné emoce jí pořádně mlží mozek a nejradši by nad tím nepřemýšlela. Nejradši by nechala všechno tak nějak vyplynout. To by se ale nesmělo stát tohle. Teď je v tom celá zamíchaná a pořádně neví, co si myslet. Jakmile taxík zastaví u Jamesova komplexu, tak vyleze ven a poděkuje v duchu taxikáři, že zrovna, když se začínala dusit, tak dojela na místo. Pořádně se nadechne a pak za sebou zavře dveře. Čerstvý vzduch trochu pomohl, ale ne moc, protože její pohled se střetne s tím Jamesovým a znovu je tam, kde byla předtím. Zmatená mezi svými myšlenkami. Společně se vydají k jeho bytu a ji napadne, jestli náhodou neměla vystoupit až u sebe doma. Třeba by si tak mohla utřídit myšlenky a stejně tak James. Pokud by to bylo něco, co chtěl. Ovšem po dnešních zkušenostech nechce být sama. I když by jí to přineslo klid na mysli, chce být vedle něj. Celou tu dobu, co byla tam dole sama, tak jen myslela na to, jak moc by chtěla být zase vedle něj. A teď si to nechce upírat. Radši bude ve svých myšlenkách trpět a utápět se v otázkách, než aby byla doma sama. Společně míří k jeho bytu a cítí, jak jí víc a víc buší srdce. Neví, co se teď stane, ale není ji příjemné být vedle něj jen tak potichu a nevědět, co se u honí hlavou. Zastaví se s Jamesem před jeho bytem a čeká až odemkne dveře. Už chce být uvnitř. V té jejich malé bublině, ve které jí je tak dobře. Vejde za ním do bytu a sundá si svetr a boty. Všechno je špinavé od prachu a kamení. A nerada by tu ten bordel roznášela Jamesovi dál. Rozhlédne se kolem a najednou si přijde nepatřičně. Jakoby to bylo špatně, že tu vlastně je, i když k tomu nemá vůbec důvod. Vždy, když tu byla, tak se cítila tak hezky a vlastně jako doma. Ale teď je to jinak. Jako by sem přišla znovu, tentokrát s jiným pohledem na věc.* Já.. *Ani neví, co chce dál říct, ale už ji to ticho ubíjí. Chce ho něčím přerušit a chce přerušit ten podivný pocit, který z celé té situace má.* Omlouvám se. Neměla jsem nás tam tahat. Měli jsme zůstat tady a nic by se nám nestalo. Tebe by nezasypal strop a já bych se neztratila. Promiň. *A nikdo by v nás nevzbudil tyhle pocity a všechno by plynulo pomalu, tak jak má. Tak jak by to pro ni bylo nejlepší. Ovšem teď je situace jaká je a musí se s tím nějak poprat.*
Obrázek Obrázek
Odpovědět